Až bude dálnice, bude hej

Až bude dálnice, bude hej
Author	Marcela Honsová
Date	2007-10-01
Source	Profit
Genre	tisk
Respondent

Přestože leží jihočeský kraj na důležité trase mezi Prahou a rakouskou či německou státní hranicí, stále do nej, vyjma pár desítek kilometru, nevede poradna silnice. Stěžuji si na to zahraniční investori, tuzemsti podnikatele i lidé, kteří tu bydli, jezdí sem za rekreaci nebo projizdeji dal do jižní a západníEvropy.

Zkuste mít uspesnou firmu bez dopravního spojení. Velmi problematicke! tvrdí to většina jihočeských podnikatelů.

„My například veškerou produkci, jeden milion 150 tisíc hektolitru piva, rozvazime po silnici. Pamatuji, že už za socialismu před třiceti lety se domlouvalo dalnicni propojení od Prahy směrem na jih do Rakouska. O co aktuálnějsi je to dnes, kdy se tak výrazne zvysila doprava na vozovkach,“ připomíná vrchni sladek Budějovickeho Budvaru Josef Tolar. Jakoby hovoril za většina jihočeských firem, které považuji problém dalnice do Jihočeského kraje za pekne vousaty.

SLIBU UZ BYLO MNOHO, DALNICE V NEDOHLEDNU

Porevolucni vlády slibovaly jihočeskou dalnici do roku 2010. Datum, které mu se dnes smeji i ti největší optimiste. Přitom právě dobre spojení by - dříve hlavně zemědělskému regionu - tolik pomohlo v rozvoji.

„Nejdůležitejsi pro kraj je, aby spojení Prahy a Českých Budějovic bylo na urovni.dávno totiž prekrocilo unosnou miru. Dalnice je důležitá kvůli investicim, bydlení, cestovnimu ruchu, přístupnosti regionu. Je to komplex deseti patnácti aspektu, které pozitivne ovlivní rozvoj kraje, turistiky. Jde o lidi, kteří tu chtějí bydlet, podnikat, jezdit sem na navstevy. Je to ohromny balik výhod pro kraj,“ tvrdí předseda sdružení pro vystavbu dalnice a rychlostních komunikaci na jih Čech senátor Pavel Eybert (ODS).

Pro priklad nemusíme chodit daleko. Průmyslova zóna u Písku patří k nejdynamicteji se rozvijejicim. Odborníci tvrdí, že jedním z důvodu je slusne dopravní spojení. Zarodek tamní rychlostni komunikace R4 spojující jižní region s Prahou až k německé státní hranici nabízí v tuto chvíli ridicum výhodnější spojení než kousek dalnice D3 z Prahy přes Tábor.

„V listopadu se ridici už projedou po nasi letos nejvýznamnější stavbe. Bude hotova mimourovnova křížovatka za půl miliardy korun nad Piskem u Nove Hospody,“ tvrdí sef českobudějovickeho Ředitelství silnic a dalnic Josef Pesl. V příštím roce má slibených 300 milionu korun. „Už bylo vypsano vyberove řízení na rychlostni úsek Mirotice - předotice, takže předpokládám, že koncem roku podepiseme smlouvu,“ naznacuje ředitel jihočeských silnic.

PRŮMYSLOVE zóny

Nejuspesnější jihočeská průmyslova zóna leží u Písku. Za ekonomicky prinos pro region dokonce loni získala druhé místo v soutezi vyhlasované ministerstvem průmyslu a obchodu spolu s CzechInvestem. A protože jsou kapacity už naplnene, městsky úřad, který má výrazne zasluhy na jejím rozvoji, lokalitu už po třetí rozsiruje.

Nyni má zóna 64 hektarů a zbývá v ní místo tak pro jednu firmu - tři čtvrtě hektarů. Schvali-li pisecti zastupitele v polovině října další území pro firmy, rozroste se zóna přes stovku hektarů, ovšem z nových 40 hektarů chtějí pisecti vyčlenit pro průmyslove využití jen polovinu.

„Dvacet hektarů bude sloužit pro zazemi firem, ubytovnam, případně i materské skole,“ uvedl vedoucí strategickeho rozvoje Písku Petr Matousek. I on míní, že jedním z důvodu úspěchu zóny je její dostupnost. „Firmy, které působi u Písku, by byly ještě víc konkurenceschopne, kdyby se propojení na Prahu dostavelo.“

HEJTMAN DOPORUCUJE ČESKÉ VELENICE

Kdybyste se zeptali jihočeského hejtmana Jana Zahradníka, kam by v kraji nasmeroval podnikatele, i on nejprve jmenuje Písek. Pote hned doporučuje České Velenice. „Budou podnikatelský zajimave nasim vstupem do Schengenského prostoru. Hranice bude otevřena a města Velenice a Gmund by mohla zit spolecne, jako to bylo driv,“ míní hejtman.

