Ministr Miloš Kužvart reaguje na článek našeho deníku

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:30, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Ministr Miloš Kužvart reaguje na článek našeho deníku |Author=Miloš Kužvart |Date=1999 |Source= |Genre=tisk |Respondent=…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Ministr Miloš Kužvart reaguje na článek našeho deníku
Author Miloš Kužvart
Date 1999
Source
Genre tisk
Respondent

Náš deník v sobotu 24. července otiskl další článek, který se věnuje sporům o dálniční obchvat Plzně. Text mj. upozornil na to, že ministr životního prostředí Miloš Kužvart si protiřečí, když tvrdí, že je proti jakémukoli ovlivňování celé kauzy. Usvědčuje ho dopis, který ministrův bratr JUDr. Petr Kužvart poslal předsedovi vlády Miloši Zemanovi. Právník se v něm premiérovi snaží vysvětlit, že ministr dělá dobře, když je proti výstavbě dálnice přes vrch Valík.

Na zmíněný článek reagoval ministr Miloš Kužvart, z jehož stanoviska vybíráme: „Z rozsáhlého článku, který je nazýván kauzou, je patrno hned několik momentů, že ti, kteří se zabývají touto záležitostí, jsou ve svém uvažování někde hluboko v minulosti před 15–20 lety. Je totiž zvláštní, že např. osobní dopis, který píše řadový člen ČSSD JUDr. Petr Kužvart předsedovi ČSSD M. Zemanovi, se dostává pod titulkem ‚Arogance z minulých dobʻ do novin. Já, jako ministr životního prostředí a shodou okolností bratr pisatele tohoto dopisu, musím konstatovat, že arogance minulých dob na mne zavanula z jiných míst: pokud náměstek primátora Plzně pan Otásek zdůrazňuje, že je předsedou městské organizace ČSSD v Plzni, ještě než vůbec začne hovořit s lidmi, kteří se touto věcí zabývají, jde o aroganci předlistopadových dob.

Ještě něco dalšího na mne zavanulo z tohoto článku. Při čtení podtitulku ‚Nechte řečí a stavteʻ si asi všichni vzpomeneme na hesla ‚Chceme klid k práci a nechceme žádné výzvy typu Několik větʻ. V těch provoláních bylo skutečně stručně řečeno, v jaké situaci je společnost. Tady bych proto udělal určitou paralelu. Tehdy se budovaly světlé zítřky bez ohledu na mínění většiny společnosti. Dnes máme stavět bez ohledu na zákony.

Pohrdání zákonem je, bohužel, ve vyjádřeních např. vrchního ředitele Nováka z ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Ten přímo na tiskové konferenci sdělil, že resort MMR bude ignorovat rozsudek Vrchního soudu z roku 1997.

Dále: pokud někdo uvádí, jako to činí náměstek plzeňského primátora pan Bis, že v Praze se rozhoduje ‚o nás bez násʻ a že ‚je neuvěřitelné, jestliže nerozhodností a protahováním kauzy trpí zdraví Plzeňanůʻ, měl by si ověřit, co říká. Jedna z expertiz, ze které vycházel místopředseda vlády JUDr. Rychetský, pochází od JUDr. Kindla, který je děkanem Západočeské Univerzity v Plzni. Za druhé: zdraví Plzeňanů trpí především činností minulé radnice, a já mám stále silnější dojem, že jejich zdraví bude trpět i nadále, a to činností radnice současné.

V roce 1991 určila vláda premiéra Pitharta trasu a proti ní začaly útočit nejrůznější zájmové skupiny. Díky politickým tlakům v roce 1994 bylo usnesení vlády revokováno a pak byl celý postup zatížen řadou profesních chyb a obcházení zákonů. Plzeňané by si měli uvědomit, že nebýt tehdejšího vedení plzeňské radnice, po obchvatu by se dnes, v roce 1999 už jezdilo.

Ve stanovisku místopředsedy vlády ze dne 15. července 1999 se uvádí; že z hlediska rychlosti výstavby by bylo výhodné zvolit vedení trasy ve smyslu stanoviska MŽP ze dne 14. prosince 1998. Stanovisko Pavla Rychetského potvrdilo naši právní úvahu, totiž že není možné z právních důvodů povolit trasu SUK 2: Je ale možné již rozestavěné části trasy SUK 2 využít a tím zkrátit a zlevnit výstavbu obchvatu. Toto je však vedením plzeňského magistrátu apriorně odmítáno.“