Získané poznatky použije pří další práci

Získané poznatky použije pří další práci
Author	mis
Date	1995-06-22
Source	Klatovský deník
Genre	tisk
Respondent

„Náš stát stojí před úkolem udělat cosi pro oživení regionu,“ říká prezident Václav Havel

Vimperk – Na tiskovou konferenci přijel Václav Havel do Vimperka o několik minut dříve, než se předpokládalo. Zůstala mu tak před jejím zahájením chvilka na odpočinek. Poté se v doprovodu starosty ing. Miroslava Kvasničky odebral do obřadní síně obecního úřadu, kde odpovídal na zvědavé dotazy novinářů.

„Chtěl jsem se seznámit s problémy Šumavy a myslím si, že se mi dostalo dost podrobných informací, které mohu zpracovat a eventuálně promítnout do svého politického konání. Za důležité považuji setkání se starosty obcí a členy Regionálního sdružení Šumava na Horské Kvildě. Ujasnili jsme si některé věci, které by bylo třeba řešit.

Náš stát kdysi odtud vystěhoval velkou část obyvatelstva, které zde po staletí žilo. Krátce poté zde vybudoval různé železné a drátěné opony, pohraniční pásma a vojenské újezdy. Nyní stojí stát před úkolem udělat cosi pro podporu osídlení a oživení tohoto regionu, který je nádhernou, vlastně přírodní rezervací, velkou kulturní hodnotou a který slouží celé naší zemi a slouží nebo by mohl sloužit řadě zahraničních turistů, ale který bude stěží komukoliv sloužit, nebude-li dostatečně osídlen a budou-li se odtud občané dál a dál odstěhovávat,“ poznamenal úvodem Václav Havel.

Jak dále uvedl, není jediným, kdo se Šumavou zabývá, také ministerstvo hospodářství spolu s ministerstvem životního prostředí připravuje materiály pro vládu, které se Šumavou zabývají, byť pouze z jednoho úhlu pohledu. Vláda sama podle prezidentových slov ví o faktu, že Šumava pomoc potřebuje.

K otázce česko-německých vzájemných vztahů prezident opakoval poznatky z Horské Kvildy a z dřívějších cest po republice – čím se kontakty odehrávají na nižší úrovni, tím jsou lepší. Jako příklad uvedl Václav Havel péči, kterou věnují němečtí rodáci hrobům svých předků a zajímají se o místa, kde žili a vůbec se neprojevují v tom duchu, v jakém mluví vůdcové Landsmannschaftu. Jak podotkl, jakýsi klid a dobré vztahy by však jistě pomohly k vyřešení existujících problémů na vyšších státních úrovních.

Na otázku, zda by Šumavě pro její zviditelnění a vytvoření dalších pracovních příležitostí pomohl více příliv zahraničního kapitálu než tabulky Zimmer frei nebo Honig prezident odpověděl: „Dobré zahraniční investice vítáme všude, nejen na Šumavě. Překážkami jsou například nedořešené vlastnické vztahy, zejména pak vlastnictví půdy. To je právě jedna z věcí, se kterými jsem se setkal prakticky při všech rozhovorech.“

Své pocity z cesty Šumavou shrnul krátce: „Největší radost jsem měl z krásné přírody, z níž jsem se mohl radovat díky krásnému počasí. Cesta byla organizována tak, že mi umožnila větší kontakt s přírodou, než bývá na takových cestách zvykem.“

Cestu prezident zakončil setkáním s obyvateli Vimperka, s některými se dokonce pozdravil osobně.