Starosta Českých Velenic Jaromír Sliva doplnuje, že je volna téměř polovina Hospodářského parku. Je tam hotova infrastruktura, do areálu vede zeleznicni vlecka, navíc se nove nabízí i pripojení na teplo za výhodnou cenu z nove kotelny na biomasu.

Zatím tu působi dřevarska, kosmeticka a strojirenské firmy. „Je pravda, že problém je sehnat strojare, ale jinak si myslím, že podnikatel by u nás nasel volne pracovní sily,“ míní velenicky starosta.

ŠANCE podél HRANIC

Zajimave podnikatelské prostory bude co nejdříve nabizet v Jihočeském kraji stát po cizinecke policii, která od 1. Ledna 2008 vstupem do Schengenu opusti některé areály podél státní hranice s Rakouskem a Německem. předbezne se hovori například o Stozci, Studankach, Českých Velenicich, Halamkach, Nove Bystrici či Slavonicich.

„Zatím se cizinecka policie stále rozhoduje, které areály si ponecha či uvolni. Pak samozřejmě po projednani vladou oslovime kraj i obce v okolí a budeme jednat, zda si lokality koupi, pronajmou a podobne,“ uvedl ředitel českobudějovickeho úřadu pro zastupovani státu ve veČech majetkových Zdeněk Prokopec.

Priklad, jak by se vojenské objekty daly vyuzit, lze nalezt ve Zvonkove. Tento bývaly areál pohraničníku čtyři kilometry od česko-rakouského přechodu Zvonkova - Schoneben získalo město Horni planá s tím, že ho nabidne investorum. Českobudějovicke pozemní stavby vyhraly vyberove řízení a chystají se v místě vybudovat relaxacni a regeneracni centrum za půl miliardy korun. První turisté by sem mohli přijet v roce 2009 až 2010, v tuto chvíli posuzuji odborníci vliv stavby na životní prostředí.

„Objekt ve Zvonkove byl v dezolatním stavu, takže vystavbou střediska výrazne prispejeme k revitalizaci území. Navíc zapada do současných pozadavku cestovního ruchu - změnit dosavadní jednodenni turistiku na vicedenni,“ uvádí František Vedl z oddelení developmentu pozemnich staveb.

PO PRAZE NEJNIŽŠÍ nezaměstnanost

Jen čas od času Středočesky kraj předbehne JihoČechy na druhém miste v tabulce nejnižší nezaměstnanosti za Prahou. Sousedství Jihočeského kraje s Německem a Rakouskem i výrazne soustředení zahraničních firem v regionu prinaseji své ovoce. Nezaměstnanost se tu dlouhodobe drzi na velice nizke urovni. Až si majitele firem stěžuji, že těžko shanějí pracovní sily.

„Profese, které chybí na jihu Čech, jsou dnes problematicke v celém Cesku, dokonce bych řekl, že se na ne těžko shanějí lidé v celé Evropě. Sousedíme s Německem, Rakouskem, a vim, že tam mají stejne problémy,“ míní vedoucí odboru trhu práce Vladimír Brablec z českobudějovickeho úřadu práce. Podle něj je dilcim řešením zaměstnavani zahraničních pracovníku. „Slovaci už nechodí tak jako v předchozich letech, ekonomicky se jim to nevyplati, Polaci spis míří zapadneji, zbyvaji Ukrajinci, ovšem pro ně je složitejsi získat pracovní vizum.“

VYVOJ nezaměstnanostI V JIHOČESKÉM KRAJI

České Budějovice 3,7

Prachatice 3,8

J. Hradec 4,3

Písek 4,5

Tábor 4,7

C. Krumlov 5,5

Strakonice 5,6

prumer kraje 4,5

Pramen: český státisticky urad

ZÁKLADNÍ UDAJE

rozloha kraje 10 057 km2

počet obyvatel 631 434 (k 1. 7. 2007)

nejlidnatejsi okres České Budějovice (182 737)

nejméně osidleny okres Prachatice (51 413)

nezaměstnanost 4,5 % (srpen 2007)

HDP na obyvatele 258 668 Kč (2005)

prumerna měsícni mzda 18 259 Kč (k 1. 4. 2007)

Pramen: český státisticky urad