Na Šumavě těží tolik dřeva jako nikdy v minulosti
| Na Šumavě těží tolik dřeva jako nikdy v minulosti | |
|---|---|
| Author | Vladimír Vácha |
| Date | 2010-04-13 |
| Source | Právo |
| Genre | tisk |
| Respondent | Tomáš Jirsa |
Senátor Tomáš Jirsa (ODS) řekl Právu:
- Významný český lesnický odborník Radomír Mrkva nedávno konstatoval, že se ze sporu o Šumavu vytratila diskuse, ale k dokonalosti se dovedl marketing. Souhlasíte s ním?
Myslím, že přesně vyjádřil, co se v současnosti děje. Správa NP Šumava a ministerstvo životního prostředí už několik let publikují zprávy o tom, jak je na Šumavě všechno v pořádku, jak jsou šumavské obce ze spolupráce s ekology nadšeny a jak počet turistů obdivujících suché lesy neustále stoupá. Správci parku několik let opakují, že lesy na Šumavě nejsou hospodářské, a proto se zde nesmí těžit. Přitom se na Šumavě těží tolik dřeva jako nikdy v minulosti.
- Ministerstvo životního prostředí prezentovalo pro budoucnost Šumavy dvě varianty. První představuje kácení, při němž vzniknou obtížně zalesnitelné holiny. Při druhé má vzniknout druhově rozmanitý les, jemuž ale musí předcházet hromadné uschnutí všech stromů. To skutečně jiná varianta neexistuje?
Od začátku to byl marketingový tah a odborný nesmysl. Kdyby se proti kůrovci zasahovalo a dodržovaly se zavedené postupy, žádné těžko zalesnitelné holiny by nevznikly, protože by se odstraňovaly jen napadené stromy a včas. Naopak těžko zalesnitelné holiny vznikají dnes neodborným hospodařením správy parku. Vzpomínáte si, jak před rokem Správa NPŠ informovala v médiích o studii, která říká, že obce na Šumavě mají více peněz než kterékoliv jiné v republice? A najednou se v ministerském dokumentu VIZE Šumava 2020 říká, že je potřeba šumavské obce ekonomicky zvýhodnit.
- Takže tvrzení ekologů, že starostové šumavských obcí a regionální politici jsou dřevožrouti a lobbují za těžařské společnosti, už neplatí...
Samozřejmě že ne. Naopak varování odborníků, že ponecháním lesů bez ochrany proti kůrovcům vypukne kůrovcová kalamita, se ukázalo jako pravdivé. Chtěli jsme kácet pouze kůrovcem napadené stromy. Dnes, když kalamita vypukla, správa parku kácí jako nikdy v historii a prodává šumavské dřevo ve statisících kubíků. A ekologové? Cudně mlčí. Vzpomínáte si, jak před dvěma lety byla média zahlcena informacemi o objevu roztoku houby Beauveria bassiana, která jistojistě zachrání Šumavu před kůrovcem? Na pramenech Vltavy dokonce houbu rozstřikovala hasičská auta a nad Trojmeznou ji rozprašovala letadla. Kde je Basianě konec dnes? V loňském a letošním roce se správa parku vrátila k tradičnímu způsobu likvidace kůrovce. Najala desítky harvestorů a stovky lidí s motorovými pilami.
