Kde se dá žít a kde se nedá dýchat

Kde se dá žít a kde se nedá dýchat
Author	Petr Suchomel
Date	2008-10-08
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

Mapa (ne)čisthého vzduchu

Mladá frontaDnesvytipovala pět nejčistších a pět nejšpinavějších míst v Česku. Podkladem byly mapy ze zprávy o životním prostředí, kterou chystá ministr Bursík. Nejlépe se dýchá na šumavské Modravě či v Peci pod Sněžkou, nejhůř v Ostravě, Praze, Brně.

Ostrava – Odjedete na dovolenou a zmizí vám ekzém. Když se vrátíte, je zpátky. „Přesně to se stalo mému staršímu synovi. V červenci byl skoro měsíc v lázních v Jeseníkách a ekzém byl pryč. Čtrnáct dní po návratu se objevil znovu,“ popisuje Sylva Hlinková z Ostravy. S rodinou bydlí v městské části Radvanice. Místo, kde se dýchá hůře, lze v Česku najít jen těžko.

Loni byl přesto vzduch o něco čistší než předloni. Že by obrat k lepšímu? Ano, ale pravděpodobně jen krátkodobý.

Z připravované zprávy o životním prostředí, kterou vládě už brzy předloží ministr Martin Bursík, vyplývá, že vzduch byl v Česku loni lepší než v předchozím roce. Ubylo polétavého prachu a dalších škodlivých látek.

Česko dusí uhlí a stará auta Zpráva, jejíž pracovní verzi má MLADÁ FRONTADnesk dispozici, však zároveň brzdí optimisty – doba, kdy se ovzduší v Česku zlepšovalo rychlým tempem, je pryč. Výrazně totiž neubývá vypouštěných škodlivin. Minulý rok je jen rychleji rozfoukal vítr.

„Vodu se daří vyčistit, ale ovzduší se příliš nezlepšuje. Loni se sice mírně zlepšila situace ve městech, ale jen díky častějšímu a silnějšímu větru. A ten ohrožoval zdraví zase jinak,“ říká mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.

Podle prognóz se vzduch už nebude čistit tak rychle jako v devadesátých letech, kdy se „odlehčoval“ průmysl. Dnes jsou větším problémem domácnosti, které topí uhlím, nebo dokonce odpadky, a přibývající auta. „Průměrné stáří aut na českých silnicích se blíží patnácti letům. To je evropská rarita a samozřejmě se to projeví i ve zplodinách,“ vysvětluje Jakub Kašpar.

Jedna z nejnebezpečnějších látek, jež klame neškodným názvem, je polétavý prach. Dráždí dechové cesty, škodí srdci, cévám a snižuje plodnost. A do okolí roznáší ostatní škodlivé látky včetně karcinogenů.

Zdravotní rizika jsou přitom mnohem závažnější než jen nepříjemný kašel.

„Moji pacienti trpí častěji onemocněním dýchacích cest, přibývá alergiků a astmatiků. Nejhorší je to právě na podzim,“ říká Zdeňka Prusková, praktická lékařka z Ostravy, zřejmě nejzamořenějšího města v Česku.

„O tom, že nemoci dětí způsobuje špatné životní prostředí, se dlouho sice šeptalo, ale oficiálně se o tom mluví až v posledních letech. Pořád mi vrtalo hlavou, proč jsou naše děti dvakrát nemocnější než ve zbytku republiky,“ přidává se další ostravská lékařka, Eva Schallerová.

Všímá si častějších zápalů plic i narušení imunity. „Děti mají smogem oslabené také uši a nos,“ dodává. Malých astmatiků má skoro pětkrát víc, než je průměr v celém Česku. Prach se může dlouhodobě podílet na i vzniku nádorů.

S prachem, který překračuje zdravotní limity, se loni potýkalo 16 procent

Čechů. Autoři zprávy odhadují, že kvůli němu zemřelo o 2,4 procenta víc

lidí než předloni.

Ostravské děti či jejich vrstevníci z nedalekého Karvinska se mohou léčit už jen tím, že odjedou na školu v přírodě třeba na Šumavu. Od prachu si spolehlivě odpočinou v blízkosti obce Modrava, která je čistým vzduchem vyhlášená. Zdravé pásmo se táhne i kolem nedaleké obce Kvilda a blíže u hranic.

Mladá frontaDnespodle zprávy o životním prostředí vytipovala pět čistých a pět špinavých míst v Česku. Vycházela přitom z map, které ukazují koncentraci škodlivých látek.

Ze seznamu je vidět, že Ostravané nemusí jezdit na vzduch 450 kilometrů. O polovinu blíž než Šumava jsou Krkonoše. V okolí Pece pod Sněžkou se povaluje asi tolik prachu jako v jedné ostravské ulici.

Ve východních Čechách zabodovalo okolí Dobrušky – je bílým ostrůvkem na mapě výskytu ozónu, který dráždí dýchací soustavu.

Astma hrozí i Pražanům Ostravští a karvinští školáci by měli rozhodně zapomenout na prázdniny v hlavním městě. Pražané na tom totiž nejsou se vzduchem o moc lépe. Pokud bydlí v okolí magistrály, zejména v rušné Legerově ulici, mohou si o dusivém kašli se známými z Radvanic barvitě dopisovat.

Pražská doprava zásobuje ovzduší oxidem dusičitým. „V pražské aglomeraci lze u obyvatel očekávat snížení plicních funkcí, zvýšení výskytu respiračních onemocnění, zvýšený výskyt astmatických obtíží a alergií, a to u dětí i dospělých,“ píše se ve zprávě o životním

prostředí.

Přestože jižní Morava je jinak celkem čistá, do seznamu se dostalo i centrum Brna – velké město na mapách škodlivin svítí jako špinavý maják v docela čistém moři.