Příliš těsné objetí Národního parku Šumava

Příliš těsné objetí Národního parku Šumava
Author	Marie Míková
Date	1994
Source	Klatovský deník
Genre	tisk
Respondent

Starosta obce Modravy pan Ludvík Friml doufá, že se pro místní obyvatele, turisty i podnikatele zablýskne na lepší časy.

Známá šumavská obec Modrava je položena na soutoku tři potoků Filipohuťského, Modravského (Luzenského) a Roklanského. Nadmořská výška se uvádí něco málo pod 1 000 metrů. Filipova Huť, dnes součást Modravy, leží ještě o 100 metrů výše.

Kdysi tak vzkvétající Mader – Modrava má jen 53 stálých obyvatel. Po pádu železné opony je Modrava východiskem zvláště zimních běžeckých tras do nejatraktivnějších míst celé Šumavy. Atraktivních proto, že vyhledávaná lyžařská trasa Modrava – Březník je bezpečně sjízdná i letos, při nedostatku sněhu. Škoda jen, že mrazová kotlina Březníku je obklopena dvěma spornými přírodními rezervacemi narychlo vytvořenými ještě totalitním vedením Chráněné krajinné oblasti Šumava.

Milovníkům přírody pak paradoxně neumožňují tyto rezervace pokračovat v cestě po asfaltkách např. k Roklanské hájovně. Přístup do rezervací a I. zóny NPŠ je totiž možný jen po vyznačených cestách.

Proti tomuto vyznačení vznášejí dědici zadrátované Šumavy někdy i zoufale nesmyslné argumenty. V letošní zimě působí Modrava zvláště skličujícím dojmem. Obludná totalitní architektura, jedna zakouřená restaurace, dřevěná ostudná bouda s rezavějící plechovou garáží vedle a různým haraburdím (od loňského října majetek NPŠ), nedostatek místa na parkování a přes velkolepé sliby Parku neupravované běžecké stopy. Takhle nějak vypadá obec určená k dožití.

Modrava by však měla žít a vzkvétat pro místní obyvatele a hlavně pro lidi z měst, kde je v době inverze nedýchatelný vzduch. Někdy se zdá, že pro některé fundamentalistické ochranáře jsou lidé zařazeni v pořadí ,,starostlivosti” až hodně daleko za tetřevy.

Osud Modravy, obce ležící v NPŠ, jistě nejvíce trápí jejího starostu pana Ludvíka Frimla. Povídání s ním dává nahlédnout do mnoha složitostí a souvislostí.

Následky povodně

Loňská povodeň na Modravě nebyla taková jako níže po proudu. Přesto ale 21. prosince prudká voda poškodila cesty a mosty. U obecního mostu byla narušena opěrná zeď a most se v důsledku toho na Silvestra zřítil. Přes potok byla zřízena provizorní lávka. Z iniciativy pana starosty Frimla došlo k dohodě s armádou o zapůjčení montovaného železného mostu. Vojáci ho také v rámci výcviku koncem ledna za necelé tri hodiny smontovali.

Členství ve Sdružení

Členem Regionálního sdružení Šumava je mezi 42 obcemi i Modrava. V poslední době se objevily zprávy, že některé obce ze Sdružení vystupují. Své rozhodnutí o tom již oficiálně oznámila Kvilda; Modrava a možná i jihočeský Stožec o tom vážně uvažují. Sdružení Modravě nepřineslo to, co od něj očekávala. Podle slov starosty pan Ludvíka Frimla Sdružení neprosazuje zájmy obcí, spíše naopak, nic neřeší, nemá žádnou koncepci a jde vlastně proti nim.

Objevil se i návrh na vznik jiného sdružení, především obcí ležících bezprostředně v NPŠ.

Lidé v aparátu současného Sdružení Modravé zatím nic nepřinášejí.

Co s rozestavěností

Na krásném místě nad Modravou je rozestavěn objekt, určený před rokem 1989 pro rotu Pohraniční stráže. Na stavbě už bylo proinvestováno asi 3,5 milionu korun. Je tam zavedena voda, kanalizace, elektřina, a proto by na tomto místě mohla stát nějaká jiná vhodná stavba. Proti tomu se tvrdě postavil „Park”, a jak si pan starosta Ludvík Friml postěžoval, zejména jeho bývalý pracovník Ing. Pavel Musiol.

