Ekologové nesouhlasí s těžbou dřeva napadeného kůrovcem: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Ekologové nesouhlasí s těžbou dřeva napadeného kůrovcem |Author=Eva Kastnerová |Date=1999-01-28 |Source=Mladá fronta Dne…“) |
|||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
|Source=Mladá fronta Dnes | |Source=Mladá fronta Dnes | ||
|Genre=tisk | |Genre=tisk | ||
| − | |||
}} | }} | ||
| − | Šumava - Přestože kůrovcová kalamita v šumavském národním parku je podle posledních zpráv zřejmě na ústupu, což správci rezervace připisují na vrub těžbě napadeného dřeva, ekologičtí aktivisté opět navrhují v boji proti broukovi jinou zbraň - vůbec proti němu nezasahovat. "Místa, kde kůrovec napadne větší množství stromů, bychom nechali brouku napospas. V oblastech Březníku a Modravy, kde je kalamita největší, není kácení stromů řešením. Na území totiž vznikají velkoplošné holiny. Tím se les více otevírá a případné větrné kalamity způsobí mnohem větší škodu. Pokud by v oblasti zůstaly suché nepokácené stromy, vítr by nemohl tak řádit a ještě k tomu by byly lepší podmínky pro vznik nového lesa," navrhuje Jiří Koreš z Hnutí Duha, který chce svůj návrh předložit ministerstvu životního prostředí i správcům parku. "Neustále nám všichni vyčítají, že umíme jen kritizovat a nepřijdeme s žádným návrhem," vysvětlil ekolog, proč chce nyní zpracovat studii, jak proti kůrovci zasahovat. Za správný postup považují ekologové boj národního parku v oblastech, kde kůrovec není tak rozšířený. "Tam, kde jsou napadené pouze jednotlivé stromy, je dobré je pokácet. Ve vyšších polohách bychom stromy pokáceli, zbavili kůry a nechali na místě. Oblasti jsou hůře přístupné a při přibližování dřeva se ničí příroda. V nižších polohách, kde je více cest, je mohou lesáci odvážet," navrhuje Koreš. Vedení národního parku však pasivní přístup, který razili i předchozí správci rezervace, odmítá. Tvrdí, že les si sám nepomůže. "Aktivně zasahovat jsme začali v roce 1996. Efekt se dostavil již následující rok. Kůrovcová kalamita výrazně poklesla. Vloni se potvrdilo, že kůrovec je v druhých zónách, kde napadené stromy důsledně asanujeme, na ústupu," argumentuje mluvčí parku Zdeněk Kantořík. Hnutí Duha však oponuje. "Kalamita se zastavila díky počasí, které broukovi nepřálo," odmítá Jiří Koreš tvrzení parku. Rok 1996 1997 1998 Těžba kůrovcem napadeného dřeva (m. krychlové) 171 710 94 710 58 980 Množství lapáků (m. krychlové) 15 290 20 290 15 040 Těžba dřeva zničeného větrem (m. krychlové) 28 570 37 830 45 320 Množství dřeva přiblíženého vrtulníkem (m. krychlové) 11 500 24 270 12 500 Nově zalesněná plocha (hektary) 309 757 6601 | + | Šumava - Přestože kůrovcová kalamita v šumavském národním parku je podle posledních zpráv zřejmě na ústupu, což správci rezervace připisují na vrub těžbě napadeného dřeva, ekologičtí aktivisté opět navrhují v boji proti broukovi jinou zbraň - vůbec proti němu nezasahovat. "Místa, kde kůrovec napadne větší množství stromů, bychom nechali brouku napospas. V oblastech Březníku a Modravy, kde je kalamita největší, není kácení stromů řešením. Na území totiž vznikají velkoplošné holiny. Tím se les více otevírá a případné větrné kalamity způsobí mnohem větší škodu. Pokud by v oblasti zůstaly suché nepokácené stromy, vítr by nemohl tak řádit a ještě k tomu by byly lepší podmínky pro vznik nového lesa," navrhuje Jiří Koreš z Hnutí Duha, který chce svůj návrh předložit ministerstvu životního prostředí i správcům parku. "Neustále nám všichni vyčítají, že umíme jen kritizovat a nepřijdeme s žádným návrhem," vysvětlil ekolog, proč chce nyní zpracovat studii, jak proti kůrovci zasahovat. Za správný postup považují ekologové boj národního parku v oblastech, kde kůrovec