http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=%C5%A0umavsk%C3%A9_vzpom%C3%ADnky,_2009,_%C3%9Avod&feed=atom&action=historyŠumavské vzpomínky, 2009, Úvod - Historie editací2024-03-28T11:36:12ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.24.2http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=%C5%A0umavsk%C3%A9_vzpom%C3%ADnky,_2009,_%C3%9Avod&diff=103039&oldid=prevAdmin: Založena nová stránka s textem „{{PrefBankArticle |Title=Šumavské vzpomínky, 2009, Úvod |Author=Pavel Nedvěd, Hana Voděrová |Date=2009 |Source=Nedvěd – Voděrová: Šumavské vz…“2015-09-13T10:52:38Z<p>Založena nová stránka s textem „{{PrefBankArticle |Title=Šumavské vzpomínky, 2009, Úvod |Author=Pavel Nedvěd, Hana Voděrová |Date=2009 |Source=Nedvěd – Voděrová: Šumavské vz…“</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>{{PrefBankArticle<br />
|Title=Šumavské vzpomínky, 2009, Úvod<br />
|Author=Pavel Nedvěd, Hana Voděrová<br />
|Date=2009<br />
|Source=Nedvěd – Voděrová: Šumavské vzpomínky<br />
|Genre=vzpomínky<br />
|Respondent=<br />
}}<br />
, <br />
<br />
<br />
<br />
Lesy Šumavy byly pro její obyvatele zdánlivě nepřátelským prostředím. Pro svoji obživu potřebovali především zemědělsky využitelnou půdu. A tu jim původní horský prales příliš nenabízel. Museli si ji vydobýt nesmírně těžkou prací při mýcení vhodných lesních ploch a jejich následnou, neméně těžkou úpravou na zemědělsky využitelnou půdu.<br />
<br />
S rozvojem kolonizace se význam lesa postupně měnil. Nebyl již mýcen pouze pro získání zemědělské půdy, ale také jako zdroj stavebního a palivového dřeva, dřeva jako suroviny pro výrobu domácích a hospodářských potřeb a jako významný zdroj pastvy pro dobytek. Les už přestal být nepřítelem a stal se zdrojem surovin a dalšího užitku. Poskytoval téměř vše, co lidé ke svému životu potřebovali. Dával dřevo na stavbu budov a pro výrobu domácího zařízení a nářadí, teplo a světlo jejich domovům, poskytoval pastvu a podestýlku pro jejich dobytek. Lesní plodiny, zvěř a ryby pomáhali k jejich obživě. Poskytoval i další zdroje obživy, smolaření, pálení dřevěného uhlí, popela k výrobě potaše. Dával sílu svých vodních toků mlýnům, pilám, stoupám a hamrům. Ve své nesmírné velikosti umožňoval i získávání nových ploch zemědělské půdy.<br />
<br />
Život obyvatel šumavských lesních obcí byl trvale a těsně spjat s lesem. Kácením, přibližováním a plavením dřeva, prací v lesních školkách, výsadbě, úpravách lesních cest a plavebních soustav si vydělávali na značnou část svého chleba vezdejšího. Museli ovládat řadu znalostí a dovedností a potřebovali mnoho zkušeností pro práci v lese i na svém malém hospodářství. Ze dřeva se rodila řemesla další. Mnohá z nich stála u zrodu šumavských továren, jiná zůstala v dílnách jednotlivců.<br />
<br />
Budeme vám vyprávět o těch, kteří v práci v lese nacházeli svoji obživu, ale i o dalších, kterým dalo práci a obživu vytěžené dřevo, zkrátka o všech, jejichž práce voněla lesem. O generacích poctivých, skromných a pracovitých lidí, které otiskly do šumavské krajiny svoji stopu a zdobí ji stejně, jako vrásky tváře moudrých starců. Pokusíme se poznat jejich osudy a oživit jimi, alespoň na malou chvíli, místa jejich dávných, dnes již zcela zaniklých domovů. Snad se naučíme hlouběji vnímat dnešní Šumavu, lépe porozumět jejímu hlasu.</div>Admin