Kůrovci začali škodit na Šumavě
| Kůrovci začali škodit na Šumavě | |
|---|---|
| Author | Richard Piskala, Petr Šuleř |
| Date | 2008-06-27 |
| Source | ČT |
| Genre | televize |
| Respondent | František Krejčí, Pavel Hubený, Tomáš Jirsa, Jaromír Bláha |
ČT 24, Regiony
Richard Piskala, moderátor
Kůrovci začali škodit na Šumavě. Vinou počasí a polomů v lesích se brouk natolik rozmnožil, že nejhorší scénáře teď předpovídají zničení pěti procent šumavských lesů v horizontu pěti let. Řádění malého brouka se nevyhnou ani nejznámější lokality.
Petr Šuleř, redaktor
Dvě mimořádně teplé zimy a rozsáhlé polomy způsobené orkánem Kyrill. Výsledek? Očekávaná kůrovcová kalamita.
František Krejčí, ředitel Správy Národního parku Šumava
Letos zatím máme evidováno v tom území, kde můžeme zasahovat, okolo osmi tisíc kubíků a v tom území, kde nemůžeme zasahovat, okolo šestadvaceti tisíc.
Petr Šuleř, redaktor
Lesníci běžně napadené stromy kácí. Podle strategie ministerstva životního prostředí ale právě v šumavském parku zůstávají bezzásahové zóny.
František Krejčí, ředitel Správy Národního parku Šumava
Určitě by se měli návštěvníci Šumavy připravit na to, že přibydou někde jednotlivé plochy, jednotlivé skupinky suchých stromů.
Petr Šuleř, redaktor
Většina stromů napadených nenápadným broukem usychá a časem spadne. Správa parku nyní potvrdila, že se tento proces dotkne i například velmi známých a významných pramenů Vltavy.
Pavel Hubený, Správa Národního parku Šumava
Jakýkoliv zásah, který by se tu těžebně provedl, by znamenal zničení toho ekosystému.
Jaromír Bláha, hnutí Duha
Jsou jenom dvě možnosti, buď budou nad prameny Vltavy vykácené plochy s pařezy, anebo tam necháme les, starý les přirozeně zemřít.
Petr Šuleř, redaktor
Právě rozhodnutí ponechat prales kolem pramenů Vltavy bez zásahu ale extrémně popudil řadu jihočeských politiků. Terčem jejich kritiky je hlavně ministerstvo životního prostředí.
Tomáš Jirsa, senátor /ODS/
Ten les mohl zůstat zelený, je to prostě zvrácený přístup k ochraně přírody na Šumavě.
Petr Šuleř, redaktor
Po deseti letech by se měl na postižených místech začít objevovat nový nízký les. Ochranáři argumentují i tím, že podle těch nejpesimističtějších scénářů uschne v následujících pěti letech i při maximálně nepříznivém průběhu nadcházející kůrovcové kalamity maximálně pět procent stromů uvnitř národního parku.
