Houbaření v cizím lese stále povoleno

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:30, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Houbaření v cizím lese stále povoleno |Author=J. Černý |Date=1995-11-23 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk |Respondent=I…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Houbaření v cizím lese stále povoleno
Author J. Černý
Date 1995-11-23
Source Klatovský deník
Genre tisk
Respondent Ivan Bečvář

Co přináší nový lesní zákon pro vlastníky lesů a co pro sběrače plodů?

Celé dva roky trvalo, než spatřil světlo světa nový zákon o lesích. Taková inkubační doba už dává tušit, že šlo o pořádný oříšek. Zároveň však dává naději na určitou propracovanost a tím i použitelnost v delším časovém období. Protože na „Vládní návrh zákona o lesích a o změně některých zákonů“ (tak zní úplný název) čekalo netrpělivě – věřte nebo ne – na 150 000 malých vlastníků lesa a ještě více těch, kteří mezi listnáče a jehličnany chodí odpočívat či sbírat plody, vyhledali jsme člena Zemědělského výboru Parlamentu ČR, Ing. Ivana Bečváře (ODS) a zeptali se jej na podrobnosti.

  • Pane poslanče, jak se zákon rodil?

„Od samotného začátku bylo jasné, že se jedná o nesmírně kontroverzní zákon a dokonce překonal co do zájmu i zákon o půdě. Zákon o lesích byl již jednou předložen Zemědělskému výboru Parlamentu a vrácen. Sestavil jsem tedy pracovní skupinu asi dvaceti lidí a požádal je, aby připravili připomínky, které se v létě projednávaly. Chtěl bych podotknout, že zmiňovanou pracovní skupinu tvořili převážně vlastníci malých i velkých lesů, zástupci ministerstev životního prostředí a zemědělství i profesionálové z praxe, tedy lesníci. Na prvním sezení bylo předloženo na tři sta pozměňovacích návrhů, které vyšly jak od členů skupiny, tak od občanů.

  • Setkal jste se v té kupě připomínek i s návrhy lidí z klatovského okresu?

Samozřejmě. Byly to vesměs návrhy týkající se obecních lesů a překvapilo mě, z kolika míst vyšly. Namátkou si pamatuji městské úřady z Kašperských Hor, Sušice, Strážova nebo Dešenic. Bylo jich určitě přes deset a tak velikou aktivitou odsud jsem byl příjemně překvapen.

  • Co přináší nový zákon pro vlastníky lesů?

Zákon musí stanovit jednotnou normu pro hospodaření v lesích. Dnes máme Lesy České republiky, lesy vlastníků, obecní, lesy CHKO a národních parků, vojenské, restituované lesy (církevní) a nedořešeny jsou lesy dříve patřící šlechtě. To je jedno dělení. Druhé členění spočívá v tom, že zde byla přerušena na čtyřicet let kontinuita vlastnictví a hospodaření v lese je otázka jakési etiky, lidově řečeno selského rozumu. Dříve panoval jiný vlastnický náhled na to, co je les. Dnes tento vztah chybí a musí se znovu vychovávat.

Setkal jsem se dokonce nedávno s několika jedinci, kteří by les nejraději oplotili a nikoho tam nepustili. To zde nebylo nikdy v historii a také proto je v zákoně jednoznačné stanoveno, že vstup do kteréhokoli typu lesa je volný.

  • Znamená to tedy, že mohu podle libosti sbírat houby nebo jezdit po lese na kole?

Ano, lze to, ale oddělme ty dvě kapitoly. Lesní plodiny můžeme sbírat, ale pouze pro vlastní potřebu. Vlastníkovi by se určitě nelíbilo, kdyby mu přišli sběrači a hřebeny mu vyčesali les od borůvek. A bude se moci proti tomu i bránit.

K té jízdě po lese: bylo pochopitelně stanoveno omezení vjezdu aut. Různé skupiny také prosazovaly hromadné sportovní akce. Jenže pod tím si lze představit jak skupinu pěších turistů, tak terénní jízdy dvaceti motorek. Takže jsme do zákona dali podmínku, se souhlasem vlastníka a po dohodě se státní správou. A to se týká i zmiňovaných kol.

  • Slyšel jsem různé povzdechy, že nový zákon moc nenahrává malým vlastníkům lesa. Sdílíte tento názor?

Asi 95 % majitelů lesa, tj. zhruba 150 000 lidí, má do tří hektarů. Velkých vlastníků je asi šedesát. Toho jsme si byli dobře vědomi, proto jsme snížili vliv státu na tuto skupinu lidí. Co se týče lesního hospodářského plánu, malý vlastník, který má zájem využít osnovu pro hospodaření v lese, má určenu nepřekročitelnou výši těžeb. Bez jiných omezení.

U velkých vlastníků přistupuje ještě druhý faktor – výše melioračních dřevin. V tom jsme se dostali do křížku s velkými majiteli lesů, ale je to nezbytné, což se potvrdilo ve vícero zemích Evropy. Zabrání to dalšímu zakládání monokulturních lesů, které jsou bohužel už i na Šumavě. Protože v tomto bodě stát něco nařídil, musí na to i platit – proto se bude podílet na úhradě tohoto záměru.

  • Čím budou omezeny obce nebo malí vlastníci při těžbě dřeva?

Ten, kdo se bude řídit osnovou, má stanovenu výši těžeb. Pokud ji nepřijme, bude se muset dohadovat se svým okresním úřadem o každé těžbě. Určitě výhodnější je tuto osnovu přijmout.

  • Je zákon o lesích životaschopný?

Různé skupiny jej mohou zpochybňovat, ale přesto si myslím, že v současné době je použitelný. Před schválením prošel důkladným rozborem, o čemž svědčí 115 pozměňovacích návrhů jen na půdě parlamentu a nakonec byl výraznou většinou schválen. Měl by tedy vydržet delší dobu bez novelizace.

Děkuji za rozhovor.