Blokáda přerušila kácení na Šumavě: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 06:50

Šalamounské rozhodnutí přijala včera Správa Národního parku Šumava. Lesníci oznámili, že už tři týdny trvající blokádě ekologů neustoupí. Zároveň ale "až do ukončení blokády" zastavili těžbu. VIMPERK - Zastavte kácení v první chráněné zóně. S touto výzvou přišli před několika dny aktivisté, kteří blokují kácení kůrovcem napadených stromů na Šumavě, za Správou Národního parku Šumava. Verdikt padl včera. "Blokádě neustoupíme," řekl LN mluvčí správy Zdeněk Kantořík. Vedení parku tedy nadále trvá na tom, že už několik let trvající kůrovcovou kalamitu zbrzdí jedině ozdravné vykácení. V souladu s názorem ministra Kužvarta v něm tedy hodlá pokračovat. Ekologové se naopak snaží prosadit pohled, podle kterého je vykácení nemocných stromů v nejpříměji chráněné zóně Šumavy pro obnovu lesa škodlivé. Aktivisté doporučují nechat napadené stromy padnout: teprve na této půdě podle nich vyroste po letech zdravý les. Verdikt lesníků v tuto chvíli nic podstatného neznamená: správa sice "neustupuje", zároveň ale odmítá kácet, pokud se budou aktivisté "pohybovat v pralese". Situace tedy zůstává stejná jako před týdnem. Správa sice chce kácet, ale kvůli pokračující blokádě nemůže. "Z bezpečnostních důvodů nelze zahájit těžbu," říká Kantořík. Aktivisté se vstupem do nejvíce chráněné zóny parku dopouštějí přestupku, ale lesní dělnic, který by případně zranil člověka, by mohl čelit obvinění z trestného činu. Blokáda dnes vypadá v praxi zhruba takto: strážce lesa vyzve blokujícího k zaplacení pokuty. Pokud aktivista odmítne, přijede policie, legitimuje ho a zahájí proti němu přestupkové řízení. Ekolog naoko odejde a po chvíli se opět vrátí do lesa. "Nemáme žádný zákonný nástroj, jak blokádu ukončit," přiznal Kantořík. Zároveň ale trvá na tom, že aktivisté mohou způsobit uschnutí celého trojmezenského pralesa o výměře 600 hektarů. V rámci ozdravné těžby se přitom podle něj mělo kácet pouhých tisíc stromů. "Brouk totiž už z napadených stromů postupně vylétá a může zasáhnout až pětkrát více smrků," řekl mluvčí SNPŠ. Čas podle něj neúprosně pracuje sice pro ekology, ale proti Šumavě. "Pokud s blokádou vydrží až do podzimu, může se stát, že prales bude natolik zasažený kůrovcem, že kácení už nebude mít smysl," dodal Kantořík. Les si poradí sám? Aktivisté jsou však nadále přesvědčeni o samočisticí schopnosti přírody v prvních zónách parku a blokádu odmítají ukončit. Tvrdí, že uschlý, tedy mrtvý les má mnohem větší šanci na obnovu než vykácené holiny. "Budeme samozřejmě v blokádě pokračovat. Pouze připravujeme pro SNPŠ ještě další, možná ještě kompromisnější návrh," řekl LN Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha. Přesné znění návrhu však podle něj musí aktivisté ještě dokončit. Ti odborníci, kteří stojí na straně ekologických aktivistů, přitom považují rozhodnutí správy parku o pokračování těžby v prvních zónách za jakéhosi kočkopsa. SNPŠ sice na jednu stranu tvrdí, že dokáže les léčit, na druhou stranu svaluje odpovědnost na ekology, kteří brání těžbě. "Je to ze strany SNPŠ absolutní šílenství," řekl LN Karel Spitzer z Entomologického ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích. Entomologický ústav už před časem vydal prohlášení, ve kterém se postavil za názory účastníků blokády. Spitzer se domnívá, že první zóny by se měly úplně obejít bez lidského zásahu a ozdravná těžba by se měla týkat pouze druhých zón, které mají funkci jakéhosi ochranného pláště pro bezzásahové pralesy. Co je první a druhá zóna První zóny jsou přísně přírodní území, která mají k přírodě nejblíž a měla by se obejít bez jakéhokoliv zásahu člověka. Kvůli likvidaci kůrovce však správa rozdělila tato nejvíce chráněná území ještě do tří skupin. V první proti kůrovci vůbec nezasahuje. Ve druhé jsou uschlé lesy, kde likvidace kůrovce už nemá smysl. Třetí skupinu tvoří lokality, kde správa proti kůrovci zasahuje, protože les má údajně tak šanci na obnovu. Druhé zóny parku tvoří území vysázená dříve pro hospodářské účely. V těchto lokalitách správa proti kůrovci běžně zasahuje jako každý jiný majitel lesa.