Zobrazení zdroje stránky Blokáda Trojmezí – podle aktivistů Šumavu zachránila, Kužvart si za kácením stojí

{{MediaBankArticle
|Title=Blokáda Trojmezí – podle aktivistů Šumavu zachránila, Kužvart si za kácením stojí
|Author=Zdeňka Vítková
|Date=2009-10-07
|Source=ekolist.cz
|Genre=internet
|Respondent=
}}
Praha – Trojmezenský prales – Je tomu deset let, co ministr životního prostředí Miloš Kužvart povolil kácení kůrovcem napadených stromů i v jinak bezzásahových prvních zónách Národního parku Šumava. Nesouhlas s tímto rozhodnutím mezi ekology a aktivisty nakonec vedl k několikatýdenní blokádě, která zabránila kácení nejcennějších ploch Trojmezenského pralesa.

Trojmezenský prales se nachází ve východní části šumavského národního parku na severních svazích Trojmezné hory (mapa). Podle informací Správy NP Šumava se jedná o nejzachovalejší celek horského smrkového lesa pralesovitého charakteru ve střední Evropě, kterému se plošné kácení během minulosti většinou vyhnulo. Úředně chráněný byl již od roku 1933 a do dnešní doby tvoří jednu z nejucelenějších I. zón NP. Přesto bylo v roce 1999 kvůli gradaci kůrovce rozhodnuto zrušit v této lokalitě bezzásahový režim a navzdory řadě odmítavých hlasů z odborné veřejnosti povoleno kácení.

Nesouhlas s tímto krokem vyvolal do té doby nevídanou protestní akci v podobě blokády. Lidé, kteří na základě výzvy skupiny vědců na Šumavu přijeli, zabraňovali těžbě na Trojmezné hoře a později také Smrčině nejčastěji pouze svojí přítomností v blízkosti stromů určených ke kácení. „Nebylo tomu tak, že bychom se k těm stromům přivazovali. To bylo pouze na začátku blokády na jediném místě a takový způsob se ukázal jako neefektivní, protože bylo potřeba se pohybovat,“ vyvrací i po deset letech přetrvávající představy o průběhu blokády Jaromír Bláha z Hnutí Duha. I tak ale docházelo mezi těžaři a aktivisty ke konfliktním situacím a vzájemnému obviňování.

Blokáda probíhala po osm týdnů, začala 27. července 1999 a ukončena byla na základě stanoviska odborníků 21. září 1999. Poté již těžba v těchto místech coby zásah proti kůrovci pozbyla svůj smysl a nepokračovala. Deset let poté – 18. září letošního roku, tedy k desetiletému výročí ukončení blokády, uspořádala Hnutí Duha do těchto míst exkurzi. Kromě lidí těsně spjatých s výzvou a závěrem blokády se exkurze zúčastnili také přírodovědci zabývající se problematikou ochrany přírody, lesy, botanikou i kůrovci. Jejím cílem bylo zhodnotit výsledky blokády a posoudit současný stav tamějších lesů. „Blokáda v podstatě zachránila prales,“ tvrdí Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Také přítomní vědci, kteří patří k zastáncům bezzásahového režimu v národním parku, hodnotí blokádu jako úspěšnou. I proto, že otevřela veřejnou diskusi o poslání národního parku a vedla ke změně přístupu zdejší správy k veřejnosti. Právě díky blokádě zde bylo možno založit naučnou poznávací stezku, která návštěvníkům ukazuje přirozenou obnovu horského smrkového pralesa. Odborníci konstatovali, že se les po napadení kůrovcem i orkánu Kyrill, který poškodil lesy ve vyšších polohách, úspěšně obnovuje sám. Jak ale poznamenal předseda Vědecké rady NP Šumava a člen odborného grémia ministra životního prostředí pro národní parky Jakub Hruška: „Důležité je nebýt netrpělivý.“ Stejně jako před deseti lety proto doporučují rozšířit a scelit bezzásahová území tak, aby v nich mohla proběhnout celá gradace kůrovce a nedocházelo k vytváření velkých holin.

„Někteří politici a lesníci navrhují pro Šumavu jako řešení takzvané preventivní asanační zásahy proti kůrovci a říkají, že když se bude včas zasahovat proti jednotlivým napadeným stromům, Šumava zůstane zelená. Zatím se ukázalo ve všech místech, kde se to takto dělalo, že tohle v horských smrčinách neplatí,“ uvedl Jaromír Bláha. Jako příklad tohoto nevhodného managementu ukázal současný stav bavorských státních lesů na Hochkammu. „Došlo k takovému postupnému proředění lesa, že ztratil stabilitu, odolnost proti větru, takže ho orkán Kyrill doslova smetl. Vznikl tady polom, který zasáhl až na českou stranu do Trojmezenského pralesa. A ten rozsah polomů je nakonec mnohem větší, než kolik je plocha, kterou by napadl kůrovec. Dnes na části území přestalo vedení bavorských lesů proti kůrovci zasahovat,“ dodal Bláha. Naopak v níže položených zásahových zónách Šumavy tyto asanační zásahy přítomní vědci coby opatření bránící rozsevu kůrovce na další plochy schvalují. Zároveň navrhují ustoupit od dnešních plošných asanačních zásahů, při kterých vznikají velké holiny. Tyto zásahy podle nich již vzhledem k časové prodlevě a stávajícímu poškození nemohou přispět k potlačení kůrovce.

Kužvart: Bylo to správné rozhodnutí

Exministr Miloš Kužvart ale i dnes zastává stejné stanovisko jako před deseti lety. „Zmiňovaná blokáda Trojmezenského pralesa byla jen částí dlouhodobé strategie těch, kteří ve svém důsledku, byť nevědomky, ohrožují existenci parku jako takového,“ řekl Ekolistu.cz Miloš Kužvart, který byl v roce 1999 ministrem životního prostředí. Podle Kužvarta má otázka managementu Šumavy několik rovin – odbornou, politickou a ekonomickou. „Posledních deset let vývoje stavu lesů na území NP Šumava jednoznačně potvrdilo správnost zvoleného managementu odstupňovaných zásahů v 1. zónách proti kůrovci v období 1998 – 2002,“ tvrdí Miloš Kužvart a dodává: „O všem by měla hovořit fakta – v létě 2002 byla na území Šumavy prakticky utlumena kůrovcová kalamita. O trestuhodnosti bezzásahového režimu svědčí mnohé, včetně negativního ovlivnění odtokových poměrů. Došlo ke snížení retenční schopnosti mrtvých lesů v případě velkých přívalových dešťů.“ Kužvart zmínil i ekonomické aspekty. „Soudní znalecký posudek v nedávné době vyčíslil škody způsobené kůrovcovou kalamitou na desítky miliard korun,“ říká Miloš Kužvart. Ministerstvu životního prostředí a Správě NP vytýká absenci dlouhodobé vize v tom, co by mělo být cílovým stavem jimi prováděného managementu. „Otázkou času jsou i náhrady vlastníkům lesů na rakouské či německé straně hranic,“ myslí si Kužvart. Rovněž připomněl, že proti současnému managementu Správy NP Šumava v posledních několika letech stojí široká opozice tvořená starosty šumavských obcí, krajskými zastupitelstvy a hejtmany i politickou reprezentací na celostátní úrovni a podporu nachází i u některých odborníků z vysokých škol.