Rakušané: Ochraňte nás před kůrovcem

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:31, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Rakušané: Ochraňte nás před kůrovcem |Author=Marek Kerles |Date=2008-10-14 |Source=Lidové noviny |Genre=tisk |Respondent=…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Rakušané: Ochraňte nás před kůrovcem
Author Marek Kerles
Date 2008-10-14
Source Lidové noviny
Genre tisk
Respondent

Hornorakouský radní Josef Stockinger oficiálně požádal vedení Národního parku Šumava, aby na české straně vytvořilo sedmikilometrovou ochrannou zónu proti náletu kůrovce do rakouských lesů. Kůrovec z nezpracovaných polomů v prvních zónách Šumavy už údajně zasáhl 90 hektarů lesa patřícího rakouskému klášteru ve Schläglu. Stockinger proto přichází s návrhem, který spočívá v tom, že se Rakušané a Češi v pohraničním pásmu o zásahy proti lýkožroutovi podělí.

„Celkem je zasaženo broukem devět kilometrů pohraničního pásma. My Česku nabízíme, že se z toho dva kilometry na české straně ponechají zcela bez zásahu a o ochranu proti kůrovci se na své straně postarají Horní Rakousy. Na zbývajících sedmi kilometrech ale naopak Česko na svém území zřídí ochrannou zónu,“ prohlásil Stockinger. Vedení správy Národního parku Šumava tvrdí, že proti zřízení ochranné zóny nic nenamítá. Nehodlá ale splnit představy Rakušanů. Ti už dříve žádali, aby na české straně hranic lesníci vykáceli až pětisetmetrový pruh zasaženého lesa, a kůrovec tak nemohl přeletět do Rakouska.

“Ano, bude zřízeno ochranné pásmo na 7 km hraničního území, ale dle zásad schváleného diferencovaného managementu,“ řekl mluvčí parku Radovan Holub. To podle něj znamená, že na většině tohoto území budou uplatněny nedestruktivní zásahy, jako je rozstřik entomopatogenní houby, odkorňování nastojato nebo použití feromonových lapačů. Pouze na menších plochách přichází v úvahu destruktivní zásah, tedy kácení, ovšem dřevní hmota zůstane ležet na místě. „Vypadá to, že do konce tohoto měsíce bychom mohli jak s bavorskými, tak rakouskými vlastníky lesů dospět k dohodě,“ řekl ředitel Správy Národního parku Šumava František Krejčí.

Problém s kůrovcem na Šumavě spočívá v tom, že na české straně Šumavy leží národní park, zatímco na rakouské běžný hospodářský les. Zatímco v šumavském parku se v oblasti horských smrčin u rakouských hranic proti kůrovci nijak nezasahuje a napadené stromy se nechávají stát, Rakušané si stěžují, že brouk z nezpracovaného dřeva ničí jejich hospodářské porosty. Ekologičtí aktivisté ale naopak viní rakouské lesníky z toho, že své problémy s broukem neoprávněně svádějí na český národní park. „Máme důkazy o tom, že kůrovec se v rakouských lesích kvůli převládajícím jihozápadním větrům dlouhodobě šíří zejména z nižších poloh,“ tvrdí Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Rakušané také podle něj vytvářejí kácením

podél hranice rozsáhlé holiny, které otevírají cestu větru a přispívají tak k rychlejší destrukci pralesovitých zbytků na české straně.

Šumava se znovu stává i předmětem politického boje před nadcházejícími krajskými volbami. Jihočeský hejtman Jan Zahradník za ODS, senátor Tomáš Jirsa a další politici napříč politickým spektrem včera v budově českobudějovické radnice slavnostně otevřeli výstavu s názvem „Zachraňme Šumavu“. Ta má údajně dokumentovat nezodpovědný experiment ochranářů se šumavskými hvozdy. Zástupci zelených naopak na vernisáži výstavy rozdávali letáky obviňující organizátory z demagogie a zkreslování faktů.