V Národním parku Šumava se opět bojuje proti neviditelným nepřátelům

V Národním parku Šumava se opět bojuje proti neviditelným nepřátelům
Author	Tomáš Jirsa, Jiřina Rippelová
Date	2008-12-22
Source	Klatovský deník
Genre	tisk
Respondent

,

Pod názvem „Workshop horské smrčiny“ vyšel v Klatovském deníku ve středu 17.12. článek vedoucího tiskového oddělení NP Šumava Davida Albrechta. Článek se opírá především o tiskovou zprávu Správy NP a CHKO Šumava „Workshop horské smrčiny“. Podle tiskové zprávy je třeba v oblasti šumavských horských smrčin „ponechat přírodu přírodě“, tj. ponechávat stojící a ležící mrtvé stromy.

„Řešení situace nespočívá ve vykácení lesa a odvozu dřeva, kdy porušíme základní vrstvu organických horizontů,“ je citován jeden z odborníků. Článek také cituje odborníka Národního parku Bavorský les (NPBL) Hanse Jehla, který tvrdí, že „kůrovec je klíčovým druhem pro druhovou rozmanitost biotopu“. Citace pana Jehla zní zvlášť komicky, když si uvědomíme, že to byl právě Národní park Bavorský les, který zrušil termín pro přechod na plnou bezzásahovost horských smrčin v rozšířené části NPBL, plánovaný na rok 2017. Tento termín byl posunut do roku 2027 s tím, že žádný les v uvedené části parku už nesmí uschnout, jako se stalo ve staré části NPBL!

Zarážející je především to, že Správa Národního parku Šumava bojuje opět proti neviditelným nepřátelům. Neviditelní nepřátelé chtějí kácet a odvážet dříví z lesa, ničit ekosystémy a devastovat les. Ptáme se, kde tihle neviditelní nepřátelé parku jsou? Jsou to snad starostové šumavských obcí? Senátoři? Lesníci? Nebo snad nějaká šumavská strašidla? Proč se těm tak zvaným „nepřátelům Šumavy“ neustále podsouvá, že chtějí kácet a odvážet dřevo, vytvářet holiny a tím ohrožovat šumavské ekosystémy? Stokrát jsme my politici už říkali, že odmítáme nekontrolovatelně se zvětšující plochy uschlého lesa, ale zrovna tak odmítáme i vytváření holin s obrovskými plochami pařezů. To, co chceme, je zelený les. Takový, jaký byl na Šumavě po celé generace.

Ptáme se však velmi důrazně: jak bude Správa NP Šumava zastavovat kůrovcovou pandemii, šířící se z I. bezzásahových zón? Myslí si snad, že kůrovec je tak uvědomělý, že se z I. zón prostě šířit nebude? Správa parku veřejnost informovala, že prý „integrovaná ochrana lesa“ (není to nic jiného než souhrn klasických lesnických opatření, zejména rozmísťování lapáků a lapačů) zastaví z 80% procent expanzi brouka. Dřív nebo později – a nejspíš už v příštím roce – dojde zrovna tak jako v NPBL k tomu, že správa šumavského parku bude muset začít kácet holiny, aby kůrovec nepřeletěl do druhých zón. Tyto holiny se budou rok od roku zvětšovat, zrovna tak jako v sousedním parku. Stane se něco podobného, jako na hranici s rakouskými hospodářskými lesy, kde rakouští majitelé lesů kláštera Schägl byli kvůli nečinnosti české strany nuceni vykácet holiny, aby uchránili své lesy před náletem kůrovce ze Šumavy. Situace na česko–rakouské hranici je přitom stále nevyřešená. Na výbušnost této situace trvale upozorňují rakouská média a k naléhavosti řešení se přihlásil i nový rakouský ministr hospodářství. Řekněme lidem na rovinu, co znamená ponechání horských smrčin přírodě tak, jak si to údajně přejí všichni odborníci, zástupci MŽP a obou správ NP (viz citovaná tisková zpráva). Neznamená to nic víc a nic míň než to, že na okrajích pásma horských smrčin budou muset být káceny holiny. Správa NPŠ dosáhne jistě i v příštím roce rekordní výše kůrovcových těžeb zrovna tak jako letos, ale do novin bude tvrdit, že se žádné těžby nekonají, vše ponechávají přírodě.

A co víc, bude jistě pokračovat ve své předpotopní zákazové politice a do nitra horských smrčin nevpustí turisty. A přitom se bude opět odvolávat na sousední Národní park Bavorský les, kde však turisté mají přístup všude včetně jádrových území.

Opakovaně kritizujeme skutečnost, že správa NPŠ vytváří divočinu v šumavských smrkových monokulturách, které pro svoji krásu a majestátnost byly vyhlášeny Národním parkem. Adíky nesmyslné filosofii, že v Národním parku se přeci nesmí zasahovat, nechala Správa NPŠ již uschnout takové klenoty jako pralesy na Pramenech Vltavy, pralesy na Trojmezné či lesy okolo Plešného jezera. A co se stane, až lesy na Šumavě z velké části uschnou? Potom představitelé Správy NPŠ zřejmě pokrčí rameny a opět ocitují bavorského kolegu: „Lidé jsou v porovnání k přírodě bezmocní.“

Tomáš Jirsa (ODS) Jiřina Rippelová (ČSSD), senátoři na Šumavě