Otevřený dopis řediteli NP Šumava ing. I. Žlábkovi

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:35, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Otevřený dopis řediteli NP Šumava ing. I. Žlábkovi |Author=Vladimír Just |Date=1997-01-07 |Source=Reflex |Genre=tisk |Resp…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Otevřený dopis řediteli NP Šumava ing. I. Žlábkovi
Author Vladimír Just
Date 1997-01-07
Source Reflex
Genre tisk
Respondent

Vážený pane řediteli,

7. 1. 1997 jsme spolu vcelku přátelsky diskutovali o devastaci NP Šumava v televizní „21„. Pro vás je prapříčinou zla lýkožrout smrkový, a proto plošně asanujete, za cenu obrovských holin (Malá Mokrůvka, 1330 m aj.). Já se domnívám, že příčinou devastace jsou už 200 let necitlivé lidské zásahy, včetně vašich současných. Minimálně 120 let bojujete na Šumavě proti kůrovci asanací a minimálně 120 let jej tam v neztenčené míře máte: co takhle změnit strategii? A dešifrovat zprávu, kterou nám příroda po kůrovci posílá?

Máme nejpoškozenější lesy v Evropě (přes 60 procent), zatímco naši bezprostřední sousedé, vystavení obdobným nepříznivým vlivům (Rakušané, Bavoři), naopak nejzdravější. Vychází mi z toho, že podstatnou vinu na tomto stavu má náš způsob hospodaření (a myšlení). V NP je to především vandalská destrukce půdního krytu a následná nevratná půdní eroze (což je porušení zákona č. 114/92, § 16). Dále: „Soustavným odtěžováním porostních stěn a rozšiřováním kůrovcových skupin uvnitř porostů jsou vytvářeny podmínky pro vznik rozsáhlých holin, v těchto polohách jen velice obtížně zalesnitelných...“ (Rozhodnutí správy NPŠ, 14. 8. 1995). To vše by byl pouhý teoretický střet dvou přístupů, kdyby neexistoval v týchž nadmořských výškách a klimatických podmínkách, vystaven stejným zhoubným vlivům podnebí i člověka, NP BAVORSKÝ LES. V něm se od r. 1984 neasanuje a výsledek je už teď nezpochybnitelný: je založen stabilní různěvěký porost. Ve vyšších polohách (pod mrtvými stromy) eviduje bavorské ministerstvo zemědělství dva a půl miliónu mladých stromků, vyšších 20 cm (viz ministerská zpráva z 20. 10. 1996). Všiml jsem si, pane řediteli, že úspěch bavorského NP, potvrzený i jeho loňským Eurodiplomem ze Štrasburku jako vzorového parku Evropy (jež se nyní z původních 13 tisíc ha rozšiřuje na téměř dvojnásobek), těžce snášíte. A tak jste se vydal na cestu polopravd a výmyslů (slušněji to říct neumím). Plzeňský deník citoval 7. 1. 1997 Vaše slova, že „v rozšířené části NP Bavorský les budou zpracovávat kůrovce úplně stejně jako my„, což je pro Vás „satisfakce„. Totéž před statisíci TV diváků i v „21„. „Dneska jsem se vrátil ze společného jednání... V té rozšířené části budou kůrovce asanovat, a dokonce i v 1. zónách... Toto ve vztahu k bavorskému NP nám dává za pravdu.“

Jelikož jsem u toho nebyl, nezbylo než Vám věřit. Pak jsem si vzpomněl, co pohádek už jste z obrazovky veřejnosti navyprávěl (třeba letní důkaz toho, že netěžíte kvůli zisku, neboť těžíte pouze ve vegetačním období; pro Vás je zřejmě vegetačním obdobím říjen, listopad i prosinec, kdy se v NP těžilo až do rekordní výše 200 000 m3, ač jste v září mluvil o konečné hranici 155 000!). A tak jsem napsal řediteli NP Bavorský les, panu dr. Hansi Bibelrietherovi. V odpovědi (z 16. 1. 1997) mě pan ředitel zdvořile žádá o „korigování Vašeho líčení“ („...und die Darstellung von Herrn Direktor Zlabek zu korrigieren„). V rozšířené části vyčlenilo vedení parku na přechodnou dobu ve vysokých polohách asi 1 600 ha (což je zhruba patnáctina celkové rozlohy parku), na nichž se bude dva roky přísně výběrově (holoseče jako u nás jsou vyloučeny) asanovat, a to bez použití těžké techniky a chemikálií, s ponecháním organické dřevní hmoty na místě.

V závislosti na vývoji zmlazování budou tato opatření buď prodloužena, nebo zastavena. Kdybyste, pane řediteli, takto bojoval proti kůrovci u nás, stanu se Vaším příznivcem. Bohužel postupujete opačně, odmítáte základní výzkum důsledků Vašich zásahů (Entomologický a Botanický ústav AV). A Váš přístup k veřejnosti? Mapky s neplatnou zonací, těžká mechanizace svištící kolem turistů, totalitní praktiky uzavírek za účelem těžby. Posledním hřebíčkem do rakve mé dočasné důvěry k Vám je nová uzavírka tzv. Staré modravské cesty na Březník přes Cikánskou slať. Je to táž cesta, kde TV štáb Nedej se obrazově dokumentoval Vaše vandalství. Jak si to vysvětlit jinak než jako snahu, aby Vám veřejnost napříště nekoukala na prsty? Ze všech těchto důvodů se Vaším příznivcem nejen nemohu stát, ale naopak Vás vyzývám k odchodu z funkce, na kterou (ochranářsky) nestačíte.