V parku bloudí i staří šumavští vlci

V parku bloudí i staří šumavští vlci
Author	Václav Janouš
Date	2008-01-18
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

Šumava – Myslíte si, že znáte šumavské lesy jako své boty? Omyl. Dnes je to přesně rok, co silný orkán Kyrill šumavský národní park zásadně změnil.

Místní lidé, dřevorubci i ochránci přírody, které lze označit za šumavské vlky, mají problém se v terénu vyznat. Park je naprosto jiný než před kalamitou, například z fotografií lidé svá oblíbená místa vůbec nepoznají. Přesvědčil se o tom i redaktor MLADÁ FRONTADnes, který i sobě důvěrně známá místa navštívil.

Kvilda – Horská Kvilda. V národním parku nejfrekventovanější cesta, jak v létě, tak i v zimě. Právě zde je nejlépe vidět, jak se šumavské lesy změnily. Pamatuji si cestu lemovanou zdravými zelenými smrky. Teď místo nich leží stohy vykáceného dřeva srovnané do úhledných hromad. Při pohledu na ně mrazí v zádech.

Lesy jsou plné pařezů i klestí, u vlakových nádraží či pil a dřevozpracujících firem leží tisíce kmenů zdravých stromů. Jezdí tam léta, ale Prameny Vltavy po orkánu nepoznal Uděláme malou zkoušku – turistům ukážeme známou šestikilometrovou cestu z Kvildy k Pramenům Vltavy na fotografii před orkánem a nyní. Ročně sem pod úpatí Černé hory vyráží tisíce lidí, aby viděli místo považované za nejzazší prameniště nejdelší řeky v Česku.

„Tak tohle vůbec neznám. Tam jsem určitě nebyl,“ říká na první fotku od pramenů osmapadesátiletý Ladislav Bican z Prahy, který tráví tento týden dovolenou na Kvildě. Dodává, že Šumavu má rád a jezdí sem už třicet let. Okolí Kvildy má prochozené nejvíce.

„No samozřejmě toto jsou Prameny Vltavy, to je jednoduché,“ rozzáří se, když mu ukazuji druhou fotku. Diví se ale, když mu oznamuji, že oba snímky jsou ze stejného místa. „Nepoznal bych to, ty vyvrácené stromy i s kořeny,“ omlouvá se a neustále kroutí hlavou.

Když vyrazíte zase do lesů nad Stožcem a Českými Žleby, je zkáza ještě výraznější. Holé kopce s nepřirozeně zelenými pařezy jsou snad všude, kam se podíváte. Ta zelená barva není nic jiného než chemikálie hubící kůrovce.

„Je to, jak kdyby tu vybuchl granát. Ale zase všechna čest lesníkům, že se jim podařilo dříve jak za rok vše odklidit, uvolnit cesty a vykácet polomy. Ale pohled to hezký není,“ komentuje okolí Zdeněk Rybák z Klatov, který se do Stožce vydal na dovolenou s přáteli.

Šumavu miluje, ale varuje, že pro lidi, kteří sem vyrazí poprvé či lesy neznají, může být výlet nebezpečný. „Mnohde chybí třeba informační tabulky, lesy se úplně změnily,“ konstatuje.

Orkán ale škodí i nyní, když nefouká. Po těžké technice, která musela vjet do lesů, protože jen na Šumavě popadalo více jak 864 tisíc kubíků dřeva, zůstaly poškozené silnice a v nich výmoly.

„I nově opravená silnice z Kvildy na Borová Lada už je poškozená. O těch, které byly už předtím v horším stavu, ani nemluvím,“ líčí starosta Kvildy Václav Vostradovský.

Padesátitunové náklaďáky zdevastovaly silnice na Kvildě Právě na Kvildě jsou škody znát nejvíce. Je totiž malým dopravním uzlem Šumavy. A ať se z ní vydáte na kteroukoliv stranu, trhliny, upadnuté krajnice či vyjeté koleje v asfaltu po minimálně padesátitunových nákladních autech uvidíte. Na Šumavě do dnešního dne zpracovali 750 tisíc kubíků dřeva. Dalších téměř sto deset tisíc metrů krychlových ho v lesích zůstalo záměrně. Po odkornění či chemickém postřiku tu tak zetlí zhruba 128 tisíc metrů krychlových.

„V druhých zónách musíme na jaře vysadit stromy nové,“ uzavřel mluvčí národního parku Radovan Holub.

Rok po orkánu – způsobené škody

Poničené dřevo 4,15 mil. m3

Finanční ztráty 4,25 miliardy Kč

Likvidace škod 1 – 11/2007

Zalesňování následujících 5 let

Nejpostiženější místa – Vojenský prostor Boletice, Národní park Šumava