Zobrazení zdroje stránky Šumava očekává nové rojení kůrovce, další kalamita prý však již nehrozí

{{MediaBankArticle
|Title=Šumava očekává nové rojení kůrovce, další kalamita prý však již nehrozí
|Author=Jindřich Rosendorf,
|Date=1998/08/26
|Source=Slovo
|Genre=tisk
}}
MODRAVA - Extrémně horké počasí v uplynulých týdnech zřejmě způsobí, že se vylíhne idruhá generace kůrovce, který napadá šumavské lesy. Slovu to řekl mluvčí Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Zdeněk Kantořík. Upozornil však, že kůrovcová kalamita přesto nehrozí. "Vážná situace je pouze v tzv. první zóně národního parku, kde se proti kůrovci aktivně nezasahuje. Zde jeho šíření tlumíme pouze feromonovými lapači, které jsou ale na zemi, zatímco brouk se vlivem proudění horkého vzduchu dostal do vyšších poloh, snáze se přemisťoval a jeho výskyt nyní zjišťujeme v korunách stromů, např. až dvacet metrů nad zemí. Běžně přitom bývá níž, většinou u paty stromu," vysvětlil mluvčí. Dodal, že první zóna má rozlohu asi devět tisíc hektarů, což je zhruba 13 procent celkové velikosti národního parku. "Jde přibližně o 135 lokalit, které leží přímo u hranic s Bavorskem, kde se proti kůrovci vůbec nezasahuje, a proto se odtud do české části Šumavy hodně šíří. V naší první zóně nejsou však výhradně lesy, ale i řada míst s jezírky, rašeliništi i slatinami, kde kůrovec nehrozí," upřesnil Kantořík. V e druhé zóně, která představuje 82 procent celkové rozlohy šumavského národního parku, lesáci zasahují proti kůrovci aktivně a kalamity z minulých let se jim podle Kantoříka podařilo utlumit. "Dokazuje to i fakt, že letos od počátku roku jsme tu vytěžili jen 31 tisíc metrů krychlových kůrovcového dřeva, zatímco loni to bylo 90 tisíc a předloni dokonce 180 tisíc kubíků," argumentuje mluvčí. Celková rozloha suchých lesů zničených tímto škůdcem, které už se netěží, je podle něj na české straně národního parku asi 1500 hektarů, na bavorské 3500 hektarů. "Pokud se týká zhruba 300 kubíků dřeva napadaného kůrovcem v okolí vrchu Ostrý u Železné Rudy, který je už mimo území národního parku, a kde se ještě letos na jaře brouk vůbec nevyskytoval, jde zřejmě právě o důsledek nového rojení kůrovce. To se částečně projevilo už teď v srpnu a další lze očekávat v září. Uvedený objem napadaného dřeva je ale podle nás zanedbatelný," uzavřel Zdeněk Kantořík.