Zobrazení zdroje stránky Šumavské hvozdy se mění v holiny, těžba dřeva je rekordní. Může za to kůrovec

{{MediaBankArticle
|Title=Šumavské hvozdy se mění v holiny, těžba dřeva je rekordní. Může za to kůrovec
|Author=Miroslav Petr
|Date=2010-09-09
|Source=ihned.cz
|Genre=internet
|Respondent=
}}
Kvůli nebezpečnému broukovi se letos v NP Šumava vytěží 300 tisíc kubíků dřeva. Před devastací krajiny varují už i firmy, které dřevo těží.

Kůrovec

Patří do čeledi kůrovcovitých (Scolytidae), která dnes obsahuje více než 5000 druhů.

Na uzemí bývalého Československa je dosud zjištěno 106 druhů.

Na Šumavě se vyskytuje minimálně 26 druhů

Kůrovcová kalamita v NP Šumava přinutila tamní správce k nevídanému rozšíření těžby dřeva. Letos bude rekordní v téměř dvacetileté historii národního parku. Správa parku na základě pravidel, daných ministerstvem životního prostředí, sice nadále odmítá fušovat přírodě „do řemesla“ v takzvaných bezzásahových oblastech – zhruba na 30 procentech plochy parku –, ale mimo tato území vznikají pod koly harvestorů doslova holiny. Těžební lesnické firmy mají žně a masivní kácení znamená i ojedinělý příjem z prodeje dřeva i pro samotný park.

Nynější situace je důsledkem orkánu Kyrill v roce 2007, který umožnil masivní šíření kůrovce na Šumavě. Třeba v roce 2000, kdy výskyt kůrovce nebyl zásadní, se na 55 tisících hektarech lesa v parku zpracovalo 55,7 tisíce kubíků napadeného dřeva. Loni to vlivem masivního rozšíření brouka bylo už téměř 300 tisíc kubíků. V tomto roce už dřevaři vytěžili z lesů mimo bezzásahové lokality 255 tisíc kubíků dřeva, zasaženého kůrovcem. Celoroční „kůrovcová“ těžba tak může být vyšší než loni.

Kritici však varují, že na Šumavě vznikne suchý les bez zásahu člověka a na druhé straně jen holiny. A z území, nedotčeného kalamitní těžbou, se bude kůrovec dál intenzivně šířit do okolí.

Situace už je tak kritická, že zaráží nejen starosty a vytrvalé odpůrce přírodních procesů v bezzásahových oblastech, ale i některé jejich zastánce a dokonce i zástupce dřevařských firem.

„Bude nutné vytěžit ještě další sta tisíce kubíků. Kdyby se hned po Kyrillu úměrně těžilo zasažené dřevo i v bezzásahových zónách, nemusel se kůrovec tolik rozšířit. Pro nás to je teď výhodná zakázka, ale toho lesa je škoda,“ uvádí představitel jedné z firem, které pro národní park na Šumavě těží.

„Nebojovali jsme za přírodní procesy proto, aby se teď těžilo v parku s mnohem větší intenzitou než v klasických hospodářských lesích,“ říká Radovan Holub, publicista, někdejší mluvčí parku a zastánce minimálních zásahů do přírody na vybraném území parku.

Pro desítky dřevařských firem a soukromníků však představuje nynější těžba vítaný příjem. Ale paradoxně i pro park. Za práci platí dřevařům, ale vytěžené dřevo si sám prodává. Cena za kubík se pohybuje kolem 1100 korun, z toho po odečtení nákladů může zbýt parku kolem 500 korun. Příjem parku z letošní těžby může být podle odhadu dřevařů kolem sta milionů korun.

„Z té vážné kalamitní situace samozřejmě nemám radost. Nemůžeme ale porušit smysl bezzásahových míst. Tím bychom popřeli poslání národního parku,“ reaguje ředitel parku František Krejčí. „Cílem je nezasahovat v původních vysokohorských smrčinách, ale na dvou třetinách plochy lesa situaci řešit musíme,“ uvádí Krejčí. V roce 2007 hospodařil park se sumou kolem 900 milionů korun, tehdy hlavně vlivem vysoké těžby po orkánu Kyrill. Loni měl park k dispozici na 700 milionů.

Život kůrovce

Brouci přezimují pod kůrou nebo pod napadenými stromy v hrabance.

Jakmile se teplota vyšplhá nad 16° C, probouzí se. Při dalším růstu teplot nastává rojení. Brouci začnou nalétávat na stromy, které jsou oslabeny. Po nalétnutí sameček vyhlodá vstupní otvor a začne hlodat snubní komůrku.

Po skončení práce vypouští do ovzduší agregační feromony, které lákají samičky k páření a zároveň lákají i samečky k hromadnému náletu na oslabený strom.

Po příletu samičky dojde ke spáření se samečkem a samička začíná hlodat matečnou chodbu, do které bude snášet vajíčka. Pro každé vajíčko vykousne do stěny chodbičky důlek. Samička snese průměrně 20–100 vajíček.

Po 6–18 dnech se z vajíčka začínají líhnout larvičky. Ty se živí lýkem napadeného stromu a hlodají asi 6 mm dlouhé larvální chodbičky. Doba žíru larev je 6–30 dní. Pak vyhlodá larvička kukelní kolébku.

Po vylíhnutí čerstvě narozený dospělec požírá zbývající lýko v okolí larválních chodbiček. Dospívá během 20 dnů.

Celý cyklus od rojení do dalšího rojení trvá cca 7–10 týdnů při optimálních podmínkách. Na horách je lýkožrout schopen utvořit 1–2 pokolení za rok. Na jednom stromě se může vylíhnout 150–200 tisíc jedinců.