Je rok horské smrčiny

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:32, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Je rok horské smrčiny |Author=Plzeňský deník |Date=2008-06-26 |Source=Plzeňský deník |Genre=tisk |Respondent= }} Rozklád…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Je rok horské smrčiny
Author Plzeňský deník
Date 2008-06-26
Source Plzeňský deník
Genre tisk
Respondent

Rozkládají se zde těžké lesy, svírají mezi svými širokými hřbety osamělá křivolaká údolí s jejich potůčky a nastavují dennímu světlu nejednu lesní louku, rozzářený sál pro schůzku nejrozmanitější zvěře.

A. Stifter, „Hrad v lese“

Šumavské horské smrčiny – spolu s porosty v Bavorském lese jsou největším souvislým areálem tohoto typu lesa ve střední Evropě, – zařazeny do seznamu chráněných ekosystémů v rámci EU,

– jedinečný prostor pro pozorování nespoutané přírody, jejích zákonitostí a vývoje lesa,

– místo pro život nesčetných forem organismů, které jinde nenalézají pro život podmínky,

– mladí zde žijí z těl rozpadajících se otců a dědů.

Pro návštěvníky Šumavy připravujeme: – Tematické venkovní expozice před vybranými informačními středisky na území Národního parku Šumava.

– Infostánky seznámí návštěvníky s problematikou ochrany šumavských lesů.

– Netradičně zpracovaný interaktivní propagační materiál.

– Do horských smrčin zavítají některé programy a doprovody pro návštěvníky.

– Časopisem Šumava bude tematika celoročně prolínat.

– Tematicky zaměřený občasník Nová Šumava.

Horské smrčiny Ve vrcholových polohách nejvyšších hřbetů Šumavy v nadmořských výškách od cca 1200 m, na těžko přístupných hřebenech a prudkých svazích zůstaly zachovány přírodě blízké smrkové horské lesy starší 150 a více let. V nižších polohách se s nimi setkáme v drsných klimatických podmínkách šumavských plání. Pozorný návštěvník horské smrčiny si jistě povšimne velkého podílu stojících souší a odumřelého (tlejícího) dřeva ležícího na zemi, které zde má nenahraditelnou úlohu. Pro mnoho organismů představuje zdroj potravy i místo pro život. Tlející dřevo je velmi důležité pro růst a přežívání mladých stromků, pro něž je vhodným substrátem poskytujícím dostatek vláhy i živin. Proto se smrk v podmínkách horských smrčin nejlépe zmlazuje na mrtvém trouchnivějícím dřevě svých předků.

Šumavské horské smrčiny jsou nejrozsáhlejší ucelené porosty tohoto druhu v České republice. Jedná se o výskyt evropského významu, který si zaslouží ochranu prostřednictvím národního parku a ponechání bez přímých zásahů člověka.

Více na: www.npsumava.cz