Ad Politikaření starostů může vyhnat z národního parku turisty

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Ad Politikaření starostů může vyhnat z národního parku turisty
Author František Nykles
Date 2008-11-18
Source Klatovský deník
Genre tisk
Respondent

V uplynulých dnech byla v tisku uvedena zpráva Občanského sdružení Přátelé Šumavy emotivně nazvaná „ Politikaření starostů může vyhnat z parku turisty.“ Rád bych se k obsahu zprávy vyjádřil. Přibližně od roku 1994, čili tři roky po založení Národního parku Šumava, se starostové šumavských obcí snaží s orgány životního prostředí, tj. s příslušným ministerstvem a se správou národního parku, domluvit na základní a koncepční územní strategii. Nikoliv ke spoluúčasti na vládnutí, která je spolu s odpovědností zcela jasně dána příslušným zákonem, ale na podmínkách určitého kompromisu mezi způsobem provádění ochrany přírody a podmínkami života pro místní obyvatele. Jinými slovy, aby se podmínkám života místních lidí věnovala alespoň stejná pozornost jako životním podmínkám rysa nebo tetřeva. Za celou tu dobu se to nepodařilo, i když bylo popsáno hodně papíru a prodiskutováno hodně času.

Nelze se proto divit, že problémy unikátní a krásné Šumavy, současně zmítané stálými spory, se promítly i do otázek, které byly v rámci předvolební kampaně pokládány kandidátům na různé politické funkce. Možná, kdyby se autor článku více zajímal o názory lídrů politických stran Jihočeského a Plzeňského kraje, by zjistil, že s výjimkou Strany zelených byly názory na řešení problémů Šumavy stejné, neboli jak se dnes říká, napříč politickým spektrem.

A to je pro osud Šumavy dobrá zpráva.

Také bych chtěl autora článku ujistit, že 21 starostů šumavských obcí sdružených ve Svazu obcí NPŠ zaručuje tak pestré politické spektrum, že je nelze podezírat z cíleného politikaření. I když to zní jako fráze, jde jim především o životní podmínky obyvatel a péči o majetek, za který ze zákona odpovídají.

Vrátím se však ke kritizovanému plakátu, vydanému Svazem obcí. Pokud se autorovi článku nelíbí, že jsou na něm snímky suchého lesa, uvádím, že je to tak, jak to fotoaparát zachytil. A jsou-li pod suchými stromy nové a zdravé stromy, je to taky dobře, i když je otázkou, zda to bude ten správný les, který svojí druhovou skladbou a strukturou a hlavně dobou obnovy, zajistí stabilitu a budoucnost Šumavy i spokojenost jejích návštěvníků.

Svaz obcí nemá nic proti tomu, aby na Šumavě byla místa, kde bude přírodě umožněna obnova samořídících funkcí přírodních procesů, ale musí to být s obcemi dohodnuto tak, jak to ukládá zákon o ochraně přírody.

Jsem přesvědčen, že turisty nevyžene ze Šumavy žádný plakát, jak uvádí autor článku, ale to, když Šumava ztratí svoji podobu. V zákoně se tomu říká péče o vzhled a přístupnost krajiny, šetrné hospodaření s přírodními zdroji a v navazujících nařízeních vlády se hovoří o zachování typického vzhledu krajiny a uchování a zlepšení přírodního prostředí. Přál bych Správě NPŠ, aby se jí postupující kůrovcovou kalamitu podařilo zastavit, ale přesto jsem přesvědčen, že není žádná jistota, zda se jí to podaří. Zkušenosti z minulých kalamit potvrzují, že to nebude snadné.

V letošním roce správa parku vytěžila 200000 kubických metrů kůrovcového dřeva, při čemž polovina byla vyvezena a polovina v lese ponechána. V příštích letech to může být dvakrát i třikrát tolik. Možná, že by to nemuselo být tolik, pokud by bezprostředně po Kyrillu nebylo rozhodnuto ponechat v lese 140 000 kubíků dřevní hmoty bez ošetření. Je tedy docela možné, že v příštím roce budou turisté opět potkávat v lese kamiony a vidět holiny, jak se obává autor zprávy.

V závěru bych chtěl k problematice nočních klubů, tržnic, kasin, a jak to autor nazývá Disneylandů, říci, že to není vinou stávajících starostů, protože tato zařízení vznikala průběžně od roku 1989 a jsou bohužel důsledkem nově vznikající společnosti a chybějícího nebo přesněji obcím nacházejícím se v NP odňatého práva na výkon státní správy ve

stavebnictví. Není proto správné,že autor starosty obviňuje z nepochopení ochrany přírody a péče o své občany.

V závěru snad jen to, že jak Občanskému sdružení Přátelé Šumavy,tak starostům obcí jde možná o stejný problém, rozdílné jsou pouze úhel pohledu a míra odpovědnosti.