Současný stav a další rozvoj Národního parku Šumava

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:30, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Současný stav a další rozvoj Národního parku Šumava |Author=Mirjam Čech |Date=1995-10-19 |Source=Klatovský deník |Genre…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Současný stav a další rozvoj Národního parku Šumava
Author Mirjam Čech
Date 1995-10-19
Source Klatovský deník
Genre tisk
Respondent

Dnes otiskujeme druhou část materiálu ve kterém se profesor ing. Mirjam Čech CSc., vedoucí útvaru ředitele Správy Národního parku Šumava zamýšlí nad aktuálními otázkami šumavské přídody.

Třetí a poslední část přineseme v příštím čísle

Šumavské obce

Důležitou součástí práce pro veřejnost je důsledná spolupráce s „parkovými“ a přilehlými obcemi, jakož i s okresními úřady. V této souvislosti byla vytvořena regionální sekce Rady národního parku, kde zpravidla jednou za čtvrt roku společně s vedením Parku zasedají starostové zmíněných obcí a přednostové okresů. Právě zde je projednáván rozvoj jednotlivých obcí, poskytování ekologických investic, byla zde projednána nová zonace, návštěvní režim, privatizace zemědělských pozemků, ale i otázky nevhodného a nekulturního stánkového prodeje na území Parku, otázky architektonického uspořádání nové výstavby a údržby staveb na území Parku apod.

Podnikání v Národním parku

Občanská vybavenost zmíněných obcí předpokládá cílevědomou podnikatelskou činnost. V souvislosti s jejím rozvojem se často mluví o tom, jak velikou brzdou v podnikání jsou zákonná opatření ochrany přírody.

Tato tvrzení jsou většinou uměle vykonstruována a často je slýcháme z úst těch podnikatelů, kteří chtějí právě na úkor přírody rychle zbohatnout.

Právem se nám nelíbí nevkusný stánkový prodej na přístupových cestách do Parku. Je to nejen naše, ale i mezinárodní ostuda. Naopak jsme připraveni napomáhat rozvoji těch podnikatelských aktivit, které kulturním způsobem budou využívat jedinečnost šumavské přírody, budou ji chránit a budou jak obyvatelům, tak i návštěvníkům vytvářet dobré životní podmínky.

Společně bychom si| však měli uvědomit, pokud nebude zachována čistá, neporušená a atraktivní příroda, nebude ani zájem podnikatelské činnosti.

Mezinárodníspolupráce

Do koncepční činnosti Národního parku Šumava, veřejného charakteru, samozřejmě patří i mezinárodní spolupráce.

V této souvislosti proběhla řada dvoustranných jednání s pracovníky dolnobavorské vlády v čele s vládním radou panem Schledornem s ředitelem Národního parku Bavorský les panem Dr. Hansem Biebelrietherem a jeho spolupracovníky, s řediteli přilehlých německých lesních úřadů, dokonce se realizují výměnné návštěvy celých pracovních kolektivů, časté jsou příhraniční kontakty starostů obcí české i německé strany. Významná jsou též setkání starostů německých příhraničních obcí s ředitelem Správy národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava.

Je pravda, že s Národním parkem Bavorský les máme poněkud odlišné přístupy k ochraně lesních společenstev, avšak cíl je totožný, t.j. „společná zelená střecha Evropy“. To jsme si také otevřeně s pracovníky Národního parku Bavorský les vysvětlili.

Postupný rozvoj

V první etapě realizace programu koncepčního rozvoje Národního parku Šumava byly řešeny převážně lesnické problémy, aktuální otázky spolupráce Parku s obcemi a širší veřejností a nezbytné organizační otázky.

V druhé etapě se hodláme věnovat koncepčním otázkám péče, ochraně a ekologickému využívání pozemků mimo lesní porosty parku.

Jde o alternativní způsoby zemědělské činnosti, především v péči o trávní porosty a pastviny – vše samozřejmě v kontextu zákonných předpisů o ochraně přírody s ochranným režimem Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava.

Těžba dřeva

Jak bylo v úvodu zmíněno, v současné době nás mrzí vpravdě neodborné polemiky o nadměrných těžbách dřeva na území Parku. Kdo pochopil smysl aktivní ochrany lesních společenstev a kdo si uvědomil, že se jedná o těžby nahodilé nebo výchovné s cílem obnovit samoregulační funkce, ten nemůže dávat tyto těžby do kontextu s ekonomikou Parku nebo dokonce s jeho samofinancováním. Podotýkám, že Park je státní příspěvkovou organizací a veškeré případné výnosy se neodvádějí do státní pokladny, ale jsou použity pro ochranu přírody a pro provozní potřeby Národního parku Šumava.

prof. Ing. Mirjam Čech, CSc.

V příštím vydání uvedeme třetí a poslední část.