Evropský den národních parků: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 06:49

Radiožurnál, Radiofórum

Moderátor (Václav Sochor):

Dnešní den, pokud to nahodou nevite je evropským dnem národních parku. Ne ve všech parcích se ale bude slavit.V tom šumavském mají jak zaměstnanci, tak lesníci, místní starostové a nakonec i občane plnou hlavu starosti s kůrovcovou kalamitou, která přišla po lednovém orkánu. Jak daleko je diskuse o tom, kterak se s kůrovcem na Šumavě co nejlépe a co nejrychleji vyporadat, to zjistovala věra Masopustová.

Redaktor (Vera Masopustová):

Většina tech, kteří mají do kůrovcové kalamity na Šumavě do mluvit se dnes sešla nikoliv v šumavských hvozdech, ale v senátu. Cílem veřejného slyšení na téma kůrovcová kalamita nebylo najít řešení situace, ale představit co nejsirsi názorove spektrum. Jak z rad odborníků, tak komunalnich politiku. Diskuse na téma kůrovec byla podle očekávani pestra a také velmi emotivni. způsob, jakým chce situaci řešit Ministerstvo životního prostředí, priblizi sef resortu Martin Bursík.

Host (Martin Bursík):

18 procent plochy Národního parku v těch nejcennějších územích, to znamená horské smrčiny a smíšené lesy, které jsou na hranici lesa, že ponecháme těch 18 procent přirozenému vývoji, přirozeným procesům v tom lese. My jsme se totiž poucili z toho orkánu v tom, že to plosne zásahovani, to vytvarení holin dříve, kdy se asanoval kůrovec, že se tím jenom roztaci takový kolotoč rozšiřování těch holin. Protože v tu chvíli, kdy udělate holinu, tak otevirate stěny a ten les, který sousedi s tou holinou není připraven pro další kalamity. Vlastně se tím rozsiruji ty holiny a to hospodaření vůbec neodpovídá tomu, jak by se mělo hospodařit v Národním parku.

Redaktor (Vera Masopustová):

Ekologicky přístup k řešení kůrovcové kalamity se ale nelíbí senátorce za domazlicko a klatovsko Jiříne Rippelove.

Host (Jiřína Rippelova):

Zejmena se mi nelíbí liknavost a nelíbí se mi to, že bylo rozhodnuto o tom, že 18 % zón prostor nebo plochy v Národním parku se proste po te kalamitě větrné těžit nebude. já se obavam, že toto rozhodnutí proste může mít dalekosahle následky nejenom na lesy v Národním parku, ale i na ty okolní lesy, které jsou v majetku obci.

Redaktor (Vera Masopustová):

Na řešení hrozby kůrovcové kalamity panuji naprosto odlisne názory i mezi experty. Zjednodusene receno i ti resi problém, zda kácet či nekacet? Například soudní znalec v oblasti lesních škod Ivo Vicena je pro odstranění polomů.

Host (Ivo Vicena).

Aby nedošlo k nevratným škodam na přírodě po orkánu je nutno zajistit zpracování všech vzniklých polomů. Ponecháni sto třiceti tisíc kubíků dřeva bez asanace v prvních zónách a v části druhých zón povede k obrovskému riziku dalšího rozšíření stavajicího, nepřízniveho stavu.

Redaktor (Vera Masopustová):

Na druhé straně názorového spektra je profesor Josef Fanta z university v nizozemskem Wageningenu.

Host (Josef Fanta):

Šumavě nehrozi, že ji bezezbytku sezere kůrovec. Stare porosty odejdou. jiné mlade je nahradi. Přirozený vývoj potrebuje cas. Ekologicky motivovana obnova lesa a to nejen v Národním parku je nutnosti, maji-li české lesy plnit funkce a poskytovat služby, které od nich bude zadat budouci společnost.

Redaktor (Vera Masopustová):

Ale dejme slovo i tem, kterých se dopad kůrovcové kalamity týká asi nejvíce. Tedy obyvatelum postižených mist. Za ty mluvila předsedkyne výboru obcí Národního parku Šumava Stanislava Barantálová.

Host (Stanislava Barantálová):

V tu chvíli, kdy dojde ke znicení celé Šumavy, tak obce potom nemají vlastně své místo na Šumavě, protože lidé se budou houfne stehovat ze Šumavy.

Redaktor (Vera Masopustová):

Šumavští se boji především ztrat z ubytku turistů.

Host (Stanislava Barantálová):

Prikladem toho je vlastně v bavorském národním parku, kde se díky vlastně tomu suchému lesu snizila ta navstevnost pouze na jednodenni nebo dvoudenni.

Redaktor (Vera Masopustová):

Aby toho nebylo malo, svůj názor mají i zástupci ekologických hnuti. Jaromír Bláha z Hnutí Duha vidí problém úplně jinde.

Host (Jaromír Bláha):

To, že v okolních lesích radi kůrovec, bude kůrovcová kalamita, budou holiny. Tak to zřejmě vůbec nikomu nevadí. Je to logicke, protože tam i po tom vyletnuti kůrovce to dřevo se bude těžit. Podle mne je hlavním trnem v oku je to, že proste na nějaké malé části Národního parku se nebude dřevo těžit a proste dřevarské společnosti přijdou o dřevo, které rozhodnutím ministra Bursíka bude ponecháno v lesích.

Moderátor (Václav Sochor):

Jaromír Bláha z Hnutí Duha na zaver reportaze Very Masopustove.