O čem vypovídají statistiky Národního parku Šumava

O čem vypovídají statistiky Národního parku Šumava
Author	Jitka Marková
Date	2009-08-03
Source	Českobudějovický deník
Genre	tisk
Respondent

Všechny statistiky jsou obvykle zahaleny tajemstvím. Tajemstvím tím větším, čím méně informací majíposkytnout. Nejinak je tomu i se statistikami Národního parku Šumava.

Těžba napadené dřevní hmoty

Na webových stránkách parku se můžeme dočíst i o těžbách kůrovcem napadené dřevní hmoty. Od počátku roku 1991 (rok založení parku) do konce roku 2008 bylo vytěženo přes milion kubíků kůrovcového dřeva. Spočítáme-li, jaké vymýcené ploše odpovídá jeden milion kubíků, musíme vědět, že průměrná zásoba dřeva na hektar u dospělých porostů činí 390 až 500 m3 /ha. Zjistíme, že jen kůrovcové těžby by vedly hypoteticky ke vzniku 2500 ha holin.

Kolik představují ostatní těžby

V důsledku kůrovcové kalamity odumřelo v průběhu existence národního parku tři tisíce ha lesa. Část byla vytěžena. V rámci nahodilých těžeb (po vichřicích, orkánech, sněhových kalamitách) v průběhu existence parku bylo vytěženo 2 075 000 kubíků, což odpovídá hypotetické ploše 5320 ha (holin). Po orkánu Kyrill bylo v I., ale i II. zónách ponecháno asi 300 tisíc kubíků (spíše více) nezpracované dřevní hmoty, což by odpovídalo 770 ha holin. Bylo zničeno asi 17% lesnaté části parku. Prostým součtem dojdeme k závěru, že v průběhu existence národního parku bylo zdecimováno a vytěženo minimálně 9 090 ha lesní plochy. Má-li park rozlohu 68 064 ha, lesy v něm 54 100 ha, pak byla zničena asi 1/6, tedy 17 % lesnaté části parku. A to nejsou započteny pokračující těžby v roce 2009.

Kůrovcová kalamita v šumavském parku

Z přímých statistik víme, že jen v jihočeské části Národního parku Šumava , kde je evidováno 25 990 ha smrkových porostů, činí objem nezpracované, kůrovcem napadené hmoty od 1.8. 2008 do 31.3. 2009 celkem 76 257 m3. Jde o tzv. kalamitní základ. Připadá-li více než jeden kubík kalamitní hmoty na jeden hektar smrkových porostů, hovoříme o kůrovcové kalamitě. V této chvíli je park povinen instalovat takový počet lapačů nebo lapáků, jenž odpovídá přinejmenším kalamitnímu základu nebo jeho dvojnásobku. To znamená, že v současné době by mělo být v jihočeské části parku instalováno minimálně 76 257 lapačů nebo lapáků, nebo ještě lépe dvojnásobek, tedy 152 514 lapačů nebo lapáků.

A co konstatovat na závěr?

Situace v Národním parku Šumava je katastrofální. Od počátku existence národního parku bylo kůrovcem a dalšími kalamitami zdecimováno asi 17 %lesnaté části parku. Otom se může přesvědčit každý turista pohybující se v oblasti hraničních vrcholů, kde kůrovec a orkán Kyrill napáchali největší škody. Oholené hraniční vrcholy (holiny), rezavé stromové patro (smrky napadené kůrovcem), odumřelé porosty (souše) vypovídají o síle přírodních kalamit, které podávají důkaz o nadprahovém stresu, jemuž nejsou schopny odolat žádné ekosystémy, natož klimaxové smrčiny národního parku. V tuto chvíli striktní uplatňování bezzásahového režimu a samovolného vývoje v bezzásahových zónách – jaksi postrádá logiku a příčí se zdravému rozumu. Můžeme si položit otázku: Jak dlouho ještě vláda, ministerstvo životního prostředí, poslanci budou pouze přihlížet ekologické katastrofě v oblasti nejcennějších smrčin České republiky a budou souhlasit s tvrzením ředitele národního parku inženýra Františka Krejčího, že kůrovec je přirozenou součástí ekosystému. Pokud je kůrovec přemnožený a dokonce kalamitně, pak tato sentence svědčí pouze o nevědomosti nebo fanatické zaslepenosti managementu Národního parku Šumava.