Návrat pralesa na Šumavu?

Návrat pralesa na Šumavu?
Author	Marie Míková
Date	1995-02-02
Source	Klatovský deník
Genre	tisk
Respondent

Interpelace poslance RNDr. Jaroslava Vlčka ze Strany zelených

Na ministra zemědělství J. Luxe a ministra životního prostředí F. Bendu se s interpelací „Perspektivy a funkce Národního parku Šumava“ obrátil RNDr. Jaroslav Vlček, poslanec za Stranu zelených. Z prostorových důvodů nelze otisknout doslovné znění interpelace ani návrhu odpovědi, protože jsou příliš rozsáhlé.

Jedna skutečnost je však pozoruhodná. Pravděpodobně ještě nikdo neintervenoval i za lidi, kteří by pobytem v šumavské přírodě chtěli obnovit své duševní a fyzické síly. Mnozí z nich jsou naopak nespokojení se zbytečnými a neodůvodněnými omezeními a zákazy i malou úrovní služeb na území Národního parku Šumava. Ochranářská sdružení mají totiž k těmto požadavkům přístup velmi zprostředkovaný.

Důkazem toho je právě interpelace pana poslance. V návrhu odpovědi Národního parku Šumava je konstatováno, že dr. Vlček získal ve věci fungování NPŠ velmi hrubou dezinformaci a v závěru je pozván k návštěvě Správy NPŠ do Vimperka, kde by mohl získat informace lepší a přesnější.

Stručný obsah interpelace

Poslední opatření ve vedení NPŠ směřuje podle představitele Strany zelených ke zrušení všech ochranářských prvků uvnitř Parku. V Parku je prioritní intenzivní těžba dřeva za použití těžkých mechanizmů. Z prohlášení vedoucích osob Parku údajně vyplývá, že se Park má plně financovat ze zisku za vytěženou dřevní hmotu. Dále pan poslanec žádá zveřejnění hospodaření Parku. Tím, že je v NPŠ třetí ředitel, se hlavní funkce Parku podle něj zhoršuje. RNDr. Jaroslav Vlček vyslovil pochybnosti o znalostech vedoucích pracovníků NPŠ v oblasti ochrany přírody. Součástí interpelace je upozornění, že každý národní park má mít buď na celém území nebo na části zónu s předepsanou ochranou nerušeného průběhu přírodních procesů.

Z návrhu odpovědi Správy Parku

Úmyslná mýtní těžba činila v roce 1994 v NPŠ pouze jedno procento ze 160 tisíců kubických metrů celkové těžby. Většina těžby, to je devadesát procent, byla zapříčiněna větrnými polomy a kůrovcovou kalamitou.

Nezpracování stromů napadených kůrovcem by bylo příčinou dalšího přemnožení tohoto škůdce. Sterilní souše, ze kterých nehrozí jeho šíření, se nechávají stát. O intenzivní těžbě nelze proto vůbec hovořit. Jiný způsob přibližování dřeva by byl investičně neúnosný.

Správa NPŠ navrhuje devět tisíc hektarů lesa, ve kterém by se neprováděly žádné lesnické zásahy. I ostatní lesy budou směřovány k samoregulačnímu režimu. Prostředky z těžby jsou využívány především na obnovu lesa, opravy cest, protipovodňová opatření a podobně. Do Správy NPŠ nastoupilo několik odborníků s praxí v oboru ekologie a ochrany přírody delšínež 30 let.

Kdo obhájí návštěvníky?

Za obnovu pralesa bojuje pan poslanec, o údržbu a ochranu kulturního šumavského lesa se stará Správa NPŠ. Zájem návštěvníků zatím není na prvním místě. Hrozí totiž možnost, že v bezzásahové zóně přestanou být udržovány cesty, takže se tam žádný destruktivní živel (rozumějme návštěvník) nedostane. Lidem budou muset stačit města a zemědělská krajina, protože tam nemohou způsobit přírodě svým pobytem škodu.

Nebezpečí, že se nejatraktivnější část Šumavy stane přístupnou opět jen vyvoleným, není, jak se zdá, ani zdaleka zažehnáno.