Ad: Pošle kraj brouky do vlády

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 06:48, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Ad: Pošle kraj brouky do vlády |Author=Jan Zahradník |Date=2007-09-05 |Source=Českobudějovický deník |Genre=tisk |Responde…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Ad: Pošle kraj brouky do vlády
Author Jan Zahradník
Date 2007-09-05
Source Českobudějovický deník
Genre tisk
Respondent

Reakce hejtmana Jana Zahradníka na názor Jaromíra Blahy z Hnutí Duha

České Budějovice/Vedoucí programu Lesy, Hnutí Duha, Jaromír Bláha se ve svém ctenarskem názoru ve stejnojmenné rubrice Deníku ze 3. Září 2007 vyslovuje ke zvěřejnenému stanovisku Rady Jihočeského kraje na situaci na Šumavě. Jak už je u pana Blahy zvykem, je jeho článek plny nepravd, polopravd a utoku, na které musím reagovat. Je možné brát jeden odstavec po druhém a tvrzení pana Blahy uvadet na pravou miru.

Hned v první vete říká, že chci „výzvat vládu, ve které má ODS většinu, aby rozhodla, co je veřejným zájmem v Národním parku (NP) Šumava“. Především chci zduraznit, že toto nechci učinit jenom já, ale Rada Jihočeského kraje, která se rozhodla doporučit krajskému zastupitelstvu pozadat vládu České republiky o rozhodnutí, co je veřejným zájmem na Šumavě. A za druhé, v osmnacticlenné vlade má ODS devet clenu, tedy tam nema většinu, jak pan Bláha nepravdive uvádí.

V dalším odstavci se pan Bláha ohani výsledkem průzkumu veřejného minení, který podle něj potvrdil, že „roste podíl návštěvníku, kteří si mysli, že příroda v NP by měla být ponechána vlastnímu vývoji“. Neuvádí však, že otázka, pokladana aktivisty Hnutí Duha u Pramenů Vltavy znela, zda si preji v prvních zónách NP kácet. To si samozřejmě nepreje nikdo. Jsem přesvědcen, že minimálně stejný počet zaporných odpovedi by bylo na otázku, zda si návštěvníci Šumavy preji tisíce hektarů suchého lesa, sezraneho kůrovcem.

Pan Bláha pokračuje ve svém matení ctenaru poukazem na vyhlášení NP v roce 1991 jako místa, kde se hlavně chrani příroda. Ano, to vědí všichni, ale nařízení vlády CR z 20. března 1991 v paragrafu poslání národního parku rika doslova: „Posláním národního parku je uchovani a zlepsení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkci přírodních systému, prisna ochrana volne zijicích živočichů a plane rostoucích rostlin, zachovani typickeho vzhledu krajiny, naplnovani vědeckých a vychovných cilu, jakoz i využití území národního parku k turistice a rekreaci nežhorsující životní prostředí.“ mají pribyvajici území suchého lesa za nasledek „zlepsení přírodního prostředí“ a „zachovani typickeho vzhledu krajiny“? Rikam výrazne, že nikoli. V tomto ohledu je současne smerovani Správy Národního parku v rozporu se zasadami jeho vyhlášení.

Pan Bláha si dále stěžuje, že nerozumi tomu, proč upozornuji na to, že ministerstvo životního prostředí rozhodlo o rozšíření bezzásahových zón bez veřejného projednani a nepravdive uvádí, že současne rozšíření probehlo podle zákona ve správním řízení. Zamerne zapomina na to, že proces projednavani s obcemi byl rozhodnutím tehdejsího ministra Ambrozka zastaven na jare 2006. Nový ministr Bursík pak k rozšíření bezzásahových území z necelých 12 procent na 18 procent vyuzil situaci po orkánu Kyrill a jakymsi „ministerským dekretem“, bez veřejného projednani o rozšíření rozhodl. Šumavské obce toto jeho rozhodnutí napadaji rozkladem, který podle správního radu ministerstvu životního prostředí v zákonné lhute podaly.

Vrcholem vseho je pak zaver clanku, ve kterém pan Bláha s pro něj typickou demagogii pripousti jako alternativu „divoke přírody“ pouze lesnické těžební stroje a holiny. Je to urazlive nejen pro mne, ale pro všechny obyvatele Šumavy, její návštěvníky i všechny občany České republiky, kteří nesdileji ekologismus, toto novodobe nabozenstvi, které se snaží pan Jaromír Bláha prosazovat. Ti, co nesouhlasi s tím, aby na Šumavě byla zavadena divočina a kteří mají v ucte odkaz minulých obyvatel Šumavy, kteří po staletí svyma rukama toto krasne, ale i drsne území obhospodarovali a tím mu vtiskli nebyvalou přírodní i duchovni krasu.