Madla a Ťap v. „vzdělanci“

Madla a Ťap v. „vzdělanci“
Author	Martin Zvěřina
Date	2007-03-20
Source	Lidové noviny
Genre	tisk
Respondent

Komentář

Lidová myslivost si nárokuje dozor nad televizními pohádkami. Kdo další se přidá?

Od sedmého března si tvůrce televizního večerníčku Václav Chaloupek může připadat jako Miloš Forman. Premiéra Formanova filmu Hoří, má panenko totiž vyvolala v tehdejším socialistickém Československu ohromný odpor dobrovolných hasičů, pardon, tehdy požárníků. Jejich požadavky směrem k Formanovu filmu byly radikální, avšak podobně hloupé jako stanovisko Českomoravské myslivecké jednoty vůči Večerníčku Madla a Ťap. Až do neděle jsme si mohli myslet, že se několik mysliveckých funkcionářů poněkud unáhleně naštvalo a poslalo na televizi stížnost k Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. V pořadu Otázky Václava Moravce nás však předseda Českomoravské myslivecké jednoty ujistil, že stížnost byla míněna vážně a myslivci hodlají i napříště „prověřovat“ veškerá sdělení veřejnoprávních médií týkající se jejich koníčku.

Od pana Palase jsme se nejprve dověděli že „dostali spoustu mailů a telefonátů“, později upřesnil „reakce obrovská ani nebyla, ale prostě tyto reakce jsme zaznamenali“. Nicméně se myslivci proti pohádce ohrazují a jak vyplývá i z jejich písemného vyjádření, vlastně vyžadují, aby byli jako skupina obyvatel napříště ve večerníčcích líčení pouze kladně. Že tím tvůrce pohádky vlastně nutí, aby v dětech pěstovali stereotyp čestných, chytrých a správedlivých, zkrátka bezchybných myslivců, to si ve své „osvícenosti“ neuvědomují. V čem je jádro sporu? Inkriminovaný večerníček naprosto korektně a věcně dětem sděluje, že hloupý člověk a špatný myslivec střílí téměř na vše, co se hýbe. Že takové chování mezi myslivci-pytláky není ojedinělé, má autor večerníčku podložené vlastními dlouholetými zkušenostmi, nespornými fakty a průzkumy. Předseda myslivecké jednoty Palas toto nijak nežpochybnil, dokázal jen říci, že žádného myslivce nechytili. Ve věcné rovině sporu tedy myslivci nedokázali ani naznačit, proč by se neměla dětem ve Večerníčku říkat pravda.

Nicméně nám dal pořad možnost nahlédnout do světonázoru myslivců. Podle pana Palase jsou myslivci velmi vzdělaní a jejich protikladem jsou ochránci přírody - nadšení a nevzdělaní. S tímhle náhledem však realita příliš nesouzní. Čísla, která Václav Chaloupek uvedl o reintrodukci rysů do naší přírody, svědčí spíš o opaku. Ještě než vypustili prvního rysa, museli ochránci přírody a ekologové přesvědčit zainteresované, tedy i státní orgány, o užitečnosti svého počínání. Pytlákům, kterým se takové počínání nelíbí a kteří se i dle autorit ve své většině rekrutují z řad myslivců, pak jako výraz nesouhlasu s jejich aktivitou stačí zvíře zastřelit. A jako „vzdělanci“ vědí, že dokud je nikdo nechytne, jsou beztrestní. Palasova argumentace je neprůstřelná: „Když někdo střílí po rysech, tak to není myslivec, ale je to pytlák...“ Hm. A když má na sobě slušivou mysliveckou kamizolu, je to zrakový klam...

Další „perlou“ v argumentaci předsedy myslivecké jednoty bylo tvrzení, že rysy vytlačuje z Šumavy cykloturistika a vyšší návštěvnost přírody obecně. Jistě to rysům neprospívá, nikdo však - ani pan Palas - dosud nedoložil, že by se někde našel jediný rys umlácený hustilkou vášnivého cykloturisty. Nechme však myslivce jejich zmateným obranným kazuistikám a podívejme se na problém šířeji.

Pohádky jsou svou podstatou politicky nekorektní, brutální a většinou i velmi násilnické. Jejich funkce ve vývoji dětské psychiky zkoumají psychologové či antropologové, struktuře a obsahu věnují pozornost literární vědci a jazykovědci. Může pak tuhle komplexní problematiku jednoznačně rozsoudit televizní rada zvolená parlamentem? Podle zákona jistě. Advokátské pohádky pro spokojené magory Doufejme, že členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání si zachovají zdravý rozum a odkážou mysliveckou cenzorskou ambici do patřičných mezí. Jinak totiž hrozí směšné stížnosti na desítky pořadů s „nekorektním“ zobrazením myslivců či jiných zájmových skupin.

Cynické mocenské uvažování bývalého poslance předvedl pan Palas v samém závěru pořadu, kdy horoval pro zastoupení „své“ zájmové skupiny v RRTV. Demonstroval tím především skutečnost, že mu nejde o myslivost, ale o moc.

Potrestání autorů večerníčku by znamenalo faktický konec původních televizních pohádek. Večerníčky by napříště psali jen advokáti. Žádné děti by to sice bavit nemohlo, ale magoři mezi myslivci by byli jistě uspokojení.

Potrestání autorů večerníčku by znamenalo faktický konec původních televizních pohádek. Večerníčky by napříště psali jen advokáti.