Bavorsko-český optimismus na Ostrém

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:30, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Bavorsko-český optimismus na Ostrém |Author=Marie Míková |Date=1995-05-18 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk |Respondent=…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Bavorsko-český optimismus na Ostrém
Author Marie Míková
Date 1995-05-18
Source Klatovský deník
Genre tisk
Respondent

Plných pět let trvalo, než byla otevřena Královská příhraniční stezka

Slavnostního otevření hraničního přechodu na Ostrém se zúčastnila řada oficiálních hostů z bavorské i české strany. Ve slavnostních projevech i v rozhovorech poté se objevilo mnoho zajímavých myšlenek k rozvoji bavorsko-české užší spolupráce.

Úvod lamského starosty

Nejbližší obec přilehlá k Ostrému z bavorské strany je Lam. Starosta Lamu jmenovitě přivítal všechny oficiální hosty, představitele státních institucí z Čech i Bavorska.

Vrchol Ostrého je podle něj zvláštní místo, které slouží turistům a přátelům přírody. Vzpomenul na to, že se uskutečnila myšlenka vzniklá tady na vrcholu. Na jejím vzniku a realizaci má velkou zásluhu také dřívější přednosta Okresního úřadu Klatovy a nynější poslanec českého Parlamentu Ing. Ivan Bečvář. Možnost navštívit chatu na vrcholu Ostrého dává velkou šanci opět sblížit to, co bylo téměř padesát let rozděleno.

Slova zástupce obce Hamry

Na české straně je nejbližší obec Hamry. Jejím jménem přivítal účastníky otevření přechodu pan Štefan Arendáš. Vrchol Ostrého ve výšce 1280 m nad mořem považuje za jednu z nejkrásnějších šumavských hor. Tvrdý hraniční režim v minulosti umožňoval přiblížení k němu jen výjimečně a s vojenským doprovodem. Je proto dobré, že se vše vrací k normálnímu vztahu.

Zemský rada z Chamu

Pan Ernest Girmindl připomenul, že trvalo pět let, než se překonaly byrokratické překážky bránící otevření zdejšího hraničního přechodu. Na území okresu Cham je už jeden podobný a to v oblasti Waldmünchenu a Lískové. Slavnostní otevření přechodu na Ostrém je krásným okamžikem setkání se sousedy. Dochází také k přiblížení lidí a ke vzniku nových možností v oblasti turistiky. Plnému rozvoji přátelských vztahů stojí v cestě ještě mnoho překážek. Je nutné je překonávat postupně.

Přednosta OkÚ

Přednosta Okresního úřadu Klatovy Mgr. Ivan Petrů řekl, že i pět let po likvidaci drátů pociťuje při překročení státní hranice stále určité rozechvění. Dnes přišel tam, kam dříve nemohl, aby splnil velmi příjemnou povinnost – přestřihnout se svým chamským kolegou pásky v národních barvách obou států i modrobílou bavorskou, a tak slavnostně otevřít hraniční přechod sbližující lidi.

Boží požehnání

Římskokatolický farář páter Zdislav Pešat z Velhartic, pod jehož duchovní správu patří i železnorudská farnost, zvolil místo projevu jen krátkou motlitbu. Poprosil v ní, aby na tomto místě spočinulo Boží požehnání stejně jako na všech, kteří sem budou v dobrém přicházet. Dále vyslovil páter Pešat přesvědčení, že na Ostrém bude vždy vládnout duch pokoje a moudrosti, spravedlnosti a lásky, ochotné služby a vzájemné pomoci.

Páter Zdislav Pešat tak zastoupil nýrského faráře pátera Šimsu, který by vzhledem ke svému věku na „zdejší kopeček“ došel jen s obtížemi. S obdobnou modlitbou a přáním vystoupili také dva bavorští kněží z přilehlých farností.

Vrcholům Ostrého se dostalo od lidí po obou stranách hranic názvu Prsa Matky Boží. Lze chápat pocity věřících, kteří se tady vysoko nad okolní krajinou cítí být blíže k Bohu. A jak se ukázalo je česko-bavorské setkání i blíže všem lidem bez ohledu na národnost.

Bývalý přednosta Okresního úřadu Klatovy a nynější poslanec Parlamentu ČR Ivan Bečvář stál, jak už vzpomenul pan Ernest Girmindl u zrodu myšlenky hraničního přechodu na Ostrém. Proto byl také jedním z hostů. Protože ale nebyl na otevření jako slavnostní řečník, uvedl své myšlenky přímo pro čtenáře Týdeníku Klatovska.

Velké zásluhy o otevření přechodu má chamský zemský rada pan Ernest Girmindl. Ten byl ostatně pro Ivana Bečváře i vzorem státního úředníka. Příkladné bylo vždy jeho jednání, vystupování i dokonalá znalost svého okresu. Na přímý dotaz, zda-li došlo k nějakému ochlazení v česko-německých vztazích odpověděl poslanec pan Ivan Bečvář, že podle jeho názoru ne. Při konkrétním rozvoji spolupráce jsou sice potíže, ale ty jsou především technického rázu a nemají politický podtext. Lidské vztahy neochladly. Pokud mezi Čechy a Němci zaznívají falešné tóny, pak mezi normálními lidmi nenalézají odezvu. Právě ti to dokázali hojnou účastí na otevření hraničního přechodu Ostrý.

Pomoc ministerstva

Na vrcholu Ostrého byli slavnostnímu přestřižení pásky přítomni pracovníci odboru státních hranic Ministerstva vnitra České republiky. K otevření přechodu právě na Ostrém došlo podle nich proto, že mu dal prioritu OkÚ v Klatovech. V širším měřítku je to umožněno mezivládní dohodou o zřizování turistických stezek v rámci malého pohraničního styku platného od 1. listopadu loňského roku. Na okrese Klatovy jsou vytipovány ještě čtyři další turistické přechody v rámci zmíněné dohody. Okresní úřad by měl už dva z nich letos doporučit k otevření.

Režim přechodu

Hraniční přechod na Ostrém je od 1. května do 30. září otevřen od 6.00 hod. do 22.00 hod. V říjnu je provoz kratší, začíná v 8:00 hod. a končí v 18.00 hod. Přechod je určen pouze pro pěší (ne pro turisty na horských kolech). Každý, kdo tohoto přechodu použije musí mít u sebe cestovní pas. Přenášet se může jen zboží osobní potřeby. Oficiálně v rámci dohody se pak turista, který přešel přes hranice na Ostrém může zdržovat v sousedním příhraničním okrese sedm dní.

Vrchol Ostrého je nejsnáze dostupný ze Špičáku (od bývalého kiosku) směrem k Černému jezeru, pro zdatnější turisty pak po modré turistické značce z Hamrů.

A co ochrana přírody?

Účast zástupce Správy Národního parku Šumava a Chráněné krajinné oblasti profesora Miriama Čecha na slavnostním otevření dokazuje, že i na příslušných místech došlo k posunu z ochranářského fundamentalismu k rozumnému kompromisu. Lze předpokládat, že ani turisté svým chováním neposkytnou záminku k návratu konzervativních názorů ve vedení obou institucí. Na řadě jsou totiž další přechody, o které milovníci Šumavy zatím marně usilují. Svou pozitivní úlohu v „polidštění“ Šumavy může ale stejně jako dosud sehrát i Okresní úřad v Klatovech.