Váchalovu poctu Šumavě obdivují i v Pasově

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:34, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Váchalovu poctu Šumavě obdivují i v Pasově |Author=Iva Štefančíková |Date=2008-03-17 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=t…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Váchalovu poctu Šumavě obdivují i v Pasově
Author Iva Štefančíková
Date 2008-03-17
Source Mladá fronta Dnes
Genre tisk
Respondent

Pasov – U příležitosti vydání zřejmě největší české knihy, publikace Josefa Váchala Šumava umírající a romantická, byla v německém Pasově zahájena výstava Šumava – Böhmerwald. Až do 1. června se expozice v Muzeu moderního umění věnuje dvěma umělcům milujícím šumavskou krajinu a jejich výtvarným dílům – Josefu Váchalovi (1884–1969) a Alfredu Kubinovi (1877–1959).

Váchal byl spisovatelem, básníkem, ilustrátorem, řezbářem, malířem i autorem nových grafických postupů, Alfred Kubin spisovatelem, grafikem, ilustrátorem. Oba byli českého původu, ale Kubin žil v Rakousku. Občas jezdil na Šumavu, což bylo podle nakladatele Ladislava Horáčka jediné místo, kde se mohli ti dva sejít. „Ale nikde o tom není žádný zápis, nevíme o tom,“ říká. Proč se výstava koná v Pasově? „Chtěli jsme, aby byla v Německu a zároveň na Šumavě. A Kubin a Váchal se k sobě ohromně hodí,“ dodává majitel nakladatelství Paseka.

Pohádka i varování Oba umělci se navzájem obdivovali. Ve Váchalově pozůstalosti se dochovaly výstřižky o Kubinově díle, Kubin zase napsal příteli: „Žasnu! Váchal, mystický cyklus prvního řádu zrozený z téhle doby – v přímé linii z Apokalypsy svatého Jana, přes Dürera, Blakea a další. A dokonalý výraz formy. Lidový dřevoryt.“ Měli k sobě blízko tématy i fantazií, zájmem o mystiku, silným vztahem k přírodě. Oba měli svůj samotářský vnitřní svět, oba uchvátil E. A. Poe, jehož dílo ilustrovali.

Ač Kubin trpěl depresemi a v devatenácti letech se pokusil o sebevraždu, vyskytuje se v jeho tvorbě spojené se Šumavou více pohádkovosti. Na akvarelu Waldgespnenst sedí na pařezu čertík, v cyklu Phantasien aus dem Böhmerwald se objevuje na pokraji močálu chobotnice. Váchal zase paralelně používá satana ve spojitosti s fašismem a posléze s komunismem. Proklíná ničení přírody turistickou industrií: „Ta tam romantika a kouzlo. Slatě některé a jezera takřka každoročně se zmenšují, vody ztrácejí a lesy mizí,“ stěžuje si v knize Šumava umírající a romantická, jejíž součástí jsou i barevné dřevoryty Démon slatě či Odcházející krása Šumavy.

Rozhodně stojí za to udělat si výlet do bavorského Pasova za tvorbou dvou umělců spjatých Šumavou a ve Váchalově díle objevit varovné výkřiky, aktuální i dnes.