Opět hoří spor o kácení

Opět hoří spor o kácení
Author	Jitka Šrámková
Date	2008-10-30
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

Šumavské obce předloží vládě petici, požadující těžbu v prvních zónách parku Šumava – Letitý spor o to, jestli se má na Šumavě kácet v bezzásahových zónách a tím chránit smrkové lesy proti kůrovci, se opět rozhořel.

„Na Šumavě odumírají největší plochy lesů ve střední Evropě. Lesní ekosystémy v Národním parku Šumava jsou devastovány a zcela ponechány napospas kůrovci,“ píše se v petici, kterou Svaz obcí Národního parku Šumava rozeslal v uplynulých týdnech na většinu radnic v Plzeňském a Jihočeském kraji. Podpisy mají apelovat na vládu, aby na Šumavě dala povel ke kácení lesů i v zónách, kde se nyní kácet nesmí a aby vedení parku zveřejnilo své další záměry.

„Petici zatím podepsaly stovky lidí ze Šumavy,“ uvedl Jiří Štich z organizace Šumava 21, která bojuje za zásahy.

František Nykles ze Svazu obcí národního parku doplnil, že petiční podpisy se budou sčítat v polovině listopadu.

Proti kácení v prvních zónách je i nadále ministerstvo životního prostředí, které je zřizovatelem parku. „Kácení v prvních zónách – s cílem zlikvidovat kůrovce – by vedlo k přeměně veškerých nejcennějších částí parku v holiny. Stačil by další jarní silný vítr,“ konstatoval Jakub Kašpar, mluvčí ministerstva.

Jeho slova podporuje i publicista a člen sdružení Obrana životního prostředí Vladimír Just, který je pověřený monitoringem Šumavy. „V okolí Černé studené a Medvědí hory, Plesné a Trojmezenského pralesa by se dala dobře vyučovat moderní ekologie lesa i nauka o přírodních procesech. Orkán Kyrill, který řádil na začátku roku 2007, lámal jednotlivé roztroušené stromy tu i onde, ale přednostně zasáhl jen tam, kde se v porostu vrtal člověk. Nad kultovním Pramenem Vltavy je takřka holo, vichřice si jen ukrojila další zákusek po předchozím kácení v osmdesátých letech. Vítr přednostně ničil stromy odhadem 90 až 120 let staré a v naprosté většině tam, kde se předtím těžilo – Černá hora, Polom, Plesná. Naproti tomu až zázračně nedotčená zůstala na centrální Šumavě Medvědí hora a takzvaný Židovský les, kde naředěný porost vznikal dlouhá desetiletí přirozenou obnovou. Tento les je čítankovým příkladem stability ekosystému, když jej necháme 100 let na pokoji,“ uvedl loni Vladimír Just.