Armáda vyčlení část Boletic rekreaci, Ambrozkův úřad souhlasí

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 06:40, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Armáda vyčlení část Boletic rekreaci, Ambrozkův úřad souhlasí |Author=fcz, ČTK |Date=2006-05-24 |Source=ČTK |Genre=tis…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Armáda vyčlení část Boletic rekreaci, Ambrozkův úřad souhlasí
Author fcz, ČTK
Date 2006-05-24
Source ČTK
Genre tisk
Respondent

,


Praha – Deklaraci o civilním využití části vojenského újezdu Boletice v jižních Čechách dnes v Praze podepsal hejtman kraje Jan Zahradník (ODS) se zástupci vlády. Armáda vyčlení na výstavbu rekreačního střediska na Lipensku 17 procent újezdu, což činí 3730 hektarů. Se záměrem souhlasí i ministerstvo životního prostředí.

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek(KDU-ČSL) po podepsání dohody na tiskové konferenci ocenil, že Jihočeši ustoupili od záměru vybudovat ski areál v centru Šumavy. Místo toho vybrali Špičák, který navazuje na Lipensko, kde již existuje rekreační infrastruktura. Deklarace dále obsahuje také slib Jihočechů, že už nebudou vznášet další nároky na využití Boletic. Jak poznamenal Zahradník, část vojenského prostoru je už nyní ve zvláštním režimu přístupná pro veřejnost.

Podle deklarace by měla sněmovna příští rok potvrdit vyčlenění části újezdu a hned potom by podle Zahradníka mohly začít práce. Ministr pro místní rozvoj Radko Martínek (ČSSD) by chtěl, aby se projekt stal prvním z velkých rekreačních záměrů, které podpoří Evropská unie ze strukturálních fondů. Výstavba areálu, který by měl lidem dát práci i v zimní sezoně, podle Zahradníka přijde na miliardu až jeden a půl miliardy korun.

Vyčleněná část vojenského újezdu nepatří podle ministra obrany Karla Kühnla (US-DEU) k nejvíce zaminovaným. Náklady na pyrotechnickou očistu musí odborníci ještě analyzovat. Nebudou to ale miliardy, uvedl Kühnl. Poznamenal také, že se zmenšením výcvikového prostoru armády souhlasí také generální štáb.

Proti záměru vybudovat na Špičáku ski areál dlouhodobě bojují ochránci ptactva. Území patří do sítě chráněných evropských lokalit Natura 2000. Deklarace je podle Vladimíra Molka z ekologického sdružení Calla politickým rozhodnutím a neurčuje, zda je boletické území evropsky významnou ptačí lokalitou. „Tato deklarace nenahrazuje posouzení záměru výstavby lyžařského areálu podle evropských směrnic Natura 2000. Tento záměr musí posoudit jak zákon o posuzování vlivu na životní prostředí, tak Natura,“ řekl ČTK Molek.

Ambrozek má za to, že je to nejméně konfliktní místo, které například tvoří z 80 procent hospodářské lesy, nikoli lesy přírodně kvalitní. S nápadem umístit výstavbu ski areálu na Špičák před dvěma lety podle něj přišel jeho tehdejší náměstek Ladislav Miko. Ten má jako jeden z vysokých úředníků Bruselu na starosti celoevropskou agendu chráněných oblastí.

Ski areál by měl podle Zahradníka zaměstnat stovky lidí, jeho přínos rozvoji kraje vidí hejtman hlavně ve vyrovnání pracovních příležitostí v zimní a letní sezoně. Nyní totiž tvoří příjmy v kraji z letní sezony 80 až 90 procent celoročních příjmů z turistiky.

Deklarace je výsledkem práce meziresortní komise, jejímž členem byl také Zahradník. Komise vznikla před dvěma lety po schůzce zainteresovaných stran na Pražském hradě. Schůzku tehdy svolal na žádost jihočeského hejtmana prezident Václav Klaus. Jihočeši tehdy uvažovali o výstavbě ski areálu na Smrčině, tento vrch už ale leží v nejpřísněji chráněné části Šumavy.

Proti všem aktivitám, které by zavedly sjezdové lyžování na Šumavu, se minulý týden vyslovilo sdružení Zelený pás Evropy, jenž spojuje ochránce přírody a ekologické organizace z Rakouska, Německa a České republiky. Místa na české straně hranice, jako jsou Smrčina či Boletice, podle organizace patří do nejcennější oblasti takzvaného zeleného pásu lemujícího státní hranici.