Odborníci hovořili o šumavských rysech

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:34, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Odborníci hovořili o šumavských rysech |Author=regionplzen.cz |Date=2008-12-10 |Source=regionplzen.cz |Genre=internet |Respon…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Odborníci hovořili o šumavských rysech
Author regionplzen.cz
Date 2008-12-10
Source regionplzen.cz
Genre internet
Respondent

Problematika velkých savců a jejich rozšíření nejen v šumavském měřítku zazněla na dalším workshopu Správy NP a CHKO Šumava pořádaném v minulých dnech na Modravě.

Jedním z hlavních témat byl rys ostrovid (lynx lynx), který je na Šumavě „vlajkovým druhem“ ochrany velkých savců. Původní populace rysa se dochovala pouze v oblasti Karpat a jihu Balkánu. Jeho výskyt byl na zbývající části v minulosti zdecimován hlavně lovem. V současnosti je jeho izolovaná populace na Šumavě stabilizována díky reintrodukčnímu programu, který zde hlavně v 80tých letech proběhl.

Pro monitoring jeho populace je na Šumavě používána hlavně radiotelemetrie s vybavením celkem 15 zvířat obojky. „Obojek se svojí váhou 17 – 20 dkg není pro dospělé zvíře žádnou významnou zátěží“ upřesnil dotaz posluchačů Luděk Bufka, zoolog Správy NP a CHKO Šumava.

Výsledky telemetrie jsou důležitým poznatkem pro poznání nejen životních zvyků zvířat.

Druhou šelmou, která se na Šumavě vyskytuje s ne úplně spolehlivě potvrzeným výskytem, je vlk (canis lupus). I on během 18. století vymizel z celých Čech. Dnes je pravidelný výskyt potvrzen v Beskydech. Na Šumavě a v Jeseníkách je spíše soliterní výskyt. Zdrojem jeho výskytu je pravděpodobně populace v Karpatech a východním Německu. Další velcí savci, jako jsou jeleni a srnci, kteří jsou běžnou součástí zvířeny Šumavy, či ojedinělý výskyt losa, nebyli součástí přednášek workshopu.

Doprovodným tématem přednášek bylo seznámení s možností užití nástrojů geografických informačních systémů (GIS) k analýzám dat z telemetrických sledování. Jednou ze zajímavých informací, která vyplynula z výsledků zpracovaných dat, byl i pohyb rysa dále jak 500 m od turistických tras, které jsou v létě v užívání. Naproti tomu jsou turistické trasy využívány rysy k rychlým nočním, hlavně zimním přesunům. GISová data je možno také využít k různým simulacím spojených s životními cykly a pohybem zvířat. V rámci legislativní ochrany jsou za velké savce považováni savci s hmotností v dospělosti nad 20 kg. Vyhynutím je v současnosti ohroženo 39 % druhů, hlavně ztrátou biotopů, vznikajících záborem půdy, ale i fragmentací krajiny způsobenou dopravními tepnami, které teprve s novými předpisy řeší i zařízení pro umožnění migrace zvířat tzv. ekodukty. Stávající silniční síť je však bez těchto zařízení zábranou pro přirozenou migraci zvířat a přesto, že lze na budování migračních tras čerpat finanční prostředky z Operačního programu ŽP, nikoho nic nenutí budování těchto pro zvířata životně důležitých zařízení.

Koncepčním dokumentem, který řeší záchranný program je Program péče pro velké šelmy v České republice vypracovaný MŽP ČR. Existuje však již i mezinárodní spolupráce pod názvem CELTIC, jejíchž členy jsou Česká republika, Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko a Maďarsko.

Největším problémem, na kterém se shodli všichni účastníci workshopu je nelegální lov hlavně rysa, jehož populace je mimo chráněná území decimována. Pytláctví představuje téměř 80 % ztrát jedinců.