Kůrovec a šumavské mystifikace
| Kůrovec a šumavské mystifikace | |
|---|---|
| Author | Vladimír Just |
| Date | 1997 |
| Source | |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Autor je nezávislý publicista a člen správní rady Nadace Josefa a Petry Vavrouškových
V Bavorsku od roku 1984 upustili, po 120letém marném boji s kůrovcem, od primitivní ochrany lesa v národním parku metodou asanace a velkoplošných, v daných výškách nezalesnitelných holin.
Nad současnými praktikami v Šumavském národním parku se vznáší nejeden otazník, ale jedno se zdá být jasné: byl zde závažným způsobem porušen zákon č. 114/92, který v § 16 výslovně zakazuje používat v NP technologie, jež by mohly vést k nevratnému poškození půdního krytu (traktor ve slatinných oblastech takovou technologií mimo jakoukoli pochybnost je: vandalská destrukce povrchu s metr hlubokými a několika kilometrů dlouhými rýhami „až na skálu“ v místech, kde se boří i lidská noha a kde cedule pět let upozorňovaly turisty, že půda je zde mimořádně citlivá na sešlap – to vše ve svažitém terénu znamená nevratnou půdní erozi, nevratné odvodnění nejcitlivějších partií okrajů mokřadů, tzv. podmáčených smrčin, a nevyhnutelné oslabení dosud zdravých porostů). Pro Inspekci životního prostředí by tím měly být naplněny dle téhož zákona (§ 88, odst. 2, písmena a, b, f, g) důvody k miliónové pokutě, neboť byl „závažně poškozen významný krajinný prvek“ a „ohroženy nad nezbytnou míru zvláště chráněné části přírody při zásazích proti škůdcům„, přičemž „nebyla uvedena poškozená část přírody, chráněné podle tohoto zákona, do původního stavu„. (Důkazy viz TV pořad NEDEJ SE z 26. listopadu, 2. prosince a 16. prosince 1996 plus desítky barevných fotografií).
Zhruba toto jsem se počátkem ledna t. r. snažil v TV „21“ vysvětlit řediteli ŠNP ing. I. Žlábkovi. Dával jsem mu za příklad vzorový národní park Evropy (viz loňský Eurodiplom kategorie A od Evropské rady ze Štrasburku) v sousedním Bavorsku, kde – má-li výjimečně přejet traktor – kladou lesníci po celé délce trasy větve a povalové dřevo, takže druhý den nepoznáte, že tam nějaký traktor byl. A kde také od roku 1984 upustili, po 120letém marném boji s kůrovcem, od primitivní ochrany lesa v národním parku metodou asanace a velkoplošných, v daných výškách nezalesnitelných holin. Výsledky takového počínání ukazuje na jedné straně naše Černá hora, 1315 m, Stolová hora, 1260 m, či loni čerstvě vyholená Malá Mokrůvka, 1330 m – a na druhé straně nepopiratelný úspěch přirozeného, samovolného zmlazování bavorského lesa: v nejvyšších polohách, pod mrtvými, uschlými stromy, které nikdo nekácí a neodváží, eviduje bavorské ministerstvo zemědělství 2,5 miliónů mladých stromků, vyššícnež 20 cm, viz ministerská zpráva z 20. října 1996. Pan ředitel Žlábek triumfálně odpověděl, jakou je pro něj satisfakcí, že v Bavorsku naopak přecházejí na náš způsob: „Dneska jsem se vrátil ze společného jednání...“ (znělo to jako „Právě se vracím z Hradu!„). „A mohu říci, že v té rozšířené části budou kůrovce asanovat a dokonce i v 1. zónách... Toto ve vztahu k bavorskému NP nám dává za pravdu.“
V první chvíli jsem uvěřil. Pak jsem si uvědomil, že by to nebylo poprvé, co ing. Žlábek mystifikoval veřejnost (vzpomeňme, jak loni v létě z obrazovky jako důkaz, že netěží kvůli zisku, uváděl, že těží pouze ve vegetačním období; pak se těžilo po celý říjen, listopad, ba i v prosinci, až do rekordních více než 200 000 m3, zatímco ještě v září mluvil o letošních maximálně 155 000 m3; připomínám, že nyní půjde před soud domažlický soukromník, jenž v chráněné oblasti Slavkovský les vykácel jen 13 000 m3a rozhodně nezdevastoval půdní kryt v takovém rozsahu a na tak vzácném území, jakým jsou mezinárodně chráněné Modravské slatě). Napsal jsem tedy řediteli NP Bavorský les, dr. Hansi Bibelrietherovi a položil mu prostou otázku, zda se informace zakládá na pravdě, pan ředitel Bibelriether mě v odpovědi zdvořile žádá, abych „líčení pana direktora Žlábka korigoval„. V rozšířené části parku (k dosavadním více než 13 000 ha přibylo necelých 11 000 ha), vyčlenilo vedení ve vyšších polohách na přechodnou dobu omezenou plochu (cca 1600 ha, což je patnáctina celkové plochy parku), kde bude dva roky přísně výběrově (české holoseče jsou tedy absolutně vyloučeny!) asanovat. Bez použití těžké techniky a chemikálií, s ponecháním dřevní hmoty na místě. V závislosti na vývoji zmlazování budou tato omezená opatření bud zrušena, nebo prodloužena.
Závěr je pro mne jednoznačný: až bude takto současné vedení NP Šumava postupovat proti kůrovci (a až přestane mystifikovat veřejnost a uzavírat pro turisty nové a nové úseky, shodou okolností právě ty, kde loni TV štáb NEDEJ SE dokumentoval porušení zákona), pak se stanu jeho příznivcem.
