Zobrazení zdroje stránky Šumava potřebuje svůj čas, pak budou lesy znovu zelené

{{MediaBankArticle
|Title=Šumava potřebuje svůj čas, pak budou lesy znovu zelené
|Author=Lukáš Marek
|Date=2008-07-17
|Source=Českokrumlovský deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Zatím to vypadá, že se bezzásahové zóny s kůrovcem vypořádají, ale nesmí se spěchat

Šumava / Příroda potřebuje svůj čas a stejné je to i s Šumavou. I ona se nakonec s největší pravděpodobností vypořádá s následky orkánu Kyrill a větším množstvím kůrovce. Jedná se ale o dlouhodobý proces, který lidé nesmějí měřit podle dnešního spěchu. Bude nutné vydržet u nastoleného trendu.

K takovým závěrům nyní zjednodušeně dospívají odborníci, kteří se zabývají lesními ekosystémy v Národním parku Šumava. Místa, kde se již mnoho let netěžilo dřevo, vypadají totiž mnohonásobně lépe než části lesů, kde se ještě před lety těžilo.

O tom se osobně přesvědčil i náměstek ministra životního prostředí František Pelc. Ten společně s ředitelem Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava vyrazil s Františkem Krejčím a dalšími zástupci parku a několika médii na horské smrčiny v okolí Modravy, Roklanské hájenky a Březníku.

„Naše strategie je jasná. Je ale důležité, abychom u ni vydrželi. V posledních letech se totiž stále měnila, a to je špatné,“ sdělil František Pelc.

Správa parku nyní také připravuje první výstupy, kde budou jasné výsledky o práci v parku a stavu bezzásahových ploch. „Tuto zprávu zhruba do dvou týdnů rozešleme senátorům, kteří byli proti našim krokům. Na podzim potom budeme mít další přesnější výsledky. Chceme každého seznámit s tím, že to, co zde děláme, má své jasné opodstatnění a jdeme správnou cestou,“ upozornil ředitel František Krejčí.

Na místě se včera mohli všichni na vlastní oči přesvědčit, že lesy v bezzásahových zónách, kde se těžilo, nejsou v tak dobrém stavu, jako ty bez těžby. Některé lokality, kde je dlouhodobě ponechán přirozený vývoj, zažívají doslova výbuch biomasy. V místech, která byla zasažena Kyrillem a kůrovcem však bude trvat ještě dlouhé roky, než se lesy znovu obnoví. Vše by ale mělo jít přirozenou cestou. Příroda by se s tím měla vypořádat. Navíc i v bezzásahových zónách se snaží park pomoci šetrnými a citlivými zásahy. Tím je například umístění lapačů lýkožrouta.

František Krejčí zároveň upozornil, že nyní bude také nutné eliminovat politické tlaky, protože ve zmíněných oblastech budou konečné výsledky v horizontu desetiletí. „Musíme mít argumenty a výsledky. Pak se dostaví i trpělivost ostatních. Na tom budeme pracovat,“ řekl ředitel správy NP.

Již od prvního srpna proto chtějí v parku zahájit nový turistický program. Odborný průvodce by vždy vzal vybrané zájemce právě do míst horské smrčiny a lidé by tak měli možnost seznámit se se stavem šumavských lesů. I to by mělo přispět k jinému úhlu pohledu veřejnosti.

Vše možná vypadá až příliš pozitivně. Tak to samozřejmě není a park si je vědom dřívějších chyb.

Nyní lze ve zhruba třech letech očekávat rozšíření kůrovce. Jak již ale bylo řečeno, příroda potřebuje mnohem více času. Takže například za deset až patnáct let budou vidět opravdu velké změny.

Les se mění pomalu a je nutné ho vytvořit tak, aby byl různorodý jak druhem, tak i věkem. Pak by měl být nejodolnější.

O návštěvě Františka Pelce, Šumavě, kůrovci a dalších s tím spojených záležitostech budeme dále informovat ještě v příštím týdnu.