Stromy necháme raději odumřít

Stromy necháme raději odumřít
Author	Plzeňský deník
Date	2007-10-11
Source	Plzeňský deník
Genre	tisk
Respondent

Turisté chtějí na Šumavě raději suché stromy napadené kůrovcem než kácení. Potvrdila to nedavna anketa

Šumava - Kdyz si turisté na pramenech Vltavy mohli vybrat, zda by správci národního parku měli pokacet smrky napadené kůrovcem, nebo je raději nechat stát a odumrit, davali přednost druhé možnosti. Zjistila to anketa, kterou zde celé léto provadela Správa Národního parku Šumava a Hnutí Duha.

Hnutí Duha zároveň upozornilo, že mezi místními politiky a potazmo v tisku se siri falesne znení otázky, kterou respondenti dostáváli. Proto zvěřejnuje i kompletni text otázky včetně možnosti, že kterých si účastníci ankety vybirali.

Výsledky ankety byly zacatkem října prezentovany na odborne konferenci v šumavském Srni. „Výsledky ankety me neprekvapily. Je potesitelne, že stále více místních obyvatel a návštěvníku chape národní park jako ' svuj', bez etiketnich svindlu. To se neda říci o některých regionálních politicich, kteří tolik přírodě nefandi,“ říká František Krejčí, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.

„Rozhodne“ nebo „spíše“ nekacet by doporučilo 78% dotazaných. Naopak pro zásah bylo 16 % respondentu.

Ankety se zúčastnilo 3563 lidi. Vzorek tedy byl několikrát větší, než je zvykem ve standardnich sociologických výzkumech veřejného minení. Dotazovani provadeli praktikanti Jihočeské univerzity a dobrovolnici Hnutí Duha.

Lide, kteří osobně bydli na Šumavě, dávají kácení přednost o něco casteji než turisté odjinud. Přesto i mezi místními lidmi mirne převažuje názor ponechat prameny Vltavy bez kácení (63 %). rozdíl v místě bydliste se ale už stira u lidi z Jihočeského kraje (73 % by nekacelo) i Plzeňského kraje (81 %). Zahraniční návštěvníci téměř výhradně očekávaji ponecháni lokality bez kácení kůrovcem napadených stromu (91 %).

Otázka v ankete se neskladala z jedné vety, jak se vicekrát objevilo v mediich, nýbrž ji tvoří šest odstavcu, které popisuji stanoviska obou stran sporu. Zpracoval ji Jaromír Němec, sociolog Hnutí Duha.

Výsledky ankety se tykaji pouze pramenů Vltavy - nikoli kompletního národního parku. Otázka v anketním listku se totiž dotazovala pouze na toto misto. Výsledky ankety zasle Hnutí Duha ministru životního prostředí a hejtmanovi

Jihočeského kraje. „Anketa není sociologicky výzkum a její výsledky bychom neměli precenovat. Ale naznacuje, jak převažna většina návštěvníku smysli o kácení kůrovcem napadených stromu v jednom zbytku pralesa. Asi je ovlivnila také skutečnost, že lidé přímo na místě viděli zbytek horského smrkového pralesa, po kůrovci uschle stojící stromy, polom i holiny, které v okolí vznikly kácením,“ říká Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí Duha.

anketni otázka

Kompletni otázka, kterou turisté dostáváli na předtistenem formulari, znela:

„Nad pramenem Vltavy, v nejprisněji chráněné zóně národního parku, je zbytek horského smrkového pralesa. Rostou zde až 300 let stare stromy, které vzhledem ke svému veku ztraceji silu a začaly prostřednictvím kůrovce odumírát. Někteří se domnivaji, že by se zde mělo proti kůrovci zásahnout a napadené stromy pokacet, aby nad pramenem Vltavy nebyly suché stromy a aby se kůrovec nesiril do okolí. Jini si mysli, že by se zde proti kůrovci nemělo zásahnout, protože je to proti poslání národního parku, jde o zbytek pralesa v první zóně, kde kůrovec dělá totez, co tisíce let předtim, a les se pod ochranou sousi sám znovu obnovi. Někteří odborníci říkají, že odumíráni starých stromu se nepodari kácením kůrovcem napadených stromu zastavit, nanejvys zpomalit. Ve skutečnosti jsou tedy dvě krajni možnosti: Bud uvidíme nad pramenem Vltavy suché stromy, nebo holinu s parezy. jaký je Vas názor? má se ve zbytku pralesa v první zóně národního parku u pramene Vltavy kacet?zajímavosti

- Anketa probíhala od 1. července do 15. září.- Výsledky ankety lze stahnout na ha.cz/publikace/NPŠ_ turi sticka_ anketa. Pdf

- Respondenti vyplnovali i některé podrobnosti o sobe (pohlavi, vek, vzdelani atd.).

- Anketa byla anonymni.

- Mezi dotazanými bylo 204 lidi, kteří uvedli, že bydli na Šumavě.