není tak rozšířený. "Tam, kde jsou napadené pouze jednotlivé stromy, je dobré je pokácet. Ve vyšších polohách bychom stromy pokáceli, zbavili kůry a nechali na místě. Oblasti jsou hůře přístupné a při přibližování dřeva se ničí příroda. V nižších polohách, kde je více cest, je mohou lesáci odvážet," navrhuje Koreš. Vedení národního parku však pasivní přístup, který razili i předchozí správci rezervace, odmítá. Tvrdí, že les si sám nepomůže. "Aktivně zasahovat jsme začali v roce 1996. Efekt se dostavil již následující rok. Kůrovcová kalamita výrazně poklesla. Vloni se potvrdilo, že kůrovec je v druhých zónách, kde napadené stromy důsledně asanujeme, na ústupu," argumentuje mluvčí parku Zdeněk Kantořík. Hnutí Duha však oponuje. "Kalamita se zastavila díky počasí, které broukovi nepřálo," odmítá Jiří Koreš tvrzení parku. |
| + | |||
| + | Rok 1996 1997 1998 | ||
| + | |||
| + | Těžba kůrovcem napadeného dřeva (m. krychlové) 171 710 94 710 58 980 | ||
| + | Množství lapáků (m. krychlové) 15 290 20 290 15 040 | ||
| + | Těžba dřeva zničeného větrem (m. krychlové) 28 570 37 830 45 320 | ||
| + | Množství dřeva přiblíženého vrtulníkem | ||
| + | (m. krychlové) 11 500 24 270 12 500 | ||
| + | Nově zalesněná plocha (hektary) 309 757 6601 | ||
Verze z 11. 4. 2017, 00:30
| Ekologové nesouhlasí s těžbou dřeva napadeného kůrovcem | |
|---|---|
| Author | Eva Kastnerová |
| Date | 1999-01-28 |
| Source | Mladá fronta Dnes |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Šumava - Přestože kůrovcová kalamita v šumavském národním parku je podle posledních zpráv zřejmě na ústupu, což správci rezervace připisují na vrub těžbě napadeného dřeva, ekologičtí aktivisté opět navrhují v boji proti broukovi jinou zbraň - vůbec proti němu nezasahovat. "Místa, kde kůrovec napadne větší množství stromů, bychom nechali brouku napospas. V oblastech Březníku a Modravy, kde je kalamita největší, není kácení stromů řešením. Na území totiž vznikají velkoplošné holiny. Tím se les více otevírá a případné větrné kalamity způsobí mnohem větší škodu. Pokud by v oblasti zůstaly suché nepokácené stromy, vítr by nemohl tak řádit a ještě k tomu by byly lepší podmínky pro vznik nového lesa," navrhuje Jiří Koreš z Hnutí Duha, který chce svůj návrh předložit ministerstvu životního prostředí i správcům parku. "Neustále nám všichni vyčítají, že umíme jen kritizovat a nepřijdeme s žádným návrhem," vysvětlil ekolog, proč chce nyní zpracovat studii, jak proti kůrovci zasahovat. Za správný postup považují ekologové boj národního parku v oblastech, kde kůrovec není tak rozšířený. "Tam, kde jsou napadené pouze jednotlivé stromy, je dobré je pokácet. Ve vyšších polohách bychom stromy pokáceli, zbavili kůry a nechali na místě. Oblasti jsou hůře přístupné a při přibližování dřeva se ničí příroda. V nižších polohách, kde je více cest, je mohou lesáci odvážet," navrhuje Koreš. Vedení národního parku však pasivní přístup, který razili i předchozí správci rezervace, odmítá. Tvrdí, že les si sám nepomůže. "Aktivně zasahovat jsme začali v roce 1996. Efekt se dostavil již následující rok. Kůrovcová kalamita výrazně poklesla. Vloni se potvrdilo, že kůrovec je v druhých zónách, kde napadené stromy důsledně asanujeme, na ústupu," argumentuje mluvčí parku Zdeněk Kantořík. Hnutí Duha však oponuje. "Kalamita se zastavila díky počasí, které broukovi nepřálo," odmítá Jiří Koreš tvrzení parku.
Rok 1996 1997 1998
Těžba kůrovcem napadeného dřeva (m. krychlové) 171 710 94 710 58 980 Množství lapáků (m. krychlové) 15 290 20 290 15 040 Těžba dřeva zničeného větrem (m. krychlové) 28 570 37 830 45 320 Množství dřeva přiblíženého vrtulníkem (m. krychlové) 11 500 24 270 12 500 Nově zalesněná plocha (hektary) 309 757 6601
