Ale vážený, pařez je váš, nikoli můj program!: Porovnání verzí

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Ale vážený, pařez je váš, nikoli můj program! |Author=Vladimír Just |Date=1997 |Source= |Genre=tisk |Respondent= }} Smiř…“)
 
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
|Title=Ale vážený, pařez je váš, nikoli můj program!
 
|Title=Ale vážený, pařez je váš, nikoli můj program!
 
|Author=Vladimír Just
 
|Author=Vladimír Just
|Date=1997
+
|Date=1997-09-24
|Source=
+
|Source=Lidové noviny
 
|Genre=tisk
 
|Genre=tisk
 
|Respondent=
 
|Respondent=

Aktuální verze z 23. 6. 2016, 15:04


Ale vážený, pařez je váš, nikoli můj program!
Author Vladimír Just
Date 1997-09-24
Source Lidové noviny
Genre tisk
Respondent

Smiřme se s tím, že současná těžařská lobby ve vedení Šumavského národního parku – pokud nebude odstraněna – ve své píli neustane, dokud definitivně nepřipodobní Šumavu vyholeným krušnohorským kopcům. Nutno říci, že v oblasti mezinárodně chráněných Modravských slatí už se jí dílo zdařilo.

Vylezte si na kteroukoli rozhlednu. Bezpečně poznáte česko-bavorskou hranici podle stupně vyholenosti, nikoli podle skladby lesa, jak do omrzení lžou těžaři médiím. Navzdory leteckým snímkům i pohledům na smrkovou monokulturu z obou stran hranice opakují naši těžaři nepravdu o „jinakosti“ bavorských poměrů, o tamním „převládajícím zastoupení listnáčů“ (LN 20. 9.). Pravda se dlouho tutlat nedá: u nás holina. Důvod? „Mimořádně rozsáhlá nahodilá těžba“. Zákon č. 114/92 byl pod záminkou boje s kůrovcem beztrestně porušen už tolikrát (za veřejné podpory ministra Skalického), že jediným účinným místem další polemiky může být soud.

Debaty už stromům nepomohou. Vytvoří jen pro těžaře výhodnou kouřovou clonu sporu dvou koncepcí, zatímco pily, vrtulníky, tahače, lakatoše i bělorusy sviští debata nedebata dál. (Drzost dřevorubců postoupila i přímo pod cedule „1. zóna NP“: už mě mrzí posté zvěrstva lokalizovat, abych za týden nalezl na inkriminovaném místě pár metrů v křoví odtažené čerstvé kmeny a školácky hlínou zamazané pařezy).

Nemá nadále cenu polemizovat s někým, kdo namísto vyvracení věcných argumentů, paragrafů a čísel diskutuje „ad hominem“, česky po kádrovácku: „lesnický laik Just“, „není schopen vstřebat lesnickou problematiku“ atd. Proti vysloveným lžím se ovšem ohradit musím. Tzv. „mezinárodní vědecká konference“ se konala s pečlivým vyloučením oponentů současného vedení, ať už z řad ekologických publicistů (R. Holub, P. Pavlík, moje maličkost aj.), či odborníků s mezinárodním renomé (Ing. K. Kaňák, Boyd Evison aj.). Jednotu parku si rozvracet nedáme! Není divu, Že se takto bolševicky organizovaného sjezdu odmítla zúčastnit osobnost z nejzasvěcenějších, ředitel sousedního bavorského parku dr. Hans Bibelriether.

Je smutné, že „specialista ochrany lesů“ nepozná citát z lesnického časopisu a vsunuje jej do úst mně. Inkriminovaný „ironizující titulek Pařez je náš program“ podle autora „odporuje kodexu žurnalistiky“. Proto mě žádá „slogan odvolat“. Ten slogan jsem si ale nevymyslel, jen vypůjčil z časopisu Šumava, 1996, vydávaného Správou NPŠ: „Jádrem koncepce přirozené obnovy NPŠ je pařez“ (Ing. Jan Šťastný, pěstební inspektor).

V tomtéž časopise (z léta 1997) nalezne autor Josef Jelínek i fundovanou odbornou analýzu, jež ho snad poučí o tom, co ve svém článku z neznalosti zpochybňuje jako „naivní tvrzení“: o blahodárné úloze ponechaného dřeva při přirozeném zmlazování lesa. „Mimo tyto objekty“ (to jest vývraty, uschlé i živé stromy a tak dále) „se přirozené zmlazení vůbec nevyskytuje. Z toho vyplývá neoddiskutovatelný fakt, že zachování maximálního množství dříví do rozpadu je pro přirozené zmlazování porostu v budoucnu nezbytnou podmínkou. “ (Autorem je Mgr. Pavel Hubený.)

Tedy ještě jednou: nikoli prodat lesy naležato, ale ponechat dřevinu na místě by byl první krok, jímž by se Národní park zachoval jako hospodář, a ne jako koňský handlíř…

Vladimír Just (1946) Divadelní historik a publicista. Vystudoval teatrologii na FF UK. Od roku 1970 působí v Kabinetu pro studium českého divadla ČSAV, nyní v rámci Divadelního ústavu. Od roku 1989 šéfredaktor Divadelní revue.