Rozhovor s Rut Bízkovou, ministryní životního prostředí

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Rozhovor s Rut Bízkovou, ministryní životního prostředí
Author Libuše Alterová
Date 2010-04-27
Source Zemědělec
Genre tisk
Respondent Rut Bízková

Na poměrně krátký časový úsek jste stanula v čele ministerstva životního prostředí. Po demisi vašeho předchůdce Jana Dusíka vedl z pověření premiéra ministerstva zemědělství i životního prostředí Jakub Šebesta. Myslíte si, že bylo účelné jmenovat do voleb nového ministra životního prostředí?

Považuji za velmi důležité, že ministerstvo životního prostředí může být nadále samostatné. Neznamená to, že by výhledově spojení resortů nebylo možné, ale tak náhle spojit dvě ministerstva je složité. Spojují se tím témata, která spojitelná nejsou, někdy jsou dokonce antagonistická. Naše pohledy jsou v řadě případů jiné než hospodářských ministerstev. Proto jsem se také rozhodla tuto roli přijmout, i když je to na krátkou dobu. Právě vzhledem ke krátké době bylo třeba, aby se ministrem stal někdo z ministerstva, aby se nemusel učit, kdo je kdo, a mohl hned pokračovat v práci.

  • Co považujete za svou prvořadou prioritu?

Vím, že mám velmi omezený mandát, proto jsem jako svoje priority stanovila pouze ty, které jsem schopna reálně prosadit. Chci podpořit, aby podnikatelské subjekty více žádaly podporu z programu Evropské unie na projekty na zlepšování kvality ovzduší. Ta je dlouhodobě hlavním problémem ochrany životního prostředí v ČR. Zlepšuje se a zhoršuje podle toho, jaká je klimatická a povětrnostní situace. Největší problém je na severní Moravě. Cílem je podpořit firmy, a to zejména v Moravskoslezském kraji, aby více investovaly do modernějších technologií a snížily emise dříve, než jim to ukládá legislativa.

  • Resorty mívají potíže s čerpáním evropských fondů. Jak je na tom vaše ministerstvo?

Celou dobu jsem jako náměstkyně ministra životního prostředí usilovala o zrychlení čerpání prostředků z operačního programu Životní prostředí. V posledních měsících jsme ve financování z fondů výrazně pokročili, zbývá jen, abychom úspěšně dotáhli jednání s ministerstvem financí, které jedinou změnou v administrativním postupu zajistí v krátké době zrychlení reálného financování ekologických projektů, jako je například příprava protipovodňových opatření nebo zlepšení nakládání s odpady.

  • Jednoduchý nebyl ani start programu Zelená úsporám, který financují prostředky získané z prodeje emisních kreditů.

Program Zelená úsporám chceme nově otevřít pro města a obce, kterým z něj umožníme financovat zateplení veřejných budov, jako jsou například školy, školky, ústavy sociální péče a další veřejné budovy v jejich majetku. Pokud se podaří tuto změnu dojednat s kupci emisních kreditů, kteří ji musí schválit, připravíme příslušnou výzvu pro přijímání žádostí na druhou polovinu letošního roku. Na tuto výzvu chceme vyčlenit kolem čtyř miliard korun. Nová úprava programu pomůže výrazně především stavebním firmám. Pro ně bude znamenat nové zakázky, a tím i nová pracovní místa.

  • Živým tématem jsou kůrovci na Šumavě. Pokud bude letos teplé jaro a léto, budou kůrovci velkým problémem.

Obávám se, že budou. Právě proto budeme volit krizové scénáře, a to i v komunikaci. Šumava je téma, kterým se budu intenzivně zabývat hned po tom, co si rozdáme úkoly pro Moravskoslezský kraj, protože chápu, že je to rovněž bolavé místo a zejména před volbami zajímavé. Jestliže ovzduší je téma pro tento týden, řekněme v nadsázce, že Šumava je pro ten následující.

  • Majitele lesů trápí dvoukolejnost ve správě lesů, která je rozdělená mezi resort zemědělství a životního prostředí.

Nemyslím si, že je to věc rychle vyřešitelná. Nevím ani, jestli se dá říci, že by všechno mělo být řešeno z jednoho místa, ale má to být řešeno v hodně úzké spolupráci.

  • Kousek od budovy vašeho ministerstva visí billboardy, které tvrdí, že za 80 procent oteplování může chov hospodářských zvířat. Co tomu říkáte?

To už je absurdní. Za určitých okolností by se dalo říci: lidé nežijte, poškozuje to přírodu. Moje vidění světa je, že životní prostředí nechráníme proto, že je pěkná příroda, ale chráníme jej pro člověka. A úplně hlavní je, že potřebujeme dobré životní prostředí, abychom my sami byli zdraví a žili dobře. Vím, že je to trochu jiný úhel pohledu, ale tenhle důvod považuji já osobně za racionální.