Cíle Plánu péče o NP Šumava

Cíle Plánu péče o NP Šumava
Author	Jiří Kec
Date	1992-11-25
Source	Šumavan
Genre	tisk
Respondent

Dlouhodobým cílem Plánu péče je dotvoření NPŠ jako světově uznávané kategorie ochrany přírody (viz definice NP II. kategorie dle IUCN).

Krátkodobý cíl je zastavení devastace území a podpora ekologické stabilizace, stabilizace místního obyvatelstva, obnova pocitu sounáležitosti regionu, začlenit území do naplnění dlouhodobého cíle a vytvořit podmínky pro nedestruktivní ekonomický rozvoj oblasti.

Dosavadní ekonomika oblasti je charakterizována rozvíjejícím se sektorem služeb – cestovní ruch a vyrovnaným hospodařením ve výrobní sféře (lesnictví, zemědělství). V roce 1985 bylo k dispozici na Šumavě 54 000 lůžek s tím, že už v současné době vlivem privatizace díky atraktivitě území dochází k výraznému nárůstu možností ubytování, a to především v soukromí (jen Železná Ruda má dnes přes 8 000 lůžek). Odhadovaný dnešní roční obrat z cestovního ruchu území, řešeného územním plánem při 60% využití, činí minimálně 2 mld. Kčs ročně. Do roku 2010 bude tato hodnota výrazně stoupat (zvyšování ubytovací kapacity, počtu služeb, zpestření škály služeb, vyšší využitelnost prostoru). Pro srovnání můžeme uvést efekt plynoucí z lesnictví, kdy roční etát (vysv. red.: množství dřeva, které lze těžit, aniž se naruší podstata lesa) v NPŠ představuje zisk cca 100 mil. Kčs (při obratu cca 200 mil. ročně). Existence NPŠ zajišťuje dlouhodobou atraktivitu území právě pro rozvoj služeb. Výrobní sféra dnes jasně již není a v budoucnu nebude hlavním zdrojem financí regionu. Naopak využíváním lesa podle poslání NP povede ke zvýšení atraktivity celého prostoru pro zvýšení druhové rozmanitosti, a tím i pro turismus a účelovou rekreaci.

Dosavadní vývoj osídlení má převážně klesající tendenci vzhledem k zastoupení menších sídel (pod 1 000 obyvatel). Zisky z výr. sféry a její struktura nebyly schopny stabilizovat populaci místních obyvatel vzhledem k chybějícímu či specificky zaměřenému terciéru a omezenému výběru pracovních míst. Současný rozvoj služeb a servisu NP se může stát zásadním zdrojem stabilizace místního obyvatelstva.

Systém péče o krajinu prosazovaný v celé CHKO a v části NP s navrhovaným managementem tradičního využití a enkláv si vyžádá ve skutečnosti potřebu více pracovních míst, než je tomu v současné době (systém „ekologicky citlivého“ pěstování lesa, využití jemných technologií v lesnictví a zemědělství), přičemž hlavním zdrojem obživy obyvatelstva a stabilizace sídel se jednoznačně stane zaměstnanost ve službách, jako je tomu i v jiných částech západní Evropy s podobným charakterem.

Důležitým efektem prosazovaným Plánem péče je i návrat drobných řemesel, typických pro život na Šumavě, který by měl zajistit obnovu identity oblasti, a pro který je vytvořen prostor nejen v Plánu péče, ale jejich rozvoj bude akcentován především v Plánu péče o CHKO, který na Plán péče o NP bude navazovat.

Ing. Jiří Kec, ředitel Správy Národního parku Šumava ve Vimperku