Národní park – královská koruna Česká

Národní park – královská koruna Česká
Author	Vladimír Mareš
Date	1993-02-10
Source	Šumavan
Genre	tisk
Respondent

Šumava roku 1992 – aneb švary a nešvary – Pořádali tu i terenní závody

Jak se říká – nic nového pod sluncem – život nám přináší dobré i zlé a nám nezbývá než se s tím vyrovnat. Vždy koncem starého roku se zamýšlíme nad tím, jaký vlastně byl a co nám asi přinese ten příští, a tak děláme bilanci má dáti – dal. Pokusím se zhodnotit uplynulý rok z pohledu řadového ochránce přírody. Není to jednoduché a vůbec si už nečiním nárok, že to bude dokonalé. Vemte to jako informaci a pokus o zhodnocení.

Rok 1992 nám začal vyhlášením Královského Hvozdu za chráněný přírodní výtvor (CHPV). S platností od 1. 1. 1992 ho vyhlásil Okresní úřad Klatovy. Buď za to čest a chvála, ale stejně to na mne udělalo dojem jako z nouze ctnost. Dodnes mě hrozně mrzí, že Královský Hvozd nebyl zařazen do národního parku (dále jen NP). Tahle chyba nám přinese ještě nemálo potíží. Sice jsem trochu patriot, ale ten „Hvozd“ tam patří jako nic jiného! Nechrne to na zhodnocení času. Od 1. 6. 1992 platí nový zákon č. 114/1992 sb. na ochranu přírody a krajiny. Konečně zákon na evropské úrovni – hurá! Ale ouha – ten krok do Evropy byl na nás moc dlouhý. A tak zafungoval starý nešvar – zákon sice máme, ale nebereme ho tak vážně. Já vím, lidi se předělávají těžko (špína je zažraná), ale k čemu je zákon, který se nebude dodržovat? Nemůžeme přece měnit zákony jako ponožky jenom proto, že se někomu nehodí do kalkulací. Tímhle právní vědomí u lidí nevychováme. Je skutečností, že většina času a energie vedoucích pracovníků NP Šumava se ve druhém pololetí spotřebovávala v úsilí prosadit dodržování zákona alespoň na úrovni ministerstev. (Jde o to, aby lesy na území NP spravoval a vlastnil NP, tak jak zní litera zákona a ne někdo jiný).

Z podobných problémů se pak odvíjejí další a další, takže tím bych chtěl vysvětlit proč zůstávají některé záležitosti zdánlivě neřešeny a proč to nejde rychleji kupředu. Spousta starostí je s vyjasňováním kompetencí, držbou nemovitostí atd. Neméně obtížně se prosazovalo schválení plánu péče o NP a jeho dolaďování. Velký kus práce byl vykonán na úseku lesního hospodářství, kde byly upraveny způsoby těžeb dřeva u všech lesních správ spadajících pod kompetenci NP. Z provedené inventury hospodaření v lesích NP vyplynuly velmi zajímavé údaje. Například to, že na území NP Šumava je přetěženo proti plánu více jak půl miliónu kubíků dřeva. Dále jsou velká manka ve výchovných zásazích (probírkách). O stavu hospodaření pak nejlépe vypovídá údaj, že 76% těžeb v parku je nahodilých (polomy, souše, zlomy). Při ceně dřeva nejde o zanedbatelné finanční zisky, na kterých ne vždy příroda a region vydělají.

Strážní služba byla posílena v NP i v CHKO. Strážci sloužili v době letní sezóny i o sobotách a nedělích, zvláště v nejvíce zatížených oblastech. Shromáždili spoustu cenných informací a provedli mnoho přímých opatření. Například dochází k častému porušování zákazu táboření a bivakování. Vyplývá z toho nutnost najít řešení. Přestupci jsou většinou trempové, studenti apod. Při zpracování projektů vybavení turistických tras bude nutné navrhnout i prostory pro tyto nocležníky, kteří nemají na hotely. Dalším velkým nešvarem je neoprávněné vjíždění auty do lesa a na lesní cesty. Letošní požehnaný rok (houby, borůvky) byl „požehnaný“ i na počet přestupců. Invaze byly tak velké, že nebylo v silách strážní služby ani lesáků tento problém zvládnout. Jediným účinným řešením je, jak se ukázalo, vjezd do lesa technicky znemožnit (závory). Vyskytly se i přestupky závažnější a neomalenější. Například někteří motoristé, hlavně z řad našich sousedů, si pořádají v území bývalého vojenského újezdu (nyní NP Šumava) terénní projížďky a závody na silných terénních vozech a motocyklech. Úroveň našeho vybavení technického i legislativního nám zatím umožňuje tuto skutečnost pouze konstatovat. Byly zaznamenány i výpravy na chráněnou arniku. (U nás pokuta 500 Kčs, v Bavorsku 200–300 DM).

