Na Šumavě se kácí kvůli kůrovci

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:30, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Na Šumavě se kácí kvůli kůrovci |Author=hai, če |Date=1996 |Source= |Genre=tisk |Respondent= }} , Ministr Benda vylou…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Na Šumavě se kácí kvůli kůrovci
Author hai, če
Date 1996
Source
Genre tisk
Respondent

,


Ministr Benda vyloučil, že by se na území národního parku těžilo pro zisk

I když bylo loni na území Národního parku Šumava (NPŠ) vytěženo zhruba 160 tisíc m³ dřeva, nelze hovořit o úmyslné intenzívní těžbě. V odpovědi na interpelaci předsedy Strany zelených, poslance Jaroslava Vlčka, to uvedl ministr životního prostředí František Benda (KDS).

Uvedené množství podle Bendy nepředstavuje ani polovinu toho, co by se na Šumavě vytěžilo, kdyby zdejší území nebylo chráněno. Úmyslná těžba pak představuje jen jedno procento.

Benda v reakci na Vlčkovy obavy o osud NPŠ připustil, že současná aktivita lesních dělníků v pohraničních hvozdech je vysoká, příčinou jsou však četné větrné polomy a kůrovcová kalamita. Až se mimořádná situace do tří až pěti let zvládne, má těžba postupně klesnout na 73 tisíc m3ročně, přičemž v první zóně parku (cca 8,8 ha) bude jakákoliv lesnická činnost zcela vyloučena. Čtvrtina lesní plochy parku bude začleněna do druhé zóny, kde má být uplatňováno tzv. přírodě blízké hospodaření. Ministr Benda tvrdí, že problémem zůstává doprava dřeva z těžko přístupných míst. Na výměnu převzaté těžké mechanizace prý nemá Správa NPŠ peníze a nabídka od soukromníků, včetně nabídky koňských potahů, je nedostačující.

Třiadevadesát procent loňské těžby se podle Bendy prodalo tuzemským zpracovatelským firmám, zbytek byl exportován do ciziny. Kubík dřeva stál průměrně 979 korun. Veškeré peníze získané prodejem prý Správa věnuje na obnovy lesa, úpravy a údržbu lesních cest, protipovodňová opaření a rekonstrukci provozních budov. K Vlčkově obavě, že se správa parku snaží zvyšováním těžby o finanční soběstačnost, Benda připomněl, že stát loni dotoval provoz ochrany přírody částkou 15,7 miliónu korun a 12 miliónů dal na stavební a strojní investice.

Rovněž Vlčkovy obavy o nedostatečnou odbornou způsobilost pracovníků Správy Národního parku Šumava jsou podle ministra liché. Kvalifikačním předpokladem lesníka má být napříště zkouška pro strážce ochrany přírody.