Zobrazení zdroje stránky Šumavu nepotká osud Krušných hor

{{MediaBankArticle
|Title=Šumavu nepotká osud Krušných hor
|Author=J. Černý
|Date=1996-10-09
|Source=Klatovský deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Válka s kůrovcem postihne nejvíce modravské slatě

„V celé republice hrozí, že ve výškách nad 1 100 metrů nad mořem zmizí smrk. Šumavu z těchto pesimistických vizí nelze vytrhnout,“ pravil pochmurně Ing. Ivan Žlábek, ředitel Správy Národního parku Šumava. Přičíst to lze nejen stavu ovzduší, ale v našich podmínkách především kůrovci, s nímž v těchto dnech svádí v Parku možná rozhodující bitvu.

Sameček prožere cestu, samička do stromu zaleze, snese vajíčka a postará se o zbytek. Výsledkem jsou usychající stromy, kterých je letos více než kdy jindy. „Letos kulminuje boj proti kůrovci u nás,“ prohlásil Ing. Žlábek, „smrk je vsak ohrožen v celé Evropě.“

Škůdce se hromadně vrhl i na Šumavu, a usnadnilo mu to několik faktorů. Porosty oslabené smogem (a také neudržované kvůli privatizaci lesů) se staly snadným terčem kůrovce, který v tisících napadá stromy. Podle ředitele Parku ještě loni se situaci podařilo zvládat, ale letos se brouček objevil i v lokalitách se šedesát let starými stromy. To vzbudilo údiv i u odborníků.

Jediné řešení lesáků je nasnadě: když nefunguje samoregulační funkce lesa, musí pomoci motorová pila. Správa NPŠ proto nasadila všechnu techniku. Jen na modravských slatích coby nejpostiženější oblasti Šumavy je ve špičce 60 těžařů, dalších 70 lidí loupajících kůru a to vše podpořeno 16 traktory a 18 koňmi. Spolu s vrtulníkem, který letos vytahá z nepřístupných lesů na 10 tisíc kubíků dřeva, bude činit nutná těžba z oblasti Modravý 60 tisíc kubických metrů suroviny. Spolu se zbytkem NPŠ se letos musí porazit a odvézt 200 tisíc kubíků dřeva, což je o čtvrtinu více než v minulých letech, kdy kalamitu obstarával vítr. „Ve špičce se to podobalo napoleonské válce,“ komentoval Ing. Žlábek.

Tímto hromadným nasazením také zdůvodnil, proč musela být pro turisty uzavřena oblast o rozloze 1 800 hektarů s patnácti kilometry cest. „Musíme oblast zachránit i za cenu jejího uzavření,“ řekl před Okresním shromážděním ředitel Správy NPŠ. Vyjádřil přesvědčení, že se podaří kalamitu zvládnout a kůrovec nenapadne 9 000 hektarů I. zóny, v níž se nesmi těžit ani sázet.

Kalamita byla pro lesáky vždy požehnáním z hlediska hospodaření. Letos naopak bude třeba prostředky dodat. Ale pokud se za ně podaří Šumavu zachránit, pak nebudou vynaložené zbytečné.