Od dob hraběte Harracha lyžař na hory patří

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:36, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Od dob hraběte Harracha lyžař na hory patří |Author=Martin Biben |Date=2010-12-15 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Re…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Od dob hraběte Harracha lyžař na hory patří
Author Martin Biben
Date 2010-12-15
Source Mladá fronta Dnes
Genre tisk
Respondent

Kraj Pardubický

Zápisník

Hrabě Harrach by zíral, jak se od roku 1892, kdy nechal přivézt na své jilemnické panství první lyže, české hory změnily. Lesy rozpárány na kusy pruhy sjezdovek, stráně plné nevzhledných konstrukcí vleků a z malebných vesniček v údolích města. A ani noc tu proměnu nezakryje. Hory září tisíci světel, místo ticha řvou motory roleb a hučí chrliče sněhu.

A to by byl jen první dojem. Ochránci přírody by hraběti jistě vypočítali, jak světlem i hlukem trpí zvěř a ptactvo, kácením lesy a půda erozí. Navíc kvůli odběru vody pro sněžná děla vysychají horské bystřiny.

Harrach, který už roku 1904 zřídil v Labském dole první krkonošskou přírodní rezervaci, by je chápal. Jenže od svého milovaného sportu by se jen stěží odvrátil. Stačilo by z hor sejít a porozhlédnout se. Po městech dusících se smogem z aut, po továrních čtvrtích, po březích znečištěných řek. Viděl by, že jestli je lyžařský průmysl pro životní prostředí, byť pouze na horách, hrozbou, tak tou poslední.

Sjezdové lyžování horské přírodě nepomáhá. Ale jak je vidět v Alpách, kde je koncentrace vleků a horských středisek ještě vyšší než u nás, při dodržování nutných kompromisů nemusí nevratně ubližovat. I Harrach přece kdysi podpořil železnici do Rokytnice a na vrcholu Žalého vybudoval restauraci.

Martin Biben, vedoucí redaktor