Nové senátory životní prostředí jako politické téma moc nezajímá

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:34, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Nové senátory životní prostředí jako politické téma moc nezajímá |Author=Jan Stejskal |Date=2008-10-31 |Source=Ekolist…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Nové senátory životní prostředí jako politické téma moc nezajímá
Author Jan Stejskal
Date 2008-10-31
Source Ekolist
Genre tisk
Respondent

Praha – Včera proběhla poslední schůze šestého funkčního období Senátu. Té příští už se budou účastnit i senátoři, kteří byli zvoleni 24. a 25. října. Naprostá většina z nich zvítězila na kandidátce ČSSD – sociální demokraté získali 23 z 27 možných mandátů. Z oficiálních prezentací vítězných kandidátů všech stran je přitom zřejmé, že životní prostředí jako politické téma není přiliš důležité ani pro jednoho z nich a aspoň trochu podrobněji se mu jich věnuje jen hrstka.

Nejčastěji se kandidáti rozepisovali o zdravotnictví, které sociální demokracie ve své kampani učinila hlavním tématem voleb. S ohledem na toto téma pak byli zřejmě vybíráni i kandidáti – často se totiž právě této oblasti věnují, typickým příkladem by mohl být třeba ředitel vrchlabské nemocnice a bývalý náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Dryml (ČSSD), který se stal senátorem za obvod Hradec Králové. Rovněž často se kandidáti zavazovali přispět ke zlepšení dopravní obslužnosti svého obvodu a především k vybudování, dokončení nebo rekonstrukci všelijakých silnic. Obecně pak taky často vyzdvihovali krásy a přednosti svého obvodu, k němuž všichni mají až neuvěřitelně hezký vztah.

Divočák a parky

Sociální demokraté neuspěli pouze ve třech pražských obvodech a ve Znojmě. Zatímco v hlavním městě byli voliči nakloněni ODS, ve Znojmě zvolili komunistku Martu Bayerovou. Tato dosavadní poslankyně sice byla v letech 2002–2006 členkou sněmovního výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, v předvolebním letáku a v její internetové prezentaci na stránkách KSČM tomu však mnoho nenasvědčuje – nová senátorka pouze konstatuje, že má ráda přírodu. O mnoho víc toho v současnosti nenajdeme ani na jejích vlastních internetových stránkách – snad jen, že ráda pěstuje květiny a je členkou Českomoravské myslivecké jednoty (zatím prý zastřelila jednoho divočáka a na dlouhou dobu jí to stačí).

Z pražských senátorů se v materiálech pro letošní senátní volby životnímu prostředí nijak nevěnuje Miroslav Škaloud (ODS, Praha 5). Mezi staršími texty na jeho stránkách ovšem najdeme na české politické poměry i slušně zpracované články týkající se klimatických změn a energetiky. Kritizuje v nich například Al Gorův film Nepříjemná pravda za nepřesnosti, které neodpovídají současnému stavu vědeckého poznání. Z dalších textů vyplývá, že Miroslav Škaloud považuje energetiku za vážné téma pro Evropu a jako součást řešení tohoto problému jednoznačně vidí jadernou energetiku.

Zdeněk Schwarz, který za ODS zvítězil na Praze 1, se ve volebním programu věnuje životnímu prostředí jen na jednom místě – firmy, které v Praze rozvíjejí svůj byznys, podle něj zapomínají ze svého profitu něco vracet jejím obyvatelům. „Mám na mysli parky, stromy, dětská hřiště nebo úpravy a úklid veřejných prostor,“ píše Zdeněk Schwarz. Jeho senátní kolega za Prahu 9 Tomáš Kladívko se v předvolebních materiálech ze všech tří pravicových senátorů věnuje životnímu prostředí nejvíc. Slibuje, že vyvine veškeré úsilí, aby byl co nejdřív dokončen vnitřní pražský okruh a všechny komunikace, které odlehčí dopravě v Praze. Přímo pak jmenuje napojení dálnice na Hradec Králové a Ústí nad Labem a přemostění Vltavy u Suchdola.

