Lesy ČR: Padl milion kubíků

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:33, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Lesy ČR: Padl milion kubíků |Author=Jiří Kokoška |Date=2008-01-16 |Source=Domažlický deník |Genre=tisk |Respondent= }} K…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Lesy ČR: Padl milion kubíků
Author Jiří Kokoška
Date 2008-01-16
Source Domažlický deník
Genre tisk
Respondent

Kyrill během několika hodin porazil tolik dřeva, kolik činí plán těžby na rok a čtvrt

Zhruba před rokem v noci z 18. na 19. ledna zasáhl Českou republiku orkán Kyrill. Především v horských oblastech západních Čech dosahoval rychlosti ž 180 kilometrů v hodině. Přitom lámal stromy a strhával střechy domů.

Mnohde nešla elektřina ani telefony. Stromy zatarasily silnice a železnici. Likvidace škod trvala měsíce a hlavně v šumavských lesích budou následky znatelné ještě desítky let po katastrofě. Plzeňský kraj / Zhruba sto milionů korun hodlá v letošním roce investovat v Plzeňském kraji státní podnik Lesy České republiky (LČR) do obnovy lesního porostu po loňském orkánu Kyrill. Bude se především jednat o opravy lesních cest, potěžební úpravy a zalesňování. I přes významnou investici se ale ani letos nepodaří odstranit všechny následky živelní katastrofy. Především v horských oblastech budou zřejmé i desítky let.

„Kyrill v Plzeňském kraji poškodil více než 1,1 milionu metrů krychlových dřeva, což je 120 procent obvyklého ročního objemu těžeb v regionu,“ uvedl mluvčí LČR Radek Drahný. Odmítl ale, že by orkán firmě ušetřil na rok a čtvrt těžební práce. „Plánovaná těžba počítá s postupnou obnovou, která je v tomto případě komplikovaná. Navíc těžební práce jsou po kalamitách nákladnější, neboť dřevo leží přes sebe, a i výtěžnost je menší, protože dřevo je více poškozené,“ uvedl dále Drahný.

Největší rychlost dosahoval Kyrill v horských příhraničních oblastech, kde jsou hlavně smrkové lesy. Přes 90 procent poškozeného dřeva byl právě smrk. Zbytek pak buky, duby a modříny. Vůbec největší tragédii způsobil vítr v oblasti Černého a Čertova jezera a na vrchu Ostrý, kde se nikdy s kácením nepočítalo a část poškozeného porostu byla stará i 300 let. Dřevo pro LČR odtěžují dodavatelské firmy. Těm se už podařilo odvést většinu popadaných stromů. Všechny ale odvážet nebudou. Některé zůstanou v lese k zetlení. Z nich se jen odstranila kůra nebo se ošetřily kvůli zabránění výskytu kůrovce.

Z odvezeného dřeva firmy využijí sto procent. Lepší dřevo jde na pily, horší rozštípané se zpracovává na vlákninu a v průmyslu nevyužitelný odpad se spotřebovává jako palivo. Mnohde si lidé mohli pro lesní odpad dojít přímo do lesa. I díky tomu palivové dřevo loni mírně zlevňovalo.

Podle Drahného škody na lesních porostech dosáhly v kraji několika stovek milionů korun. V nich ale není zahrnuto úplné zalesnění holin, neboť ne všude se počítá se zalesňováním. Na likvidaci škod šly zatím desítky milionů.

Čísla LČR v kraji

– V Plzeňském kraji padlo jen v Lesích ČR 1, 1 milionum ł dřeva.

– To je 120 procent ročního plánu těžby LČR v kraji.

– V Jihočeském kraji padlo 200 procent ročního plánu těžby dřeva a v Karlovarském 125 %.

– Nejvíce (cca 1 mil. m ł dřeva) polomů tvořil smrk.

– Skoro polovina polomů byla na Železnorudsku a vůbec v klatovském okrese.