Splouvání Vltavy? Uměle vyvolaný problém

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:36, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Splouvání Vltavy? Uměle vyvolaný problém |Author=Pavel Eybert |Date=2010-01-18 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respo…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Splouvání Vltavy? Uměle vyvolaný problém
Author Pavel Eybert
Date 2010-01-18
Source Mladá fronta Dnes
Genre tisk
Respondent

Fórum čtenářů

Pavel Eybert, senátor PČR

Reaguji na článek Šumava: problém se točí kolem řeky, který byl publikován v jihočeské příloze MFDnes14. ledna 2010.

Vltavu z Lenory do Pece jsem jako vodák sjel minimálně pětadvacetkrát.

Skoro pokaždé jsem vedl výpravu 20 až 30 vodáků, většinou dětí. I když dobře vím, že není vodák jako vodák a že v poslední době se častěji než dříve najdou „mastňáci“, pořád jsem přesvědčen, že celý problém splouvání Vltavy v tomto úseku je spíše obstrukcí vyvolávanou několika fanatickými vyznavači lidem nepřístupné přírody než skutečným problémem. Limit 51 cm pro splouvání je bezproblémový. Ani dříve jsme horní Vltavu nejezdili při nižším stavu, neboť bychom si zničili lodě nebo bychom museli úsek ze Soumarského mostu do Pěkné, ale i dále projít pěšky a táhnout lodě za sebu. Omezení na 100 lodí denně při stavu, který je vyšší než 51 cm, však považuji za zbytečnou diskriminaci! Měl jsem možnost po světě vidět řadu národních parků, jejich správy však mají jiný přístup k návštěvníkům než NPŠ k vodákům. Snaží se je do parků dostat, ne je z nich vyhnat. A když je do parku nalákají, tak pro ně leccos zabezpečí.

Asi by nebyl až tak velký problém vyhradit na levém břehu Vltavy několik míst, kde mohou vodáci přistát v úseku Soumarský most – Pěkná, kde by pro vodácké návštěvníky parku byly informační tabule, udržované posezení a kde by byly i nádoby na odpadky, které by byly vyváženy, a to třeba i po řece, aby nebylo nutné budovat přístupové cesty.

Určitě by to některý z místních podnikatelů, možná i z majitelů půjčoven lodí rád dělal. Pak by se už paní předsedkyně okrašlovacího spolku Zdíkovska nemusela bát, že v okolí řeky po mastňáckých vodácích zůstanou odpadky (po nás tam nikdy nic nezůstalo). Když to jde u lyžařských stop, proč ne u řeky?

A co se týká Natury 2000, žádnou poškozenou perlorodku říční jsem tam nikde neviděl, dokonce jsem tam nikdy neviděl ani žádnou živou. Možná jsem se špatně díval. Ptáčků jsem však viděl dost, a že by jim vodáci nějak ubližovali?

Hnízdění už mají v červenci a srpnu za sebou, chytit ho nemůžete, střílet jsem po nich taky nikoho neviděl. Vodák projede okolo, možná mluví, možná zpívá, že by jim to vadilo?

Co tedy vadí mně, je, že „někdo“ napíše udavačský dopis do Bruselu, aby nám do České republiky byl na jeho základě zaslán vytýkací dopis Evropské komise, když se mu nelíbí nějaké rozhodnutí našich orgánů.

Debata MFDneso Šumavě Jaký je váš názor na Národní park Šumava? Uvítali byste lanovku na Hraničník, čímž by se spojil rakouský lyžařský areál Hochficht s českou stranou? Co si myslíte o kácení kůrovcem napadených stromů v nejchráněnějších zónách Šumavy. Povolili byste splouvání Teplé Vltavy?

Pavel Eybert, senátor PČR a 50 let vodák