Bavorská medaile Sklenářovi

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 06:38, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Bavorská medaile Sklenářovi |Author=Českobudějovický deník |Date=2010-04-03 |Source=Českobudějovický deník |Genre=tisk…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Bavorská medaile Sklenářovi
Author Českobudějovický deník
Date 2010-04-03
Source Českobudějovický deník
Genre tisk
Respondent

Pasov – Medaili okresu Freyung za zásluhy v dobrovolné práci předal hejtman Ludwig Rankl Václavu Sklenářovi ze Srní.

„Toto ocenění se často neuděluje a má laureátům vrátit něco z toho, čím oni obdarovali jiné,“ řekl hejtman. Václava Sklenáře navrhl na cenu Spolek Karla Klostermanna. S ním převzali medaile Ottilie Fritschová a Rudolf Ranzinger za veřejnou práci s nemocnými cukrovkou.

„Václav Sklenář se o region Freyung – Grafenau zasloužil na jiném poli,“ připomíná pasovský deník PNP. „Je jedním z hlavních iniciátorů založení přeshraničního Klostermannova spolku s českou a bavorskou sekcí a jeho dlouholetým společným předsedou.“ Deník popisuje, jak Václav Sklenář před jedenácti lety začal usilovat o zřízení centra Karla Klostermanna v Srní a shánět na ně prostředky. Při tom se zrodila myšlenka na založení přeshraničního spolku pro rozvoj přátelských styků. Iniciativu podpořil zejména Lions–club z Freyungu.

„Od té doby zaznamenal spolek pozoruhodné úspěchy ve zlepšování vztahů v příhraničním regionu Bavorský les – Šumava,“ píše PNP. „Pod vedením a z podnětů Václava Sklenáře byla realizována řada aktivit.“ Deník některé uvádí – zřízení pamětních míst Karla Klostermanna na bývalém hřbitově v Srní či na „Zlaté stezce“ v St. Oswaldu, odhalení jeho pamětních desek v Bergreichensteinu, Plzni a v jeho rodném městě Haagu v Horních Rakousích, zřízení Klostermannova muzea v Pürstlingu, turistické stezky u Srní atd. „Největším dílem Václava Sklenáře bylo uvolnění a konzervování základů Hauswaldské kaple nad Srním a tím i obnovení poutní cesty ,K Matce Boží na Šumavěʻ,“ uvádí pasovský deník.