Navrhl všechno dosud vybudované zlikvidovat a uvést do původního stavu. Park si o tom údajně vyžádal expertizu za 60 000 korun. Obecní úřad v Modravě s ní nebyl seznámen, ale na stavbě se od roku 1989 nic neděje. (Zbývá jen si povzdechnout). Což tam z peněz na ekologii postavit penzion pro astmatické děti ze severu Čech?

Na konci roku 1993 požádal pan starosta ministra vnitra J. Rumla o stanovisko k rozestavěnému objektu. Zatím ještě odpověď nepřišla.

Dědictví po KV KSČ

V obci se před rokem 1989 začal budovat další velký areál, tentokráte pro krajský výbor KSČ. Objekt později zakoupila Obchodní banka Praha i se závazky.

Jednalo se především o dostavbě čističky, postavení mostu a dobudováni cesty. Čistička se staví a bude v dohledné době dokončena. Z ostatního zřejmě sejde. K čističce se však bude muset ještě udělat pro níže položenou část obce přečerpávací stanice.

Územní plán Modravy

Uvažovalo se o vybudování menších penzionů s maximálně 10 lůžky, menší restaurací, občerstvením nebo obchodem. Dosud není nic takového obci povoleno, obec nemá ani vhodné pozemky, které by mohla zájemcům nabídnout. Vlastní územní plán nic nepřinesl a obecní zastupitelstvo ho neschválilo. Připomínky byly odeslány na Okresní úřad v Klatovech a Modrava čeká na jeho stanovisko.

Malé příjmy obce

Poplatek z lůžka a ubytování je nevýznamný. Obec měla kolem 6 000 hektarů lesů. Ty dnes leží v území NPŠ a ten podle zákona obci za jejich využívání neplatí. Pro Modravu je to však výrazná ztráta finančních zdrojů. Pro ostatní obce, které leží mimo Park, představují poplatky Lesů České republiky značné peníze.

Omezení Parkem

Proti šumavským obcím, které jsou mimo NPŠ, je rozhodování obce Modravy značně omezeno. Obecní úřad nesmí téměř nic. Zvláště negativně se to projevuje v uvolnění ploch k výstavbě. Modrava byla znevýhodněna i proti obcím v bývalém Vojenském újezdě Dobrá Voda. Okresní úřad Klatovy jim předal budovy i pozemky, Modrava ale nedostala nic.

Pomoc ministra?

Pokud si obecní úřad Modrava nevěděl rady, obracel se na ministra životního prostředí pana Františka Bendu. Z řady jednání s ním však pro Modravu nevyplynul žádný konkrétní závěr. To platí jak projednání na Horské Kvildě, tak ve Zdíkově. Tam se vše točilo kolem personálních otázek v NPŠ.

Modrava a turisté

V okolí Modravý chátrají objekty, kde by se mohli turisté zastavit. Na Březníku pustne obrovský objekt, chátrá Roklanská hájovna. K ní by mohly vést turistické trasy, protože komunikace je asfaltovaná a lidé by ji určitě nepoškozovali ani by nechodili mimo ni lesem.

Pracovník Parku pan Petr Šmejkal měl velké plány, jak bude Park zajišťovat údržbu lyžařských tras. Alespoň v okolí Modravy zůstalo jen při plánech. Obec byla ochotna věnovat na tuto údržbu peníze a zajistila by i příspěvky od sponzorů. Ale dosud se nic s údržbou běžeckých stop neděje.

Nový hraniční přechod

Obec Modrava prosazuje otevření hraničního přechodu pro pěší a cykloturistiku nedaleko Březníku. Žádost je v jednání, už došlo ke schválení od příslušných ministerstev, ale nejtvrdší oříšek bude opět jednání s Parkem. Jednali o tom již starostové tří zainteresovaných bavorských obcí a Modravy. Z bavorské strany je o otevření přechodu velký zájem a snaha pomoci. Z praktického hlediska chybí dobudovat asi 500 metrů cesty a tu se zavázala dodělat bavorská strana.

Přes všechny dnešní potíže nesmí Modrava zaniknout. Možná, že by tím vzniklo nové přírodní prostředí podle snad už překonaných plánů. Lidé by však přišli o možnost potěšit se návštěvou bývalé a určitě i budoucí perly Šumavy.