Šumavskými pláněmi kolem Srní a Modravy: Porovnání verzí

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Šumavskými pláněmi kolem Srní a Modravy |Author=Plzeňský deník, |Date=2005/08/24 |Source=Plzeňský deník |Genre=tisk }}…“)
 
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{MediaBankArticle
 
{{MediaBankArticle
 
|Title=Šumavskými pláněmi kolem Srní a Modravy
 
|Title=Šumavskými pláněmi kolem Srní a Modravy
|Author=Plzeňský deník,
+
|Author=Václav Varvařovský,
 
|Date=2005/08/24
 
|Date=2005/08/24
 
|Source=Plzeňský deník
 
|Source=Plzeňský deník

Aktuální verze z 20. 6. 2017, 07:30


Šumavskými pláněmi kolem Srní a Modravy
Author Václav Varvařovský
Date 2005/08/24
Source Plzeňský deník
Genre tisk
Respondent

Popis cyklovýletu Z Modravy jedeme po silnici na Srní okolo Vydry k odbočce k plavebnímu kanálu (bývalé rechle místo pro počítání plaveného dřeva). Přejedeme dřevěný most přes Vydru a pokračujeme dále podél kanálu na Rokytu (IC NP Šumava). Z Rokyty pokračujeme po silnici na Srní. Projedeme obcí a odbočíme doleva po zelené značce k nádrži vodní elektrárny (informační panel). Zájemci mohou odbočit doprava podél nádrže po cestě (asi 700 m) k tzv. Vodnímu zámku na fantastickou vyhlídku do údolí Vydry a Otavy a na Zhůří a Ždánovskou vrchovinu s hradem Kašperkem. Vrátíme se zpět a pokračujeme po silnici okolo nádrže do Sedla (pastviny), odtud po pískové cestě ke smyku plavebního kanálu za vesničkou Mechov - část Srní. Přejedeme silnici Srní - Prášily, vystoupáme po asfaltce podél kanálu (většinou bez vody) k zařízení ZČE, kde odbočuje přítok do nádrže elektrárny. Dále pojedeme několik kilometrů romantickou cestou podél kanálu, přes nějž odbočíme doprava na prašnou Hakešickou cestu, po které strmě vystoupáme k rozcestí Pod Oblíkem. Odtud doporučujeme se vrátit ke Tříjezerní slati (asi 500 m zpět, dřevěný chodník mezi slatinnými jezírky a klečí). Z rozcestí Pod Oblíkem sjedeme na bývalou Javoří Pilu. Z Javoří Pily pokračujeme pohodově podél Roklanského potoka, který odvádí vody ze svahů pod Poledníkem a zejména z rozsáhlých Modravských slatí, okolo Rybárny na Modravu (občerstvení). Z Modravy vyjedeme na Filipovu Hu a odtud buď: 1) přejedeme údolí Filipohuťského potoka a stoupáme silničkou k Lovčí skále, odtud sjedeme k rozcestím Ptačí nádrž a Na Ztraceném a pak mírně vystoupáme údolím Modravského potoka do Luzenského údolí na Březník. Jsme na jednom z nejstudenějších míst nejen Šumavy, ale i celých Čech. Před sebou vidíme kamenitý kužel Luzného a lesní zkázu napáchanou kůrovcem na okolních hřebenech. Pěšky můžeme projít naučnou stezku o obnově lesa, na kole můžeme vyjet k bývalé hájence (občerstvení, v létě 10-18 h). Z Březníku se vrátíme zpět po modré značce podél Modravského potoka na Modravu.

2) z Filipovy Huti pokračujeme k lesu po silnici na Kvildu, kde odbočíme na silničku na Horskou Kvildu (od lesa jeden z nejlepších výhledů na majestátní vrcholy Roklanů). Přejedeme hřeben a sjedeme k roztroušeným chalupám Horské Kvildy, dále po silnici okolo parkoviště u Jezerní slati (200 m odbočka, vyhlídková věž) do Kvildy (kostel, inf. středisko NP Šumava, vyhlášená pekárna). Sjedeme do údolí Vltavy, vlevo bude osada Vilémov s původními chalupami, my odbočíme doprava a spodní silničkou po modré značce pojedeme k pramenům Vltavy pod Černou horou (odpočinkové místo, pramen sveden do tůňky). Odtud pokračujeme dále, mineme rozcestí na Bučinu a vystoupáme na Černou horu (vlevo výhledy, někdy až na Alpy). Z Černé hory budeme !!! opatrně sjíždět po nebezpečné šotolinové cestě k rozcestí Ptačí nádrž a dále dle 1) na Březník a zpět na Modravu.

Zajímavosti: viz text. Kolo: horské kolo. Trasu projel: Václav Varvařovský Dojmy jezdce: krásná trasa šumavskými hvozdy a po šumavských pláních. Trochu depresivně působí uschlý les při hraničních hřebenech. Možnosti občerstvení téměř všude, pokud pojedete v září, raději se informujte o otevření hájenky na Březníku. Trasa s prodloužením na prameny Vltavy s výjezdem pod Černou horu je dlouhá a náročná.

Jízda na vlastní nebezpečí!