Výstavy spojuje téma Klostermann

Výstavy spojuje téma Klostermann
Author	Markéta Čekanová
Date	2008-09-26
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

Chodby Studijní a vědecké knihovny v Plzni září barvami a nezaměnitelným rukopisem obrazů Klementa Štíchy. Knihovna přichází se svým příspěvkem k letošnímu Roku Karla Klostermanna a připravila hned několik výstav. Štíchova „Pocta Šumavě“ je jednou z nich.

Plzeňan Klostermann

„V tradičních výstavních prostorách v prvním patře je pak literární výstava Karel Klostermann a Plzeň. Expozice přibližuje rodinné zázemí autora, jeho pobyt v Plzni, přátele, literární kontakty s nakladatelem Vilímkem a průřez autorovým dílem. Výstava ale také představuje Klostermanna jako plzeňského občana a četné dokumenty a korespondence přibližují jeho osobní život,“ říká ředitelka Studijní a vědecké knihovny Ivanka Horáková.

Karel Klostermann byl ve své době doslova fenoménem. Byl to nejoblíbenější autor – rodem Němec, který ovšem psal česky a rozuměl oběma národům, které spolu po staletí na Šumavě žily. Zobrazoval pomezní pohoří v dobách před ničivou vichřicí, která v polovině 19. století nenávratně změnila tvář Šumavy i život tamních lidí.

Klostermannův pohřeb se stal obrovskou událostí, Plzeň zaplavily tisíce lidí a u rakve nechyběly věnce od vrcholných představitelů Československa. Přesto byl Karel Klostermann během dvacátého století prakticky zapomenut. Letošní rok, kdy si připomínáme 160. výročí jeho narození a 75 let od jeho smrti, jej chce veřejnosti znovu připomenout. Proto Studijní a vědecká knihovna přidá příští týden ještě výstavu třetí.

Zaniklá Šumava

„Prvního října se uskuteční vernisáž výstavy související s rodištěm Karla Klostermanna a motivy jeho románů a povídek. V bezprostřední blízkosti literární výstavy se otevře pohled do šumavské minulosti, do zaniklých vesnic a zmizelých památek. Obec Kvilda spolu se Svazem šumavských obcí národního parku představí výstavu Paměť krajiny ve fotografii,“ zve Ivanka Horáková.

Všechny výstavy potrvají v knihovně do konce listopadu. Část dokumentů zapůjčil Archiv města Plzně a Západočeské muzeum, některé tisky pocházejí ze soukromé sbírky.