Na šumavský národní park dotírají nové domy

Na šumavský národní park dotírají nové domy
Author	Petr Sehnoutka
Date	2008-03-23
Source	Hospodářské noviny
Genre	tisk
Respondent

V klesání z šumavské Filipovy Huti do Modravy stojí vedle silnice velká dřevěná informační tabule. Nejde však o součást naučné stezky v Národním parku Šumava, ale celá její plocha je věnovaná průběhu výstavby nedalekého nového sídla miliardáře Zdeňka Bakaly v lese nad Modravou.

Na tabuli je několik vizualizací a textů o minulosti a budoucnosti místa, kde stavaři dokončují obrovský dům za 150 milionů zapuštěný v louce. Jenže tady v centrální Šumavě nejde jen o stavbu jednoho domu. Na Modravě a Filipově Huti nedávno prosadili změnu územního plánu. V praxi to znamená, že k dnešním asi pětadvaceti domům na Filipově Huti přibude téměř jednou tolik nových domů a ojedinělý pohled na roztroušené domky po pláni se skupinkami mírně vzrostlých stromů zmizí. Navíc první již schválené domy ukazují, že nepůjde o tradiční šumavské chalupy, ale o domy, které změní krajinu.

Starosta jen rozvíjí obec

Antonín Schubert, starosta Modravy, pod kterou spadá i Filipova Huť, tvrdí, že jeho prvořadým úkolem je zajistit rozvoj obce. „Modrava se stala turistickým centrem, které ročně navštíví několik set tisíc návštěvníků. Ti chtějí nějaké služby, ale z čeho je zaplatím? To si myslíte, že mi tu budou jezdit chalupáři v zimě s pluhem? My tu potřebujeme nové obyvatele, kteří tu budou bydlet,“ říká starosta.

Jenže tito turisté sem jezdí hlavně proto, jak zdejší krajina na hranici první zóny národního parku vypadá. Změny vadí chalupářům, místním to je jedno. „Ale myslím, že tu ti noví lidé stejně nebudou trvale bydlet,“ říká provozní místního penzionu Michal Rezler.

Ostatně už před čtyřmi roky plánovali památkáři Filipovu Huť zapsat do památkové zóny jako cennou vesnickou lokalitu. Na Filipově Huti žili původně skláři, které pak v polovině devatenáctého století vystřídali dřevaři.

„Já byl zásadně proti další zástavbě v obci, protože to je typ jedné z mála historických dochovaných osad,“ říká Pavel Bureš z Národního památkového ústavu. Jenže ministerstvo kultury nakonec obec do památkově chráněné zóny nezařadilo. A tak jediným strážcem zásahů do krajiny je Správa Národního parku Šumava. Ta ostatně má nemalé pravomoci, třeba některý z plánovaných domů zakázat.

„My jsme také výrazně omezili původní plány obce. Ta tu chtěla mít trojnásobně velkou zástavbu. Když se podíváte do údajů z roku 1930, tak tu tehdy bylo více než 60 domů,“ obhajuje Tomáš Hlavatý ze Správy parku důvody, proč nakonec se změnou územního plánu souhlasili.

Kdopak to tu staví?

Starosta tvrdí, že se tu budou stavět jen rodinné domy. První z nově povolených domů na Modravě se dá objemem a výškou srovnat s klasickým čtyřpatrovým činžákem v Praze. Postavil ho právník z Prahy, shodou okolností právní zástupce obce Modrava.

„Doktor Novotný má s námi řádnou smlouvu o právním zastupování, ale žádný můj známý to není. Pozemek koupil od soukromého vlastníka,“ tvrdí starosta.

Jenže stavitelů, kteří mají blízko k obci, tu je víc. Před několika dny dostal povolení ke stavbě rodinného domu přímo na Filipově Huti architekt Václav Hodan. Ten už stavěl pro obec zajímavý nízkonákladový dům přímo na Modravě.

Ale ani on prý není starostův známý. Oproti předchozímu případu však zde nemůže starosta tvrdit, že architekt staví na soukromém pozemku. „No, koupil si štráf našeho pozemku,“ říká starosta. Štráfem se v tomto případě má rozumět pozemek o velikosti téměř 3,5 tisíce čtverečních metrů, za který ve výběrovém řízení architekt obci nabídl 1,6 milionu korun.

„Třeba o vzhledu a velikosti tohoto domu jsme jednali několik měsíců, než ho architekt upravil,“ říká Hlavatý. Možnosti Správy parku jsou podle něho ale v tomto případě omezené. „Ta pravidla jsou hodně volná a konečný vzhled proto nelze ovlivnit. Problém je v tom, že zastupitelstvo v rámci schvalování územního plánu odstranilo jakékoli regulativy, původně byly na stranu a půl,“ dodává Hlavatý.

Starosta namítá, že regulativy tam jsou. „Mohou se tu stavět rodinné domy v souladu s okolní zástavbou,“ říká starosta. Tomu odpovídá třeba i dvanáct metrů vysoký dům se třemi byty, který tu byl naposledy povolen.

„Udržet krajinný ráz Šumavy je přitom důležité i pro turismus, aby lidé tohle časem nezačali hledat mimo Česko – třeba na Zakarpatské Rusi. My chceme, aby tu zůstala rozvolněná šumavská zástavba,“ říká ředitel Národního parku Šumava František Krejčí.

Správa parku proto vymyslela program, jak budoucí výstavbu na Šumavě ovlivnit. „Chceme oslovit pět až šest architektů, kteří by lidem zdarma radili, jak postavit dům co nejvíce typický pro Šumavu. Zažádáme na to o dotaci,“ nastiňuje Krejčí.

Ojedinělý pohled na roztroušené domky po pláni se skupinkami mírně vzrostlých stromů na Filipově Huti za čas zmizí. Starosta Antonín Schubert chce do obce přilákat nové obyvatele.