Ale dost již bolesti Byly i některé dobré momenty. Ukazuje se, že běžný turista se více jak v 90% chová slušně a ukázněně. Vždyť také hlavní náplní strážců je informovat, poradit, vysvětlit Z praxe vím jak je to velmi důležité a je to i kladně návštěvníky přijímáno. Proto je počítáno v Železné Rudě i se střediskem pro návštěvníky Šumavy. Zde jim budou podávány informace, rady, přednášky, doprovody apod.

Povzbuzením pro další práci byl třeba i fakt, že bylo prokázáno úspěšné hnízdění tetřeva hlušce a sokola stěhovavého v oblasti Královského Hvozdu. Dalším radostným zjištěním je stabilní výskyt rysa ostrovida a krkavců tamtéž. Velmi zajímavě se na bohatosti fauny podílí i přehrada u Zelené Lhoty. Je zde velmi kvalitní populace pstruha potočního a vyskytují se zde i ornitologické unikáty, jako například loni kajky mořské a letos kormoráni. Doma je zde i ledňáček, občas vydra. Hnízdiště tady má i naše největší sova – výr velký. Zde bych ukončil skutečně telegrafický přehled loňského roku a obrátil se k věcem aktuálnějším.

Probíhá zimní sezóna a letos to bude poprvé, kdy snad budou na Železnorudsku upravované stopy pro běžkaře. Městský úřad zakoupil příslušný mechanizmus a s tím budou upravovány následující trasy: Belveder – Hofmanky – lékárník – stará hájovna, Gerlova huť – Hofmanky. Hofmanky – Godelhof – Weisovka a Špičák sedlo – Černé jezero a zpět. Pro další zimy se počítá s dalším rozšířením v oblasti Polomu a Hojsovy Stráže. Zde záleží na dohodě s lesáky a na organizaci a umístění těžeb, aby bylo možno některé lesní cesty využít pro zimní provoz běžkařů. Nejvíce bude samozřejmě záležet na tom, jaké budou poznatky po skončení sezóny. Jako ochranář upravování stop velmi vítám, protože předpokládám, že návštěvníci se raději svezou po upravovaných tratích a dopřejí více klidu přezimující přírodě.

Pro zlepšení výkonu státní správy bude na Železnorudsku zřízeno pracoviště NP + CHKO Šumava. Kanceláře získal národní park pronájmem od Vojenské zotavovny Špičák (vila Emička). Pracoviště s pěti zaměstnanci bude v provozu od poloviny ledna 1993. Toto řešení zpružní výkon státní správy v Železné Rudě a CHKOŠ.

A na závěr pro povzbuzení důvěry v budoucnost několik zajímavých údajů od našich sousedů. Příjem z turistického ruchu v celém Bavorském lese činí 830 miliónů DM ročně. V ochranném pásmu kolem Národního parku Bavorský les činí tento přínos 230 miliónů DM. Samotný park pak přináší z turistiky ročně 40–50 miliónů DM. Uvědomíme-li si, že náš NP je zhruba 5x větší a že má kolem sebe takové perly jako je Královský Hvozd, Boubín, Želnavské hory apod., vyplyne z toho, že si ani neuvědomujeme, co máme. Přimlouvám se proto za Šumavu. Chraňme ji a hýčkejme – ona nám to stokrát vrátí. Končím vizí pro budoucnost.

Vidím Šumavu jako korunu Čech – královskou korunu nesmírné hodnoty. Je z masívního zlata, posázená spoustou drahokamů. Jejím zlatem jsou lesy, diamanty pak jezera, drahokamy řeky a potoky, její slávou živá příroda. Važme si jí jako dědictví. Nedopusťme, aby tu korunu někdo z chamtivosti rozebíral a prodával po kouscích! Tisíckrát větší cenu má vcelku. Tak nám ji bude svět závidět. Bude se sem jezdit kochat její krásou a bude za podívání platit. Chtějme tedy ať je stále krásnější. Může se stát Noemovou archou pro přírodu střední Evropy. Pro přírodu i s člověkem. Bude to oáza klidu uprostřed nemocné Evropy.

Dnešní doba má spoustu neduhů a jedním z nich je hluk – „kravál“ všeho druhu. Chraňme ticho, ono léčí. Léčí lidi ze závislosti na nebezpečné droze – hluku. Jsme jím všichni ohroženi. Nastane doba, že lidi budou za ticho platit. Můžeme na tom vydělat. Takže – zkusme to s tichem. Jsem přesvědčen, že neproděláme.

Osobně přeji všem hodně sněhu a sluníčka v zimní sezóně.

Vladimír Mareš, Žel. Ruda