Nutné je podle Tomáše Kladívka i připravovat omezení vjezdu automobilů do centra města, ovšem „pouze za předpokladu dalšího zkvalitňování a rozšiřování městské hromadné dopravy – nové stanice metra Prosek a budování sítí P+R parkovišť a parkovacích domů.“ Podporuje rovněž zklidnění frekventovaných komunikací, zatravnění tramvajových pásů, příměstské vlaky, vybudování cyklostezky Vysočany–Hloubětín a taky vytváření nových rekreačních zón, například parku přátelství na Proseku nebo lesoparku v Letňanech.

Obecné proklamace

Ze senátorů zvolených za ČSSD se v předvolebních materiálech životnímu prostředí věnuje nejvíc strakonický Miroslav Krejča. Chtěl by urychlené dokončení rychlostní komunikace R4 i zkapacitnění železniční dopravy. Ano říká rovněž dobudování vodohospodářské infrastruktury a zlepšení kvality povrchových vod (Orlík, Lipno, Husinec, rybniční soustavy) a rovněž zajištění energetické soběstačnosti České republiky. Naopak ne říká „nebezpečným experimentům na Šumavě“. Tyto své postoje ještě rozvádí v článku „Životní prostředí, Temelín a Šumava“. Na začátku se v něm představuje jako „ortodoxní zastánce přátelského životního prostředí, a to pro všechny živé tvory, pro trvale udržitelný rozvoj i trvale udržitelný život!“ Následně pak vyjmenovává problémy, kterým jižní Čechy musejí čelit. Kvalita vody je podle Miroslava Krejči neuspokojivá, podobně zabrat dostává i zemědělská půda, jež je pod tlakem průmyslových hnojiv a pesticidů, navíc enormně ubývá organické hmoty. Ten vede ke ztrátě úrodnosti a snižuje schopnost půdy zadržovat vodu. Jak píše dál, zhoršující se kvalita ovzduší pak nesouvisí jen se zvýšeným provozem na silnicích, ale i s výrobou elektrické energie: se spalováním uhlí, ropy, dokonce i s výrobou biopaliv. „Ukazuje se totiž, že biopaliva posilují skleníkový efekt!“ píše Krejča a jako jediné východisko z této situace vidí jadernou energetiku. V dalším textu dochází k závěru, že „s tolerancí vůči ostatním tvorům živočišné říše jsme na tom my lidé podstatně lépe než s tolerancí sami vůči sobě“ a jako „obludný experiment“ prezentuje dění na Šumavě. Počínání Správy NP Šumava a ministerstva životního prostředí, které ponechávají obnovu lesních porostů přirozenému vývoji, podle Krejči vede k řadě problémů. Změnily se prý odtokové poměry na plochách nekrytých vegetací, hydrologické jevy jdou do extrémů, nebývale pokročila vodní eroze, dochází k nenahraditelným ztrátám půdního krytu. Co víc: „Nad holinami se mění klima, což je v podstatě takový náš malý jihočeský příspěvek ke globálnímu oteplení!“ hořekuje Miroslav Krejča nad podle jeho názoru „nevratně poškozenou“ Šumavou.

Z dalších sociálně-demokratických senátorů se životního prostředí týkají pasáže z programu Karla Korytáře (obvod Olomouc), ovšem tak trochu nezáměrně – jeho hlavním tématem je totiž doprava. I on považuje za bezpodmínečně nutné dokončit páteřní dopravní síť svého regionu. Mimo jiné kvůli zamezení negativního vlivu na životní prostředí je podle něho nutné rovněž v maximální míře podpořit veřejnou dopravu. Prioritou by mělo být budování integrovaných dopravních systémů a jejich vzájemná provázanost.

„Významnou součástí tohoto systému je železnice, která je bezpečná a šetrná k životnímu prostředí. Mým hlavním cílem je ovšem veřejná doprava umožňující kvalitní život všech občanů,“ píše na svých předvolebních stránkách Karel Korytář.

