Brouk zničil jen procento dřeva

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 06:34, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Brouk zničil jen procento dřeva |Author=Václav Janouš |Date=2008-11-01 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent= }}…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Brouk zničil jen procento dřeva
Author Václav Janouš
Date 2008-11-01
Source Mladá fronta Dnes
Genre tisk
Respondent

Úspěch lesníků v boji s kůrovcem na Šumavě

Lýkožrout tu letos napadl 550 hektarů parku, tedy necelé procento z celé jeho rozlohy. Zastavit ho pomáhají lapače a postřiky speciální houbou. Někteří vědci ale varují, že radost je předčasná a mluví o kůrovcové pandemii.

Šumava – Je to obrovský úspěch v boji s kůrovcem na Šumavě. Tento brouk, zavrtávající se pod kůru smrků, napadl letos, tedy rok po orkánu Kyrill, v celém parku jen zhruba 200 tisíc kubíků dřeva. To je pro představu necelé procento rozlohy parku, tedy kolem 550 hektarů lesů.

Vůbec poprvé chválí šumavské lesníky i starostové tamních obcí. Letošní rok měl být přitom z pohledu kůrovcové kalamity podle zkušeností z minulosti vůbec nejhorší. Výsledky jsou ale naopak vynikající. Správa parku ponechala v lesích zetlít 200 tisíc kubíků dřeva, tedy stejné množství, jaké napadl kůrovec. V minulosti byl tento poměr až čtyřnásobný. Brouk se tedy mohl pustit podle nejpesimističtějších odhadů až do 800 tisíc kubíků.

„Potvrdila se naše očekávání. Kůrovec napadl zhruba 200 tisíc kubíků dřeva, z toho polovinu v zásahovéma polovinu v bezzásahovémúzemí. V minulosti, když zůstalo přes zimu v lesích obdobné množství dřeva, tak kůrovec napadl dvojnásobné až čtyřnásobné množství stromů,“ řekl včera spokojeně ředitel správy parku František Krejčí.

Starostové přiznávají, že lesníkům se podařil husarský kousek. Například Antonín Schubert z Modravy, který byl až do roku 2005 šumavským lesníkem uvedl, že poměr jedna ku jedné z pohledu ponechaného dřeva v lesích versus napadeného kůrovcem je vynikající výsledek. „Je třeba se sklonit před lesníky a poděkovat jim. Toto je opravdu velký úspěch,“ zdůraznil.

A čím si lesníci úspěch a čísla, která mají zavřít ústa všem pochybovačům o budoucnost Šumavy, vysvětlují? Hlavně účinností „zbraní“, kterými s kůrovcem bojují. „V parku máme pětatřicet tisíc kusů obranných zařízení jako jsou feromonové lapače, které brouky lákají a zabíjí. Konkrétně trojnožky nebo lapáky. Zároveň jsme hubili brouka i roztokem mikroskopické houby, kterého jsme v parku rozstříkali zhruba jedenáct tisíc litrů,“ popsal Petr Kahuda ze správy parku, který má ochranu lesa na starosti.

Někteří vědci mají i nadále obavy z budoucnosti lesů Přesto ani tato čísla obavy některých vědců o budoucnost lesů nevyvrátí. Například tři badatelé z České akademie zemědělských věd mluví o pravém opaku. Plochy napadených lesů se prý nekontrolovatelně zvětšují a v národním parku vzniká pandemie, která ohrozí nejen lesy na Šumavě, ale i v jejím okolí. Svá slova ale nedokládají žádnými konkrétními čísly.

„Hubení kůrovce pomocí smrtelné houby či feromonů je nevyzkoušené,“ píší ve svém prohlášení, které má MLADÁ FRONTADnesk dispozici, vědci Petr Zahradník, Radomír Mrkva a Vladimír Švihla. A dodávají, že člověk lesy na Šumavě zcela změnil a může to být opět jenom on, kdo neblahý stav napraví. Kůrovcová kalamita podle nich ohrožuje prý už i lesy za hranicemi, například v Rakousku. U státní hranice s Českou republikou blízko Plechého uschlo letos 90 hektarů lesa patřícího lesnímu závodu Klášter Schlägl.

„To je dvakrát více, než v loňském roce,“ tvrdí vědci a přidávají se k nim i Rakušané. „Škoda, která nám vznikla migrujícím kůrovcem z národního parku Šumava, je více než milion eur,“ potvrdil Johannes Wohlmacher, nadlesní společnosti.

Podle správy parku se ale vědci mýlí. „Asi nemají úplné informace. Do tří měsíců budeme mít i výsledky leteckého sledování Šumavy, které ještě naše tvrzení doloží,“ doplnil ředitel parku Krejčí.

Názor vědců, stejně jako obavy Rakušanů, že kůrovec z Čech ničí jejich lesy, zpochybňuje i ministerstvo životního prostředí, které o způsobu péče o šumavské lesy rozhoduje. „Nevím, čím mají podepřený argument o českém kůrovci, ale na broucích se nedá poznat, kde se narodili. Kdyby létali z Čech do Rakouska, museli by proti větru, což odporuje logice. Takže to může být spíše obráceně,“ argumentuje mluvčí ministerstva Jakub Kašpar.

Kůrovec napadl letos na Šumavě nejvíce stromů pod Trojmeznou na Kalamitní svážnici, kde uschlo stejně stromů, jako v celém zbytku parku. Jeho správa chce v dalších dvou letech pokračovat v boji s broukem naprosto stejně a očekává kladné výsledky.

Kůrovec na Šumavě Letos napadl 200 tisíc kubíků dřeva, což je stejné množství jako správa parku ponechala po vichřici zetlít. Nejpostiženější lokalitou je Kalamitní svážnice pod Trojmeznou. V parku je 35 tisíc feromonových lapačů, lapáků či trojnožek, které brouka zabíjí.

„Kůrovec napadl zhruba 200 tisíc kubíků dřeva. V minulosti to bylo dvojnásobné až čtyřnásobné množství.“ Ředitel správy parku František Krejčí