Zobrazení zdroje stránky Šumavské lesy se prý z kůrovce vzpamatovávají samy – rychle a zadarmo

{{MediaBankArticle
|Title=Šumavské lesy se prý z kůrovce vzpamatovávají samy – rychle a zadarmo
|Author=ct24.cz
|Date=2009-06-19
|Source=ct24.cz
|Genre=internet
|Respondent=
}}
Šumavský národní park hlásí vítězství nad kůrovcovou kalamitou. Taktika nezasahování do prvních zón se podle vedení parku ukázala po patnácti letech jako správná. Les se prý omlazuje zcela sám a není nutné utrácet peníze za mladé stromky. Po mnoha letech bojů s odpůrci bezzásahového režimu nové studie ukazují, že si příroda jednoduše pomůže sama. Navíc zadarmo a bez potřeby sázení mladých stromků.

„Dneska vzniká nový les, o kterém si myslíme, že bude daleko odolnější a kvalitnější než ten les původní,“ uvedl ředitel Národního parku Šumava František Krejčí. Horské smrčiny, tedy nejcennější části Šumavy, se podle Krejčího dokázaly obnovit natolik, že na jednom hektaru suchého lesa rostou i desetitisíce mladých smrků vyrostlých ze semen starých stromů. Popadané souše jim dávají živiny a dobré podmínky pro život. I když v drsném klimatu přežívá jen část semenáčků, nejsilnější jedinci mohou růst stovky let a stát se kvalitním základem nových lesů. Sami odborníci se netají překvapením nad tím, jak masivně se les bez zásahu člověka dokázal prakticky zdarma obnovit. Za životaschopný považují les, kde je na hektaru 500 semenáčků. Na šumavských souších roste od 300 až do téměř 40 tisíc semenáčků na hektar, uvedl Petr Kahuda ze správy parku.

Holý les má ale dvě základní nevýhody. Vypadá nezdravě, i když je z něj velká turistická atrakce. Podle horské služby ale bude horší moment, když se zatím stojící, ale mrtvé stromy začnou samovolně kácet k zemi. V oblasti s velkým turistickým tlakem to může být nebezpečné. „Pokud by turisté vstupovali mimo vyznačené turistické trasy, může dojít k ohrožení života,“ varuje náčelník horské služby Michal Janďura.

Spory ohledně toho, jak moc kůrovec ničí šumavské lesy, se táhnou roky. Nezřídka se do nich zapojují politici, například v poslední době bývalý premiér Miloš Zeman, který prý hodlá podat trestní oznámení na exministra životního prostředí Martina Bursíka a na Krejčího. Podle něj kvůli jejich počínání při boji s kůrovcem vznikly miliardové škody v lesích Šumavy. „To, co jsem viděl, je zločin. Šumava, a zejména oblasti národního parku, vypadá jako po nějakém chemickém bombardování,“ uvedl expremiér poté, co se nad oblastí v dubnu proletěl vrtulníkem. Ředitel parku ale Zemanovu kritiku odmítá: „V té době, kdy to mohl ovlivnit přímo, tak moderní názory zastával. Nechápu, proč po 10 letech tyto názory mění,“ uvedl Krejčí.

Vedení parku ani do budoucna neuvažuje o rušení bezzásahových zón, o případném rozšiřování těchto zón jednal ministr životního prostředí Ladislav Miko se šumavskými starosty, velká většina z nich patří mezi odpůrce bezzásahového přístupu. V blízké budoucnosti ale k jejich rozšíření nedojde, potvrdil ministr.