Podobně jako on se k podpoře veřejné dopravy hlásí i nový lounský senátor Marcel Chládek, který slibuje i podporu obchvatům měst a obcí. V tom s ním jsou zajedno Jaroslav Sykáček z Děčína, Eva Richtrová z Frýdku–Místku, Miroslav Antl (Rychnov nad Kněžnou) a Jiří Dienstbier (Kladno), jenž podporuje obchvat Prahy. Jiří Dienstbier rovněž chce obcím umožnit, aby mohly omezovat rychlost na svém území, případně zamezit průjezdu kamionů. Staví se rozvněž proti zrušení pražského Masarykova nádraží a chce znovu posoudit možnost rekonstrukce přímého spojení z Masarykova nádraží do Kladna přes letiště a Buštěhrad. Děčínský Jaroslav Sykáček stejně jako Miroslav Antl, Miroslav Nenutil (Cheb), Dagmar Zvěřinová (Žďár nad Sázavou) nebo Hana Doupovcová (Uherské Hradiště) slibují nové silnice, nebo aspoň rekonstrukce stávající infrastruktury.

Naprostá většina senátorů ČSSD se tak životnímu prostředí na svých webových stránkách prakticky nevěnuje (například kolínský Pavel Lebeda, příbramský Josef Řihák, trutnovský Pavel Trpák, přerovský Jiří Lajtoch, brněnský Miloš Janeček atd.) anebo jen krátkou, obecnou proklamací. Tak třeba nový hradecký senátor Vladimír Dryml v souvislosti s ochranou životního prostředí uvádí, že jeho postoj je jednoduchý: „všeho s mírou“.

Plzeňský Jiří Bis zase ve větě věnované ekologii píše, že ji chápe taky jako pravidelný úklid a čištění městských ulic. Karvinský Radek Sušil zase bude bojovat za „změny v horním zákoně, které zaručí lidem a obcím v oblastech postižených důlní činností lepší život a postavení než doposud, včetně zlepšení životního prostředí na Karvinsku“. Rychnovský Miroslav Antl bude podporovat výstavbu cyklistických a turistických tras, kromě toho je ale taky pro ekologické chování, které prý považuje za standard. Rozvoj cyklotras a cyklostezek slibuje i chebský Miroslav Nenutil, který se navíc jako výjimka potvrzující pravidlo zastavil jedním heslem i u krajiny – podpoří zachování krajinného rázu Českého lesa, Slavkovského lesa a Smrčin.

Mnoho o životním prostředí na svých stránkách nepíše ani staronový senátor v obvodě Vyškov Ivo Bárek (nestraník podporovaný ČSSD), ačkoli je současným předsedou senátního výboru pro regionální rozvoj, územní plánování a životní prostředí. Zmiňuje, že jako ředitel působil v akciové společnosti Respono, která pod jeho vedením vybudovala ve vyškovském okrese systém nakládání s komunálními a nebezpečnými odpady, a přidává:

„Myslím si, že péče o životní prostředí je v naší současnosti jednou z nejdůležitějších věcí, protože člověk už natolik ovládl naši planetu, že by ji mohl postupně úplně zničit.“

V jednom rozhovoru se na svých stránkách k životnímu prostředí vyjadřuje taky Eva Richtrová z Frýdku-Místku. Uvádí, že velkým problémem jejího města je doprava, a konstatuje, že znečištění ovzduší souvisí hlavně se narůstající dopravou. „Snad ještě větším problémem je ale otázka hluku, která v okolí dopravních tepen města podle údajů ministerstva zdravotnictví už překročila hranici 80 decibelů,“ pokračuje Eva Richterová. Z rozhovoru ani volebního programu se ale nezdá, že by s tím hodlala něco dělat, naopak obyvatele varuje: „A bude hůř!!!“

Pozn. red.: Všechny odkazy uvedené v textu byly aktivní v den zveřejnění článku.